Jak Viktor Kožený v Česku nikoho neokradl

Karel Staněk | rubrika: Polemika | 16. 1. 2015 | 15 komentářů
Rozhovor s Dušanem Třískou, jedním z konstruktérů české kuponové privatizace nadzdvihl leckoho ze židle. Pan Karel Staněk je předsedou představenstva Harvardského průmyslového holdingu, akciové společnosti v likvidaci, a minimálně na konání Viktora Koženého v devadesátých letech má dost odlišný názor.
Jak Viktor Kožený v Česku nikoho neokradl

Při oslavách pětadvacátého výročí sametové revoluce zazněla i řada vzpomínek na dny, kdy se zrodila kuponová privatizace. Pochopitelně nejzajímavější jsou zpětné pohledy osobností, které u tohoto zrodu stály, tedy „otců kuponové privatizace“ – pánů Tomáše Ježka a Dušana Třísky, ke kterým se následně připojil i Václav Klaus. Téměř ústředním objektem kuponových vzpomínek a hodnocení, málem postavou kuponovou privatizaci ztělesňující, byl Viktor Kožený.

O jeho privatizačním působení se rozhovořil Václav Klaus, v době privatizace ministr financí. „Odmítám, že by Kožený okradl Česko,“ řekl na ekonomické konferenci 25 let svobodného podnikání.

Přidal se pan Tříska, když v rozhovoru pro Peníze.cz o Viktoru Koženém prohlásil: „Podle mě v Česku, alespoň kam dohlédnu, nikoho neokradl.“ Jde o skutečně pozoruhodné názory, naprosto popírající jednoznačnou skutečnost, že Viktor Kožený byl spolu s Borisem Vostrým odsouzen k náhradě škody způsobené Harvardskému průmyslovému holdingu, a. s., – v likvidaci (HPH), i akcionářům této společnosti.

Kožený žádá o pomoc

„Ajaj, pomůžete mi?“ vysypal Viktor Kožený poslední drobné na. Nešlo odmítnout. Nikoli pro naléhavou prosebnost v hlase i grimasu někdejšího miliardáře, na nějž je vydán mezinárodní zatykač, nýbrž proto, že šlo o úhradu – právě spořádaného – oběda.

Před třemi lety navštívil Viktora K. na Bahamách novinář Lukáš Kovanda. Jeho zpráva na Finmagu:

Nákupy bez peněz

Škodu soud vyčíslil v úhrnné výši 10,5 miliardy korun, s připočtením úroků pak škoda byla 12,7 miliardy – a úroky stále běží. Akcionářů Harvardského průmyslového holdingu je 242 tisíc, takže likvidační zůstatek na jednu akcii představuje 660 korun. K tomu je třeba připočítat kupní cenu 9.8 miliardy, za kterou Koženého společnost HCMW pozoruhodným způsobem koupila společnost Harvardský průmyslový holding. „Zaplatila“ dvěma směnkami, které nikdy nebyly proplaceny a těžko kdy splaceny budou, protože společnost HCMW přestala už dávno existovat. Škoda, že pan Tříska nebyl schopen dohlédnout alespoň ke čtvrtmilionu harvardských akcionářů.

Pan Tříska tvrdí, že Kožený mohl splnit svůj slib a hravě akcionářům vyplatit desetinásobek vložených prostředků, neboť mu to jeho velice dobré investiční portfolio umožňovalo. Bohužel mu to znemožnili zablokováním majetku. Po Koženého útěku to prý už technicky nešlo.

Toto tvrzení je mimo realitu.

Skutečnost byla taková: I když platilo předběžné opatření, zakazující s harvardským majetkem nakládat, nebylo respektováno, vyvádění majetku z Harvardského průmyslového holdingu pokračovalo dál. Tak to alespoň konstatoval likvidátor Harvardského průmyslového holdingu. Kožený i po svém útěku řídil dál záležitosti a obchody Harvardského průmyslového holdingu, jak nakonec vyplývalo ze svědeckých výpovědí při trestním řízení s Koženým a Vostrým. Kožený dokonce ze zahraničí rozhodoval i takové banality, jako které české politiky a další osoby má společnost společnost k Novému roku obdarovat mimořádně drahými koňaky. Rozhodoval i o tom, co učinit s „pozornostmi“, které někteří odmítli přijmout.

Stručná harvardská historie...

... očima Karla Staňka

Společnost Harvardský průmyslový holding (HPH) vznikla v polovině roku 1996 transformací Sklo Unionu Teplice a šesti investičních fondů, založených Viktorem Koženým při zahájení kuponové privatizace počátkem 90. let.

