Kreditka pro každého?

Už na jaře letošního roku hlásali zástupci bank, že výrazně rozšíří nabídku kreditních karet a přiblíží ji i nižšímu segmentu klientů. Jako jedna z cest se ukázalo omezení standardních vlastností kreditních karet, jakými vždy byly embossing či vyšší úvěrové limity. Na trh vstoupila první elektronická kreditka díky společnosti CCS a Interbance, posléze zareagovala HVB Bank (profil, názory) ve spolupráci s klubem iDnes a v létě uzavřela trojici low-end kreditních karet Česká spořitelna (profil, názory). A tak je menší srovnání současné nabídky těchto "odlehčených" karet na místě.

Společným znakem všech srovnávaných karet je jejich elektronické provedení, které omezuje jejich použití na obchody vybavené elektronickými terminály. Těch je v České republice zhruba 22 tisíc a běžnému klientovi to vlastně stačí. Pokud si kartu pořizuje pro cesty do zahraničí, kde embosovanou verzi ocení daleko více než u nás, jistě spadá do vyšší kategorie klientů, kteří si mohou dovolit kartu Classic či Standard v plné výbavě.

Cena je, oč tu běží

Pokud jde o poplatky za vydání karty a její vedení včetně měsíčních výpisů, vede České spořitelna na plné čáře. Za kartu totiž v prvním roce nezaplatíte nic, v dalších letech pouze 120 korun ročně. Naproti tomu roční provoz karty CCS Kredo Mastercard Electronic přijde na 504 v prvním roce, 704 korun v dalších letech, cobrandovaná karta VISA Electron iDnes si během roku řekne o 548 korun.

Druhou silnou zbraní spořitelny je nastavení poplatků na výběry z bankomatů. Vždy bylo zvykem účtovat vyšší poplatky u kreditních než u debetních karet, zde to již neplatí a tak si ze spořitelního bankomatu vyberete hotovost za 4 koruny. U konkurence je to výrazně víc.

Třetím parametrem budiž úročení nesplacené částky. Samozřejmostí se stala bezúročná lhůta, o které jsme psali v článku Svět karet kreditních, samotný úrok 1,65 procenta měsíčně stojí přesně mezi konkurenčními mantinely. U kreditní karty se obvykle počítá s dřívějším splacením úvěru, jehož velikost nejde do závratných výšin, a tak je rozdíl necelé desetiny procenta téměř zanedbatelný.

Cenu karty negativně ovlivňuje pojištění připojené ke kartě. U low-endových karet proto není ve standardní výbavě a je nabízeno za příplatek. V případě karty Kredit+ byste tuto možnost hledali marně. Je to chyba? Na jedné straně ano – pojištění proti nemožnosti splácení dlužné částky je výborná věc a jeho nabídka jako rozšiřující služba je správným počinem. Na druhé straně zvyšuje náklady na kartu a v případě nižších úvěrových limitů své opodstatnění pomalu ztrácí.

A co úvěrové karty?

Především v ceně mohou levným kreditkám konkurovat úvěrové karty. Chceme-li ovšem hovořit o skutečné konkurenci, tedy o kartě umožňující placení ve všech obchodech s elektronickým terminálem a výběry z bankomatů, odpadá OK karta i AURA karta. Zbývající YES karta by však mohla stát za povšimnutí. Od okamžiku jejího použití začínáte platit 17 korun měsíčně, tedy 204 korun ročně, za vedení úvěrového účtu a pravidelné výpisy. Výběr z bankomatu za minimálně padesátikorunu však tuto kartu staví na vedlejší kolej. Přidejme dále komplikovanější podmínky získání, kdy je nutný prvotní nákup, a úrokovou sazbu 2,22 procenta měsíčně. Chcete-li široce použitelnou "dluhovou" kartu za málo peněz, i YES kartě nakonec řeknete "NO".

Karta pro každého?

Rozhodně ne. Podmínky vydání karet jasně mluví o minimálním měsíčním příjmu. Tady spořitelna pokulhává za konkurencí. Skutečně masám je dostupná karta CCS Kredo, kterou si může dovolit občan ČR s příjmem od šesti a půl tisíce čistého měsíčně. Ovšem za těchto podmínek ovšem získá velmi úzké úvěrové mantinely. Visa Elektron iDnes je dostupná od devíti a půl tisíc měsíčně, spořitelní Kredit+ až od 10 až 12 tisíc měsíčního příjmu žadatele podle místa jeho pracoviště. Uvedené limity tak stále uzavírají cestu skutečným masám. Polemika o tom, zda je kreditka vhodná i pro klienty, kteří žijí tzv. z výplaty do výplaty, je stále otevřená. Tento úvěrový nástroj může pomoci k efektivnějšímu řízení výdajů, kdy je téměř učebnicovým příkladem možnost využití lednových slev v době, kdy předvánoční nákupy znamenaly průvan v rodinných financích. Na druhou stranu roční poplatky za kartu v řádu stovek korun jsou pro mnohé z nás příliš vysokou překážkou, levné karty tady mají šanci.

Jaké podmínky nabízí low-end kreditní karty?
	CCS Kredo MasterCard Electronic	VISA Electron iDnes	Kredit+ Electron	YES karta
Vydavatel	CCS/Interbanka	HVB Bank	Česká spořitelna	Home Credit
Typ karty	domácí kreditní	mezinárodní kreditní	mezinárodní kreditní	mezinárodní úvěrová
Roční vedení a výpisy 1	504 / 704	348 / 548	0 / 120	204
Výběr z bankomatu v ČR	45 + 0,5 % z částky	60	4 2 20 + 0,5 % z částky	1 % z částky, min. 50
Výběr z bankomatu v zahraničí	nelze	100 + 0,5 % z částky	100 + 0,5 % z částky	1 % z částky, min. 50
Úvěrový rámec	5 až 70 tisíc	1 až 10 tisíc	10 až 40 tisíc	od 10 tisíc
Měsíční úroková sazba	1,89 %	1,58 %	1,65 %	2,22 %
Bezúročné období	40 dní	45 dní	45 dní	není
Vysvětlivky: 1 v prvním roce / v dalších letech 2 z bankomatu vlastní banky / z ostatních bankomatů v ČR Není-li uvedeno jinak, jsou údaje uvedeny v korunách. Detailní podmínky vydání, vedení a používání karty zobrazíte kliknutím na název karty.

A přece je nej

Nová karta České spořitelny si právem zaslouží označení nejlevnější kreditka. Kdo si vystačí se sítí prodejen vybavených elektronickými terminály, získá kartu za lidovou cenu, navíc použitelnou k výběrům hotovosti z bankomatů za běžný tarif, a to vše bez nutnosti mít u České spořitelny běžný účet. Je otázkou, jak na tuto nabídku zareagují ostatní banky. HVB Bank řadí mezi své priority posílení pozice lídra na tomto poli, elektronickou kreditku MasterCard Electronic by měly do konce roku začít vydávat další banky. Kreditní karty jdou směrem k masám a už jsou docela blízko.

• Víte, jak vypadají platební karty českých bank? Podívejte se do našeho atlasu karet.
• Podrobné podmínky vydání, vedení a používání kreditních karet najdete v samostatné sekci.

Co si myslíte o nové kartě Kredit+ Elektron? Zdá se vám současná nabídka kreditních karet přijatelná i pro běžného občana? Napište nám váš názor.