Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Krach penzijního fondu – nesmysl, nebo realita?

Krach penzijního fondu – nesmysl, nebo realita?
Penzijní fondy jsou regulovány řadou prostředků, které mají zajistit co největší stabilitu a střadatelům jistý, bezrizikový výnos. Jedná se však jen o preventivní opatření. Vklady do penzijního připojištění navíc nejsou ze zákona pojištěny, a tak se může stát, že klientům nakonec zůstanou jen oči pro pláč. Co tedy reálně čeká účastníky penzijního připojištění, když se fond dostane do potíží?

Dobrá zpráva na začátek. V loňském roce nezkrachoval jediný penzijní fond. Od roku 1994, kdy získaly licenci první fondy, z původních 46 penzijních fondů v současné době úspěšně funguje už jen 12 největších a nejsilnějších. Dalo by se říct, že zánik fondu je tedy v současné době prakticky nemyslitelný, ale co kdyby?

Vracíme se k tématu možnosti krachu penzijního fondu. Ačkoli jsme článek vydali již před více než rokem, na své aktuálnosti a informační hodnotě neztratil. Přečtěte si, jak bezpečené je spořit si na stáří s penzijním připojištěním.

Jistota za všechny peníze

Penzijní fondy jsou zajištěny několika mechanismy, aby byl jejich zánik co nejméně možný. V první řadě je to Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Ten stanovuje dost přísná pravidla pro vznik a fungování penzijního fondu, takže není možné, aby se různé pochybné fondy rodily jako houby po dešti. Mezi nejtvrdší podmínky patří například přísná pravidla pro investování vložených peněz. Ty jsou z největší části investovány do státem garantovaných cenných papírů a jsou tedy nejméně rizikové. Další povinností je například základní jmění v minimální výši 50 milionů korun tvořené jen peněžitými vklady, které musí být splaceny před podáním žádosti o povolení ke vzniku a činnosti penzijního fondu.

Statut a penzijní plán

Statut musí obsahovat:
a) rozsah činnosti penzijního fondu podle § 12 odst. 1 a § 32 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem,
b) zaměření a cíle investiční politiky penzijního fondu, zejména druhy majetkových hodnot, které budou pořizovány z peněžních prostředků penzijního fondu,
c) zásady hospodaření penzijního fondu,
d) způsob použití zisku,
e) obchodní jméno a sídlo depozitáře,
f) způsob zveřejňování zpráv o hospodaření s majetkem penzijního fondu a změnách statutu a informaci o tom, kde lze tyto zprávy obdržet.

Penzijní plán musí stanovit:
a) druhy penzí a ostatních dávek penzijního připojištění,
b) podmínky nároku na dávky penzijního připojištění a jejich výplatu,
c) způsob výpočtu dávek poskytovaných z penzijního připojištění,
d) důvody vypovězení penzijního připojištění,
e) výši příspěvků,
f) podmínky odkladu nebo přerušení placení příspěvků a změny výše příspěvků,
g) pravidla a způsob placení příspěvků a postup při neplacení a opožděném nebo nesprávném placení příspěvků,
h) podmínky převzetí peněžních prostředků z penzijního připojištění u jiného penzijního fondu a úpravu nároků na základě tohoto převzetí, i) zásady, podle kterých se účastníci včetně příjemců penzí podílejí na výnosech hospodaření penzijního fondu.

Dalším prostředkem, který zvyšuje bezpečnost penzijního fondu, je depozitář. V podstatě jde o banku, u které jsou účty penzijního fondu a která zajišťuje obchodování na finančním trhu a běžný platební styk. Dále pravidelně kontroluje, zda fond při investování nepřekročil zákonem stanovená pravidla pro investování. Důležité je, že penzijní fond a depozitář nesmí být přímo ani nepřímo majetkově nebo personálně propojeny. A tak má například Penzijní fond Komerční banky (profil, názory, koupit) jako depozitáře Českou spořitelnu (profil, názory) a Generali penzijní fond (profil, názory, koupit) má za depozitáře HVB Bank (profil, názory).