Viktor Kožený proslul slibem, že investorům, kteří vloží kuponové knížky do jeho fondů, vyplatí desetinásobek částky, za kterou ji pořídili – tedy zhruba 10 tisíc korun. Tato kampaň je považována za impulz, který učinil z kuponové privatizace masovou záležitost.

V letech 1994 až 1996 Viktor Kožený se svým společníkem Borisem Vostrým a dalšími osobami harvardské fondy a pak i Harvardský průmyslový holding zcela vykradli a majetek převedli do zahraničí. Kožený vykrádání řídil od roku 1994 z Baham, kam uprchl; roku 1995 si koupil irské státní občanství.

V srpnu 1997 vstoupil Harvardský průmyslový holding do likvidace, rozhodnutím valné hromady společnosti, která zároveň zvolila likvidátorem Borise Vostrého. Ten na sklonku roku 1997 realizoval po fingované veřejné soutěži prodej Harvardského průmyslového holdingu firmě HCMW, patřící Koženému. Kožený zaplatil dvěma směnkami v celkové hodnotě 9,8 miliardy korun, nikdy je ale nevyplatil. Vostrý pak z obav před zatčením utekl v roce 2000 do Belize, kde stále žije. Soud na konci téhož roku jmenoval likvidátorem společnosti Zdeňka Častorála, který ve funkci působí dosud.

V roce 2008 bylo v Praze zahájeno trestní řízení proti Koženému a Vostrému jako uprchlým – Bahamy i Belize je do České republiky odmítly vydat. Odsouzeni byli 17. října 2012. Pro akcionáře to může být morální satisfakce, ale nic víc, neboť za celé své působení likvidátor nedokázal do společnosti vrátit sebemenší díl ukradeného majetku. Při takové likvidační úspěšnosti jsou naděje akcionářů na vyplácení likvidačního zůstatku skutečně mizivé.

Co je vaše, je moje

Pokud jde o zmíněné „investiční portfolio“, které mělo umožňovat hravě vyplácet desetinásobky, to byl majetek harvardských investičních fondů, tedy majetek jejich akcionářů.

Kožený s ním nakládal opravdu nezvykle. Jako příklady lze uvést dva prodeje akcií Spolany z Koženého „investičního portfolia“. Jednou za 102 miliony, podruhé za 241 milionů korun. V obou případech kupec zaplatil směnkami, které nebyly nikdy uhrazeny.  Podobně proběhl prodej akcií České námořní plavby, poprvé za 205 milionů, podruhé za 350 milionů. Opět zaplaceno směnkami, nikdy neproplacenými. Stejně tak nebyly zaplacené ani akcie Sklo Unionu Teplice, prodané za téměř 360 milionů. Takových „obchodů“ napočítal Koženému Vrchní soud v Praze celkem 98, jen v šesti z nich kupec zaplatil.

Podle výpovědí svědků před soudem se v harvardských fondech o nezaplacených prodejích nesmělo mluvit. Přitom stačilo pouhých pět Koženého podpisů a z jeho „investičního portfolia“ nenávratně zmizelo přes 1,3 miliardy korun. Tyto „obchody“ se uskutečňovaly v letech 1995 a 1996 v Praze i z bahamského Nassau a dost často bez jakékoliv kupní smlouvy (!). Takže když mohl Kožený – vzdor zablokování majetku – provádět takové „obchody“ se svými partnery i ze zámoří, proč nemohl dál plnit svůj slib desetinásobku?

Takové způsoby vyvádění majetku z akciových společností a fondů se ještě více rozmohly v roce 1992, kdy vstoupil v platnost zákon o investičních společnostech a fondech. Tento zákon byl pro investory netušenou pastí – neodděloval majetek správce společnosti od majetku spravovaného subjektu. Takže mnozí správci s majetkem fondu nebo společnosti nakládali jako se svým. Zřejmě jim byl Kožený příkladem. Tvůrci zákona byli pánové Václav Klaus, Vladimír Rudlovčák a Dušan Tříska.

V roce 1998 Komise pro cenné papíry odhadla, že z 50 miliard koncentrovaných v investičních fondech zmizelo v této zákonné privatizační „černé díře“ 40 miliard.

Byla to zřejmě tato prakticky ničím neomezovaná možnost nakládat s majetkem akcionářů jako s vlastním, co inspirovalo Koženého k založení hned šesti investičních fondů a ještě společnosti Harvard Capital and Consulting. Kde ale vzal finanční prostředky nutné pro jejich založení a na barnumskou reklamu se slibem „desetinásobku“ (náklady reklamní experti odhadovali až na několik desítek milionů), nikdy Kožený nevysvětlil. Přitom se podle vlastních slov vrátil do Československa jen se třemi tisíci dolarů v kapse a harvardské fondy údajně zakládal spolu se svým dědečkem, bývalým vojákem.

