Bankomatová invaze

Přestože je používání platební karty pro bezhotovostní placení výhodnější jak pro klienta, tak pro banku, bankomatové výběry stále hrají neodmyslitelnou roli. Hotovost máme rádi a bez ní se zatím neobejdeme. Mohlo by se zdát, že nám současné bankomatové sítě dostačují, opak je však pravdou. Vedle různých inovací a zavádění modernějších technologií nás čeká jejich rozšiřování.

Jako houby po dešti …

Počet bankomatů v ČR podle jednotlivých sítí
Síť	Počet bankomatů
	v květnu 2002	na konci roku 20021
Česká spořitelna	988	1090
Komerční banka	380	500
GE Capital bank	242	300
ČSOB	230	315
Euronet	96	125
Raiffeisenbank	34	45
Živnobanka	27	27
eBanka	22	desítky
Union banka	20	35
Vysvětlivky: 1 odhad bank

… rostou sítě bankomatů jednotlivých bank. Na jaře se počet nainstalovaných přístrojů přehoupl přes dva tisíce a jak ukazuje tabulka, do konce roku chtějí banky přidat další zhruba čtyři stovky na konečných 2400 bankomatů. V následujícím roce by dokonce mohla být prolomena třítisícová hranice. Postupně se tak přibližujeme evropskému průměru, který se pohybuje okolo 390 bankomatů na milion obyvatel. „Potenciál českého trhu pro takový růst rozhodně je“ myslí si Pavel Juřík ze společnosti Bull, která dodává platební systémy.

Největší sítí zůstává Česká spořitelna(profil, názory), její podíl však postupně klesá. Zatímco loni ovládala šedesát procent trhu, dnes je to jen polovina a na konci roku klesne její podíl na zhruba 45 procent. Je to způsobeno dynamičtějším rozvojem sítí ostatních bank, hlavně Komerční banky (profil, názory), ČSOB (profil, názory) a GE Capital bank (profil, názory). Velká čtyřka dnes vlastní 90 procent všech bankomatů v zemi a stejný podíl si bude chtít udržet i v budoucnu. Malé banky totiž do svých sítí tak masivně investovat nehodlají.

Proč tak vysoké tempo?

Dokončením privatizace velkých bank skončilo období relativního klidu a investice do rozvoje nabírají obrátky. Dalším impulsem je loňské zvýšení interchange fee, poplatku, který si platí banky mezi sebou za používání cizích bankomatů vlastními klienty. Jak jsme psali v článku Bankomatová válka, výše poplatku je dnes 47 korun, a to je výrazně nad úrovní nákladů na provoz sítě. Banky se snaží rychle rozšířit své sítě, aby jejich klienti měli možnost vybírat za nižší poplatek z domácího bankomatu, a ony samy mohly generovat zisk z výběrů cizích klientů. „Náklady na provoz sítě leží na úrovni přibližně pětatřiceti korun“ myslí si Ian Bird, country manager společnost Euronet, která v ČR provozuje asi stovku přístrojů. „Současná výše interchange fee však zůstane dva nebo tři roky na stejné výši, až poté dojde k jejímu poklesu,“ dodává.

Je tedy jasné, že banky chtějí rychle využít ziskového potenciálu současné situace. Navíc bankomatové výběry jsou méně nákladné než pobočkové, zvlášť poté, co zvýšením minimální výše výběru a zavedením poplatků před několika lety usměrnily chování svých zákazníků. Ti totiž v dobách nulových poplatků vybírali i několikrát do týdne po dvou stovkách, což pro banku to v polovině devadesátých let znamenalo náklady i několik tisíc měsíčně na jednoho milovníka hotovosti. Obdobný scénář proběhl i v zahraničí, ovšem o mnoho let dříve.

Za kolik?

Současný stav, kdy platíme za výběr z bankomatu cizí banky obvykle přes dvacet korun, zatímco z „domácího“ přístroje podstatně levněji, je reakcí jednak na vyšší náklady, hlavně ale na loňské zvýšení interchange fee. Dokud bude její výše na současné úrovni, zlevnění bankomatové hotovosti se nedočkáme. Navíc banky se nás snaží naučit platit kartou v obchodech a ne vybírat před vstupem do supermarketu. Zlevnění tedy rozhodně v dohledné době nečekejme.

Mohlo by ale být ještě hůř. V zahraničí totiž můžeme narazit na dvojí poplatky u přístrojů umístěných mimo pobočky bank, například na benzínkách. Vedle standardního zpoplatnění výběru, které vychází ze sazebníku banky, platí klient další peníz provozovateli přístroje, ať už bance, či soukromé společnosti. Klient je vždy upozorněn na úvodní obrazovce či samolepkou na těle bankomatu na výši tohoto desátku, která se pohybuje v USA okolo jednoho až dvou dolarů, ve Velké Británii dosahuje dokonce dvou a čtvrt libry. „Česká republika na dvojí zpoplatnění rozhodně připravena není, klienti by takové bankomaty vůbec nepoužívali“ hodnotí situaci Ian Bird. Zatím se tedy bát nemusíme.

Otázkou zůstává, jak s poplatky zahýbe zavedení čipové technologie. Připomeňme, že od roku 2005 budou všechny elektronické platební karty (VISA Electron a Maestro) nést čip, u embosovaných karet byl termín zrušen. Ze současných dvou tisíc bankomatů jsou na čipovou technologii upravitelné jen dvě třetiny, ty nejstarší budou muset být vyměněny úplně. Hlavní váha nákladů však bude ležet na úpravě celého systému a to se pravděpodobně v růstu cen transakcí kartami projeví. Blýská se tedy spíše na horší časy, ovšem až budoucnost ukáže, do jaké míry na nás banky své náklady přesunou. Do té doby si můžete zkusit založit bankomatový účet.

V příštím týdnu se můžete těšit na článek o bankomatových inovacích pro nejbližší roky.

Myslíte si, že je u nás bankomatů dostatečný počet, anebo byste uvítali jejich další rozšiřování? A co říkáte na současné poplatky? Přidejte také váš názor.