Server www.bankovnipoplatky.com před časem zaspekuloval, jak je možné „vytunelovat“ bankovní účet pomocí vysokých poplatků za převod finančních částek v rámci zahraniční platby. Když odesílatel platby (příkazce) zatrhne v příkazu variantu, aby se všechny poplatky spojené s transakcí strhly z částky převodu či šly na vrub příjemce (označení BEN) a zároveň pošle částku, která je nižší než tyto bankovní poplatky, může příjemce přijít o peníze. Pokud by šlo tímto způsobem posílat minimální finanční částky, mohli by být kvůli vysokým bankovním poplatkům majitelé takových účtů finančně poškozeni. U každé zahraniční platby jde přitom o poplatky v řádu stokorun.
Mluvčí jednotlivých českých bank proto dostali od serveru www.bankovnipoplatky.com otázku: „Pokud odesílatel zatrhne variantu BEN ale zároveň pošle částku, která je menší než poplatky s tím spojené, co se stane? Odečte banka rozdíl z účtu příjemce či příjemci pošle zprávu nebo žádost o verifikaci, zda-li částku chce na účet přijmout?“
Ukázalo se, že banky v této věci nepostupují stejně. Například Česká spořitelna umožňuje zasílat prostřednictvím příkazu BEN minimálně 2 tisíce korun, a pokud je částka nižší, platba se neprovede a banka pošle příkazci storno avízo. Podobně je na tom Poštovní spořitelna. „Pokud je částka poplatků vyšší než původní částka převodu (tj. pokud by částka převodu po odečtení poplatku byla rovna 0 nebo byla nižší než 0), převod není vůbec proveden a příkazci je neprovedení převodu oznámeno s odůvodněním - chybný příkaz,“ říká Denisa Salátková z Poštovní spořitelny.
Volksbank poplatky v takovém případě neúčtuje: „U plateb dosahujících v protihodnotě řádově několika korun resp. několika desítek korun Volksbank CZ neúčtuje poplatek za příchozí platbu. Klientovi je na účet automaticky připsána skutečná výše došlé platby, poplatek stržen není,“ odpovídá Petr Žibřid, mluvčí Volksbank. Naproti tomu Raiffeisenbank by poplatek, který převyšuje zaslanou částku, strhla z účtu příjemce, zároveň, ale uvádí, že by v odůvodněných případech poplatek následně mohla odpustit: „Samozřejmě může dojít k pokusu o nevhodný vtip nebo snahu o poškození příjemce platby. Banka všechny takto podezřelé transakce monitoruje a v odůvodněných případech poté poplatek za platbu neúčtuje,“ říká mluvčí banky Tomáš Kofroň.
Banky si tedy zjevně problém uvědomují. Nicméně hlavní roli hraje samotná výše bankovních poplatků za zahraniční transakce. Ta se pohybuje v řádech stokorun a je většinou složena z pevné a pohyblivé sazby (v závislosti na výši částky v příkazu). Tyto bankovní poplatky nejvíce kritizují živnostníci a podnikatelé, kteří pravidelně využívají zahraniční převody. Bankovní poplatky tak mohou tvořit značnou část jejich nákladů. Nemluvě o situaci, kdy někdo bude skutečně potřebovat poslat malou částku a zároveň s tím související poplatky. Paradoxem pak bude, že poplatky za takovou transakci budou převyšovat samotnou částku.
Autor je provozovatelem serveru www.bankovnipoplatky.com
Posílali jste někdy peníze do zahraničí bankovním převodem? Kolik vás to stálo? Podělte se o zkušenost.
Sdílejte článek, než ho smažem