Vkladní knížky pořád frčí

Jedním ze znaků českého spotřebitele je orientace na tradiční výrobky. V bankovnictví se to projevuje ve stále velké oblibě vkladních knížek. Tento dá se říci archaický produkt z dob Rakouska Uherska možná řada z vás považuje za mrtvý, statistiky však hovoří úplně jinak. Klienti bank drží v rukou zhruba tři miliony vkladních knížek na jméno, na kterých je uloženo přes 137 miliard korun. Anonymních vkladů existuje stále více než čtyři a půl milionu kusů s celkem 41 miliardami korun. Je tedy na místě zamyslet se nad otázkou, zda jde o racionální chování investorů či pouhou důvěru v osvědčené depozitum.

Nulové poplatky lákají

Hlavním benefitem vkladních knížek je jejich vedení zdarma. Protože k nim nejsou sestavovány pravidelné výpisy, šetří banky a v konečném důsledku i klienti další peníze. Také přívklady provedené na pobočce banky v hotovosti či bankovním převodem nejsou zpoplatněny, stejně jako hotovostní výběry. Této skutečnosti využívala v minulosti řada lidí k levnému suplování běžného účtu. Pokud jim mohla být měsíční mzda předávána pouze bezhotovostně a nechtěli platit za vedení účtu, nechali si výdělky zasílat na vkladní knížku, ze které je pak bez poplatků vybírali v hotovosti. Pokud si teď říkáte, že jde o příklad z dob dávno minulých, nenechte se mýlit, takové klienty najdete ještě dnes, i když jen v malém počtu.

Mít v ruce papír jako potvrzení vkladu je druhým hlavním motivem, proč Češi stále lpí na vkladních knížkách. Hlavně pro starší generaci to představuje vyšší bezpečí vkladu, i když jsou dnes veškeré vklady na jméno ze zákona pojištěny. U těch anonymních, které z 99 procent spravuje Česká spořitelna (profil, názory), je situace odlišná – od ledna 2003 již nejsou zákonem povoleny (a tudíž ani pojištěny) a proto probíhá jejich rušení.

Vkladní knížka kontra spořící vklad

Zaručené zhodnocení vkladu bez rizika je třetí charakteristikou vkladních knížek. Právě výnosnost je ale značně diskutabilní. Vklad bez výpovědní lhůty lze kdykoli vybrat a tomu odpovídá velmi nízké úročení od 0,1 do 0,4 procenta na roční bázi. V případě varianty s výpovědní lhůtou se dostáváme na zhodnocení od půl procenta výše. Pokud bychom chtěli srovnat vkladní knížku s přímým konkurentem, vybrali bychom zřejmě spořící vklad, u kterého není povinnost mít u dané banky veden běžný účet. Této podmínce vyhovuje celkem pět produktů. V tabulce jsme srovnali poplatky a roční výnos vkladu 10 tisíc korun při výpovědní lhůtě 3 měsíce.

Srovnání s termínovaným vkladem, který oproti jeho spořícímu bratříčkovi neumožňuje dodatečné vklady a výběry, by dopadlo obdobně. Zhodnocení 10 tisíc korun s fixací vkladu na tři měsíce dosahuje maximálně 1,4 procenta. Z našeho srovnání tedy vyplývá, že vkladní knížka své místo na poli depozitních produktů jistě má. Svědčí o tom i fakt, že tři čtvrtiny klientů, kteří v České spořitelně zrušili svůj anonymní vklad, jej převedli právě na vkladní knížku na jméno. Tradice zkrátka stále žije.

Co si myslíte o vkladních knížkách, mají do budoucna šanci na přežití? A kam ukládáte své peníze vy? Napište nám vaše zkušenosti a názory.

Která banka je nejlepší, nabízí nejvhodnější produkty a má dobrou image? Na tyto otázky již šest let odpovídá pravidelný průzkum časopisu The Prague Tribune mezi 500 největšími českými podniky. Stejný průzkum probíhá i letos. Budeme rádi, pokud se o své zkušenosti s bankami podělíte i Vy.