Penzijní fondy musí mít ze zákona proveden audit účetní uzávěrky. I tímto způsobem se tedy zvyšuje bezpečnost penzijních fondů. Auditor musí objektivně ověřit účetní závěrku a výroční zprávu společnosti, zejména posoudit, jestli je účetnictví vedeno v souladu s platnými právními předpisy.

V neposlední řadě nad bezpečností fondů bdí stát. Všechny penzijní fondy totiž podléhají státnímu dozoru, který vykonává Ministerstvo financí společně s Komisí pro cenné papíry. Zajímavé je, že všechny tyto ochranné prostředky mají spíš preventivní charakter. V případě, že by selhaly, mají klienti smůlu a vyplaceno jim bude jen to, co z fondu zbude. Majetek klientů penzijních fondů totiž není pojištěn a tak neexistuje ani žádný "státní fond", ze kterého by mohli být klienti vyplaceni jako v případě bankovních vkladů.

Nic není stoprocentní

"Zánik a likvidace penzijního fondu se řídí obchodním zákoníkem s odchylkami dále stanovenými," tolik praví zákon, ale co to prakticky znamená? Penzijní fond stejně jako jiné obchodní společnosti zanikne výmazem z obchodního rejstříku. Tomu ale předchází zrušení. V nejlepším případě může být penzijní fond zrušen bez likvidace, což je varianta, kdy majetek přechází na právního nástupce. "Státní dozor se vždy snaží, aby klienty zaniklého penzijního fondu převzal jiný fond," doplňuje Milan Káňa z Allianz penzijního fondu (profil, názory). Klientovi původního fondu přijde poštou vyrozumění o zrušení penzijního fondu a o podmínkách penzijního připojištění u nově vzniklého fondu. Pokud klient do jednoho měsíce od vyrozumění neodmítne penzijní připojištění u nového fondu, stává se jeho účastníkem. Nároky z penzijních plánů zrušeného penzijního fondu se převádějí do penzijního připojištění u nového fondu a to způsobem, který je stanoven v penzijním plánu nástupnického fondu.

Další možností, méně příjemnou, ale stále ještě pro klienty bezpečnou, je zrušení fondu s jeho likvidací. Poté, co Ministerstvo financí odebere penzijnímu fondu povolení k jeho činnosti, společně s Komisí pro cenné papíry jmenuje likvidátora fondu. Ten pak zodpovídá za proces zrušení společnosti a má na starosti vypořádání nároků klientů. "Pokud dojde ke zrušení bez právního nástupce, pak se nároky účastníků vypořádají výplatou jednorázového vyrovnání nebo odbytného. A to v případě, kdy se penzijní fond nedohodne s účastníkem o převedení prostředků do penzijního připojištění u jiného penzijního fondu," dodává Kateřina Štěrbová z ČSOB Penzijního fondu Stabilita (profil, názory).

Jednorázové vyrovnání, odbytné, převod prostředků

Jednorázové vyrovnání, tedy celý objem prostředků, se vyplácí v případě, že účastník splní nárok na penzi. Toto vyrovnání se vyplácí do konce kalendářního čtvrtletí následujícího po měsíci, na který byl poslední příspěvek účastníka zaplacen. Odbytné, což v tomto případě znamená dávku bez státního příspěvku a podílu na zisku ze státního příspěvku, se vyplácí tehdy, jestliže účastník nemá ještě splněny podmínky na penzi a tím ani na jednorázové vyrovnání. Odbytné se vyplácí do tří měsíců ode dne doručení žádosti účastníka o jeho výplatu. Pokud se účastník dohodne s fondem o převedení prostředků do penzijního připojištění u jiného fondu, jsou tyto prostředky převedeny do tří měsíců ode dne doručení žádosti účastníka.