Děravý zákon o investičních společnostech a fondech zalátala až novelizace v polovině roku 1996. Likvidátor Harvardského průmyslového holdingu však v roce 2004 na jeho valné hromadě uvedl, že prý jen z této společnosti byl do zahraničí vyveden majetek v hodnotě 60 miliard a že při sloučení do Harvardského průmyslového holdingu byly Koženého fondy zcela prázdné. Bez majetku je společnost Harvardský průmyslový holding i dnes, po deseti letech trvající likvidace.

Takhle tedy Viktor Kožený v Česku nikoho neokradl.

Anketa

Je Viktor Kožený zločinec?

Klapky na očích

Vláda České republiky byla přitom už na počátku roku 1992 silně znepokojena Koženého praktikami. Proto se ministr pro privatizaci Tomáš Ježek obrátil na tehdejšího generálního prokurátora, aby zjistil, kdo vlastně Viktor Kožený je a jestli jeho jednání není protizákonné. O prošetření činnosti Viktora Koženého vláda požádala také Úřad na ochranu ústavy (později BIS). Výsledky šetření byly negativní, žádný zákon, který by vymezoval činnost investičních společností a fondů a který by Kožený mohl porušovat, neexistoval.

Mnohé se dá vysvětlit silným charismatem, mnohé působením reklamy, přesto je s podivem, jakou důvěru si Viktor Kožený v Česku získal. Je záhadou, jak se mohl hned po návratu z emigrace v roce 1991 stát poradcem prvního náměstka na ministerstvu financí Dušana Třísky.

Důvěrná zpráva, kterou o činnosti Viktora Koženého v emigraci vypracovala pro vládu renomovaná investigativní zahraniční kancelář, nezmiňuje žádnou jeho finančnickou praxi. Tedy kromě zaměstnání v londýnské společnosti Robert Fleming Inc., ze které po vzájemné dohodě odešel po pěti měsících. Přitom o sobě tvrdil, že je profesionálním finančním bankéřem s více než desetiletou praxí ve finančních centrech, jako je New York, Tokio nebo Londýn, a že je v úzkém spojení s Harvardskou univerzitou.

Jeho přesvědčivosti nakonec podlehl asi sám Václav Klaus, který kdysi požadoval „jen více takových podnikatelů“. Kožený byl dokonce tak důvěryhodný, že ještě v roce 1997 Jiří Weigl, tehdy šéf poradců premiéra Klause, dopisem doporučoval už tři roky uprchlého Koženého ázerbájdžánskému prezidentovi Alijevovi jako projektového experta a privatizačního průkopníka.

Karel Staněk

Začínal jako sportovní novinář. V roce 1990 na žádost Občanského fóra „postavil“ vybudoval Občanský deník, ve kterém pak dělal šéfredaktora. Po rozpadu Občanského fóra působí v Lidových novinách jako vedoucí redaktor zpravodajského oddělení. Působil také ve vedení Nadace za právní stát, kde vznikla myšlenka na ochranu drobných kuponových investorů. Tak vzniklo ve spolupráci s ministrem privatizace Tomášem Ježkem Ochranné sdružení malých akcionářů – OSMA, jemuž předsedá. Je předsedou představenstva Harvardského průmyslového holdingu, a.s. – v likvidaci.

Úvodní foto: isifa/Lidové noviny/Vladimír Ševela

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+64
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 15 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

16. 1. 2015 17:33, akcionář Harvardu dopňuje

Zvrácenost dvojakého postoje pana předsedy představenstva Karla Staňka, kdy na jedné straně kritizuje bagatelizování harvardské rabovačky a na straně druhé dnes přisluhuje těm, jež se na ni přímo podíleli uvedu na konkrétním případě. Řadu let byla policií ČR blokovaná suma desítek milionů na účtu advokáta Bayera, neboť tyto peníze se skupina napojená na odsouzeného B. Vostrého snažila přesunout do kyperských firem, ve kterých je ukrýván a blokován majetek akcionářů vykradeného Harvardu. Po odsouzení Koženého s Vostrým, spojeného s náhradou škody byly policií ČR nabídnuty tyto peníze vykradenému HPH, a světe div se, právě blízký spolupracovník pana Staňka, člen dozorčí rady HPH na tyto peníze vznesl nárok jménem kyperské firmy a s Harvardem se o tento majetek dnes soudí. Draho a zdlouhavě za tichého přihlížení páně pana Staňka. Proto 240 000 akcionářů bude dalších pár let čekat na tyto peníze. Proč , protože stačilo nabídnout člověku s balíkem plných mocí s vlivem na rozhodování valných hromad lukrativní funkci likvidátora, s vyhlídkou jeho odměny na likvidačním zůstatku? Kvůli tomu jdou zásady stranou, nechť si pak okradení akcionáři o dalších pár let počkají déle? Pro pana Karla Staňka je normální, aby se soudem jmenovaný likvidátor soudil o rozkradený majetek s členem dozorčí rady té samé vykradené společnosti, jenž jako na vedlejšák zastupuje kyperky zločinců, ve kterých je ukradený majetek Harvardu více jak 10 let ukrýván ? Pane bývalý redaktore Staňku, není nad dobrou a pravdivou informovanost …

+76
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

16. 1. 2015 9:12, Lubanek

PO PŘEČTENÍ ČLÁNKU NECHÁPU JEDNU VĚC, KOŽENÝ NEPROPLÁCEL SMĚNKY ZA KOUPENÉ FIRMY( 98), OD AKCIONÁŘŮ ZÍSKAL ZA 10000,- AKCIE, KTERÉ MUSEL ZAPLATIT HOTOVĚ JEDNOTLIVĚ,ZÍSKAL TAK VIRTUÁLNÍ MAJETEK FIREM. KDE VZAL PENÍZE NA VYPLACENÍ, KDYŽ MĚL V KAPSE NA ZAČÁTKU TŘI TISÍCE DOLARŮ? A JAK ZÍSKAL PENÍZE DO FONDŮ, KTERÉ VYKRADL ? KOUPIL SICE FIRMY ZADARMO , ZA NEZAPLACENÉ SMĚNKY, ALE TY MU ŽÁDNÉ ZISKY OKAMŽITĚ NEPŘINESLY, MUSEL BY JE PRODAT ZA HOTOVOST, KTEROU BY NÁSLEDNĚ VYTUNELOVAL S VOSTRÝM. ALE O TOM SE V ČLÁNKU NEZMINUJETE, PŘI ÚTĚKU BY NA TO NEMĚL ČAS, JAK TO BYLO TEDY SE ŠKODOU ČESKÉHO STÁTU? DÍKY ZA ODPOVĚD.

-7
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (15 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Likvidátor Harvardů: Na Koženého s Vostrým ještě dojde

2. 5. 2015 | Ondřej Tůma | 3 komentáře

Likvidátor Harvardů: Na Koženého s Vostrým ještě dojde

„Nezáleží na tom, co o privatizaci říká Dušan Tříska. Je potřeba řešit, že tady stále dochází k legalizaci výnosů z trestné činnosti. Kožený s Vostrým přes svoje komplice dál nakládají... celý článek

Dušan Tříska: Viktor Kožený v Česku nikoho neokradl

3. 1. 2015 | Ondřej Tůma | 23 komentářů

Dušan Tříska: Viktor Kožený v Česku nikoho neokradl

„Kdyby se Koženému povedlo zprivatizovat ázerbájdžánskou naftu – a nebyl od toho zas tak daleko –, tak by se nestal jen nejvlivnějším byznysmenem v Česku, ale v celé Evropě. Měl ovšem... celý článek

Dušan Tříska: Vyčítat Klausovi, že nezabránil tunelování, je nesmysl

27. 12. 2014 | Ondřej Tůma | 29 komentářů

Dušan Tříska: Vyčítat Klausovi, že nezabránil tunelování, je nesmysl

„Pro mě jako pro ekonoma to byl fascinující zážitek. Vyměnil bych pravou ruku za to, mít příležitost prožít privatizaci ještě jednou,“ říká v exkluzivním rozhovoru otec kuponové privatizace... celý článek

Kuponová privatizace: Pátrání po vašich akciích začíná

1. 10. 2014 | Martin Garnac | 25 komentářů

Kuponová privatizace: Pátrání po vašich akciích začíná

I kdyby se vám už nechtělo dělat archeologický průzkum po památkách z kuponové privatizace, zjistěte alespoň, během pár sekund a zdarma, jestli existuje váš původní účet ze Střediska... celý článek

Viktor Kožený a Boris Vostrý: deset let vězení za podvod, peníze v nedohlednu

12. 7. 2010 | František Mašek | 1 komentář

Viktor Kožený a Boris Vostrý: deset let vězení za podvod, peníze v nedohlednu

Pražský městský soud poslal Viktora Koženého a Borise Vostrého na 10 let do vězení za podvody, spojené s harvardskými fondy. Jejich právní zástupci se ale odvolali a většina majetku... celý článek

Partners Financial Services