Proč jsou platby do zahraničí tak drahé

Poslat si peníze vydělané v zahraničí na domácí účet do Česka je jednoduché. Banky si s tím obstojně poradí. A také si za to nechají slušně zaplatit. Výše poplatku mimo jiné závisí na tom, přes kolik partnerských bank platba jde.

Jestliže se třeba pan Norbert v Brně rozhodne, že pošle dceři studující ve Spojených státech něco na přilepšenou, a ona má účet přímo v Bank of America, transakce bude jednoduchá. Protože se jedná o jednu z největších finančních institucí na světě, má u ní svůj takzvaný NOSTRO účet téměř každá evropská banka. Peníze pana Norberta tak půjdou zpravidla rovnou z jeho tuzemského osobního účtu do Bank of America. Domovská banka pana Norberta nejprve zkontroluje, zda má jeho příkaz všechny potřebné náležitosti a pak připraví takzvanou swiftovou zprávu (tu zpracovává mezinárodní společnost pro mezibankovní telekomunikaci SWIFT = Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunications), kterou Bank of America informuje o detailech úhrady. Banka Norbertovy dcery pak na základě této swiftové zprávy zaúčtuje vše na účet příjemce, tedy dcery.

Pokud ovšem jeho dcera bude mít studentský účet u některé z malých amerických bank, bude cesta peněz delší. Tuzemská banka pana Norberta jej nejprve pošle do své korespondenční banky, u které má vedený svůj takzvaný NOSTRO účet, tedy do Bank of America. A ta ho pošle cílové bance.

Pokud by Norbertova dcera byla na stáži v některé z evropských zemí, bude zasílání platby relativně jednoduché. Zvláště v případě, pokud si dcera založí účet v eurech v některé z bank napojených na evropský clearing, což je systém podobný tuzemskému zúčtování platebního styku mezi českými bankami. (Více v článku Proč trvá cesta z účtu na účet až tři dny ). Platba by šla nejspíš z české banky do Evropského clearingového centra, které spravuje Evropská bankovní asociace. Když platba splní podmínky přeshraničního převodu EUR/SEPA (Single Euro Payments Area) jednotného trhu v EU, poslalo by jí pak clearingové centrum bance, u níž má dcera účet.

Pokud by chtěl Norbert poslat do Německa dolary, nepůjde platba přes evropské clearingové centrum, ale korespondenčním způsobem přes některou z amerických bank. Cesta peněz se tím zkomplikuje a prodraží.

Kudy putují peníze z Česka do zahraničí

Komplikovanější situace by nastala, pokud by dcera vyrazila na stáž třeba do Ruska. Když by měla účet u velké banky, byla by transakce sice podobně jednoduchá jako u Bank of America a šla by patrně do některé z velkých bank v Moskvě. Jestliže by ale studentka měla účet v malé bance mimo hlavní město, úředník české banky by musel ručně celou trasu bankovního převodu naplánovat přes jednotlivé korespondenční banky. Toto takzvané trasování jinak bývá automatizované.

Cesta bankovního příkazu do zahraničí vede vždy do cizí banky, kde má česká banka vedený svůj NOSTRO účet, nebo do cizí banky, která má naopak u české banky vedený vlastní takzvaný LORO účet. Když se zároveň jedná o banku, kam se peníze posílají, je transakce krátká podobně jako v Česku, tedy z banky do banky. Pokud peníze musí jít složitěji, třeba přes několik zemí, a tedy přes jednotlivé korespondenční banky tak, aby vždy jedna měla účet u té další. Až skončí v cílové bance.

„V některých případech vstupuje do zahraničního platebního styku clearing ČNB nebo místní clearing v zemi banky příjemce,“ říká Pavla Plachá z České spořitelny. Taková situace by nastala třeba v případě, že by dcera pana Norberta chtěla poslat nějaké peníze domů a její zahraniční banka by měla vedený svůj NOSTRO účet u Komerční banky. Její platba by tak šla nejprve na účet Komerční banky , odtamtud do clearingu ČNB a pak teprve třeba do České spořitelny . „Podobně do trasy příkazu vstupuje i zahraniční clearingové centrum. Česká spořitelna platbu pošle do své korespondenční banky, která pak platbu převede bance příjemce prostřednictvím clearingového centra dané země,“ doplňuje Plachá.

K zahraničním platbám se standardně váží tři typy placení poplatků, které zahrnují výlohy všech bank podílejících se na transakci. O tom, jaký z nich bude banka klientovi účtovat, rozhoduje odesílatel platby, tedy v našem případě pan Norbert. Buď si zvolí variantu BEN, kdy veškeré výlohy hradí jeho dcera jako příjemce, nebo OUR, kdy všechny výlohy hradí on jako odesílatel. Případně se může rozhodnout i pro takzvanou platbu SHA, kde každá strana platí část poplatků. Tedy plátce hradí výlohy své banky a příjemce zase své banky, popřípadě i výlohy zprostředkující banky, pokud do převodu nějaká vstupuje.

Výše poplatků za transakce do zahraničí závisí nejčastěji na několika hlavních faktorech. Záleží například na způsobu, jak klient příkaz podá, tedy zda elektronicky či na přepážce. Elektronický příkaz bývá levnější. „Poplatek závisí i na správném vyplnění platebního příkazu klientem, protože je rozdíl mezi zadáním příkazu pro automatické zpracování a ruční zpracování. Zvýhodněné je automatizované zpracování,“ upozorňuje mluvčí ČSOB Tomáš Kopecký. Dalším faktorem, který podle něj ovlivňuje cenu, je směrování převodu, posílaná částka a její měna. „Oproti platbám v jiných měnách či platbám mimo Evropu jsou levnější například převody v eurech do výše 50 tisíc eur směrované na euroúčet v Evropském hospodářském prostoru,“ dodává Kopecký.

Tuzemská banka do poplatku promítá také náklady na vedení nostro účtů cizích bank, poplatky za užívání systému SWIFT a také mezibankovní poplatky zahraničních bank, které bývají řádově vyšší než u těch českých.

Celá transakce z české do zahraniční banky by měla trvat zhruba tři dny, shodují se oslovené banky. Délka převodu závisí na měně převodu, zemi a konkrétních podmínkách banky příjemce. V Evropě by měly peníze dorazit za tři až pět dnů. Do exotických zemí a malých bank to může být později. Za kratší dobu jsou většinou připsány peníze na zahraniční účet, pokud je tento účet v bance stejné finanční skupiny.

Počet bankovních SWIFT plateb do zahraničí roste

Jaké jsou vaše zkušenosti s převodem peněz do zahraničí? Kam nejdále jste posílali peníze a jak dlouho to trvalo než tam dorazily?