Když dojde na nejhorší

Likvidace má tedy za cíl plně uspokojit věřitele včetně účastníků penzijního připojištění a zbude-li po jejich uspokojení dostatečná suma, je rozdělena mezi vlastníky, tedy akcionáře. V případě penzijních fondů to bývá nejčastěji mateřská společnost, např. Česká pojišťovna (profil, názory) je 100% akcionářem Penzijního fondu České pojišťovny (profil, názory, koupit). Pokud je ale zřejmé, že majetek penzijního fondu v likvidaci pokryje jeho závazky jen z části, je likvidátor povinen podat návrh na prohlášení konkurzu. A to je nejsmutnější konec penzijního fondu pro jeho klienty. Soudním usnesením je prohlášen konkurz na majetek úpadce, tedy zanikajícího fondu, a jmenován správce konkurzní podstaty, tedy veškerého majetku, který ve fondu zůstal. Správce konkurzní podstaty zbylý majetek zpeněží a předloží soudu návrh na rozvrh, v němž je uvedeno, kolik by mělo být vyplaceno na pohledávku. Pokud není možné pohledávky uspokojit plně, jsou uspokojeny poměrně. Pořadí uspokojování jednotlivých věřitelů je určeno zákonem, přičemž účastníci penzijního připojištění mají ze zákona garantovanou tzv. "první věřitelskou třídu". V případě konkurzního řízení je nutné přihlásit svou pohledávku u příslušného krajského soudu nejpozději do dvou měsíců od prvního přezkumného jednání. Fond, na jehož majetek byl konkurz prohlášen, informuje všechny své věřitele, tedy i bývalé i dosavadní účastníky penzijního připojištění. Všem pošle veškeré potřebné doklady, zejména pak přihlášku do konkurzního řízení a usnesení o prohlášení konkurzu.

Ministerstvo financí, Komise pro cenné papíry a depozitář kontrolují činnost a hospodaření penzijních fondů. Nemělo by tedy docházet k jejich krachům. K pokrytí ztráty v hospodaření penzijních fondů slouží nerozdělený zisk z minulých let, rezervní fond nebo jiný fond tvořený ze zisku. Pokud tyto zdroje nestačí, pak se k pokrytí ztráty použije základní kapitál, jehož hodnota však nesmí klesnout pod zákonnou výši 50 milionů korun. "Při volbě penzijního fondu je vhodné sledovat sílu akcionáře (majitele) penzijního fondu. Silný akcionář je dostatečnou garancí pro účastníka penzijního fondu," uzavírá Kateřina Štěrbová.

Myslíte si, že jsou peníze uložené do penzijních fondů v bezpečí? Měly by se podle vás některé zabezpečovací prostředky zlepšit?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-176
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

31. 7. 2005 16:54, Petr Hlaváček

Konečně nšco věcné, netlachající.

Reagovat

 

+54
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (PSafranek 26. 07. 2005 06:41)

Další příspěvky v diskuzi (11 komentářů)

6. 10. 2005 | 22:02

naprostý souhlas... více

31. 7. 2005 | 16:54 | Petr Hlaváček

Konečně nšco věcné, netlachající. více

29. 7. 2005 | 8:33 | R2D2

Kapitálovou sílu naprosté většiny PF nikdo nezpochybní. Rating mnoha vlastníků je lepší než Česka, rezervní fond a základní jmění jistotu navyšují. Jména článků "Krach penzijního fondu" mají za úkol přilákat čtenáře, krach...více

26. 7. 2005 | 21:06 | Agresor

Bohužel i toho největšího moulu musí napadnout copak se asi stane s penězi v případě státního bankrotu.V současnosti dochází k odsávání peněz všemi prostředky z republiky.Koruna tomu byla nasazena povolením nákupu akcií,dluhopisů...více

26. 7. 2005 | 17:17 | ()

Jistě i v této sféře s jistým zjednodušením platí: Větší reglementace = menší rizika = menší výnosy. Přišli lidi o víc... více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Prokura, Cizí zdroje, Forwardová výnosová křivka, miroslav kalousek, daňový bonus, daňové přiznání, itálie, daně, exponenciální, Pierre Cahuc, Simon Property Group, rozhodce, běžbý účet, daňová pásma, Opční třída, filip zeman, Hana Petraturová, zákon o obchodních korporacích

1X1X1X1X, 1X1X1X1X, 4U00359, 1AZ8858, 2ST4090

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK