Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Jsou finanční trhy efektivní? I dva roky po finanční krizi pře ekonomů pokračuje

| rubrika: Když se řekne | 27. 8. 2010 | 4 komentáře
Jsou finanční trhy efektivní? I dva roky po finanční krizi pře ekonomů pokračuje
Po vypuknutí finanční krize řada ekonomů poukázala na fakt, že finanční trhy nefungují tak efektivně, jak dosud předpokládala jedna z masově rozšířených teorií. Její obhájci na ni však stále nedají dopustit.

Teorie efektivních trhů, která říká, že do cen aktiv na finančních trzích jsou započítány všechny dostupné informace, a není tudíž možné dosahovat lepších výnosů než trh, je chybná. Tak zněly odsudky řady autorů po vypuknutí nedávné finanční krize. Kdyby teorie fungovala a trhy by skutečně oceňovaly aktiva správně, sotva by na trzích nemovitostí a akcií vznikly bubliny, které následně splaskly.

Jedním z autorů, který teorii efektivních trhů kritizuje, je ekonom Pavel Kohout. V knize Finance po krizi například píše, že proti teorii hovoří fakta a čísla ze samotných trhů. Z hypotézy efektivních trhů podle něj vyplývá, že kdyby trhy opravdu hodnotily ceny aktiv správně, nemohly by trhy kolísat více, než činí výkyvy nominálního hrubého domácího produktu . Jenže ve skutečnosti akciové trhy kolísají o řád více než ekonomika.

Efektivní trh nemůže podle Kohouta existovat v prostředí, kde se jednotliví účastníci trhu nechovají racionálně. Neplatí přitom předpoklad některých modelů, v nichž se iracionalita jednotlivých aktérů vyruší. V praxi se naopak sčítá. Výsledkem jsou bubliny a burzovní krachy, argumentuje Kohout.

Kdyby teorie efektivních trhů fungovala, nebylo by zapotřebí technické a fundamentální analýzy. Protože ty by nedokázaly odhalit žádné špatné ocenění akcií a jiných aktiv. Jenže v praxi investoři jako Warren Buffet hledají právě takové chyby v ocenění, aby na nich nakonec vydělali, a to více, než kolik vydělá celý trh, měřeno akciovým indexem.

Proti této kritice se začínají objevovat hlasy, které naopak teorii efektivních trhů hájí. „Zájmy těchto kritiků tkví v propagaci aktivního investování a aktivního řízení portfolií, které spočívá v domnělé nadlidské schopnosti odhalovat chyby v ocenění akcií nebo předpovídat budoucí titulky Wall Street Journal,“ opřel se do odpůrců efektivních trhů Frank Armstrong, zakladatel firmy Investor Solution.

Nejdříve je nutné si ujasnit předpoklady, za kterých jsou trhy efektivní, míní Armstrong. Na trhu neexistují transakční náklady spojené s obchodováním. Všechny dostupné informace jsou bez dalších nákladů k dispozici všem účastníkům trhu. A všichni se shodují na dopadech aktuálních informací na aktuální cenu a rozdělení budoucích cen akcií. V takovém prostředí ceny plně odpovídají dostupným informacím.

I když na akciových trzích existují transakční náklady, jinak se výše uvedeným podmínkám velmi blíží, argumentuje na serveru Morningstar Armstrong. „Lze pozorovat, že fungují tak, jako by byly efektivní,“ dodává Armstrong.

Je ohromně složité odhalit akcie, které jsou špatně oceněné, nebo odhadnout směr, kterým se zítra trh vydá, míní Armstrong. Je to prý tak těžké, že neexistuje ani kousek důvěryhodného důkazu, že aktivní investoři a manažeři fondů stabilně dosahují vyšších výnosů než pasivní strategie spojené s kopírováním akciových indexů .

Naopak existuje podle Armstronga dost důkazů, že aktivní správa portfolia zvyšují daňové náklady, riziko a náklady spojené s obchodováním, což nakonec snižuje výnos. Někteří manažeři sice dosahují nadprůměrných výnosů, ale je to spíše díky štěstí, než díky schopnostem.

Spousta trhů však podmínky efektivity nesplňuje, uznává Armstrong. Typickým příkladem je třeba trh s CDO (dluhopisy zajištěnými pohledávkami), nebo s credit default swapy (pojištění dluhopisů proti krachu jejich vydavatele). Tyto trhy byly neprůhledné a tomu, co se na nich obchodovalo, často nerozuměli ani kupující, ani prodávající. V těchto případech teorie efektivních trhů nemohla selhat, protože na takových trzích ani nikdy nemohla platit.

Navíc teorie efektivních trhů nikdy netvrdila, že ceny na trzích jsou vždy správné, v absolutním smyslu slova. Jejím hlavním poselstvím je, že je obtížné dosahovat větších zisků tím, že se investor snaží být chytřejší než miliony jeho kolegů, z nichž mnoho má k dispozici pokročilé analytické nástroje a zdroje informací.

Jinými slovy teorie efektivních trhů funguje na těch trzích, které splňují její předpoklady, shrnuje svou obhajobu Armstrong. Proto by se jí investoři měli i nadále na těchto trzích držet.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-5
Ano
Ne

Diskuze

30. 8. 2010 | 9:44 | Michal Kára

Já bych tipoval, že rejpal získal "finanční vzdělání" čtením knih člověka, co při pokusech o investování několikrát zkrachoval a zbohatl až prodejem knih o tom, jak investovat :-D více

30. 8. 2010 | 8:08 | Pavel

Rejpale, co si takhle napřed zjistit, co je to aktivum a pasivum? Aktiva jsou majetek - tedy třeba ty akcie, bez ohledu na to, jestli jsou dobré či špatné. Pasiva pak jsou zdroje ke krytí majetku - tedy například úvěr, ale...více

28. 8. 2010 | 17:10 | rejpal

Místo hodnocení efektivnosti finančních trhů bych se spíš zaměřil na efektivnost jejich účastníků, tedy na dobrého a špatného investora. Ten špatný si sám sobě především lže a stejně jako stát investuje do špatných investic,...více

27. 8. 2010 | 19:57 | Kuba

Jesti wono to ale náhodou není tak, že trhy mohou jakž takž efektivně fungovat jen v tržním hospodářství...
A holt v současném třičtvrtěsocialismu jim to tak dobře nejde. Když je ovlivňuje kopa regulací či státní monopol...
více

Čtenáři také navštívili

11. 8. 2010 |  | 1 komentář

Investoři si stále častěji chtějí spravovat své peníze sami

Investoři si musí uvědomit, že finanční trh se chová nepředvídatelně a modely, které platily před krizí, není možné nyní aplikovat. Být konzervativní v současné době znamená spořit a snažit se peníze neztratit,...

8. 4. 2010 |  | 11 komentářů

Lekce pro Česko: Jak si Řekové ze dne na den skoro podřízli dluhovou větev

Řecko podráždilo investory, od nichž chce peníze na splátky starých dluhů. Už v květnu bude potřebovat přes deset miliard eur. Ponaučení si z této epizody může vzít i Česko a jeho představitelé.

21. 10. 2009 |  | 7 komentářů

Zápisky z krize aneb co dostalo svět na pokraj finančního kolapsu

Za finanční krizi může nadměrný růst úvěrů v ekonomikách a slepá víra v některé ekonomické teorie. Tak by se dalo shrnout hlavní poselství mistrně napsané knihy ekonoma Pavla Kohouta Finance po krizi....

16. 10. 2009 |  | 1 komentář

Jak se rozhodují investoři: Věří, čemu věřit chtějí

Potvrzování je odchylka od racionality a projevuje se tím, že lidé selektivně vybírají především myšlenky a fakta, které potvrzují jejich názory a vyhýbají se těm opačným.

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

úspěch, zaměstnání, zaměstnání, vzdělávání, průmyslová revoluce, fixace ceny elektřiny, rubrika, pochybnosti, Staropramen Cool Lemon, publikace, Kypr, Karel Janeček, bank of new york mellon, dobrá vůle, bezpečné země, hypotéční kalkulačka, elektřina, plyn, cestovní pojištění online, nejlevnější povinné ručení, půjčka bez doložení příjmů

6P24028, 6P24028, 3SA9282, 5A47044, 1T75791

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.