Vyplatí se investovat v Asii?

podzimní tranše zajištěných fondů tak vedle garantovaného výnosu nabízí investorům možnost podílet se na růstu tří asijských akciových indexů: čínského FTSE/Xinhua China 25, jihokorejského KOSPI 200 a hongkongského Hang Seng. U příslušných akciových trhů banka očekává, že budou nejvíce těžit z globálního ekonomického oživení. Jaký je tedy očekávaný vývoj na daných akciových trzích a jaký potenciál se skrývá v příslušných ekonomikách?

Přestože Asie nebývá obvykle v centru pozornosti investorů, jde o oblast, která se na růstu světové ekonomiky podílí více než jednou polovinou. V minulosti byla značně ochromena finanční krizí, která propukla v roce 1997 a vedla k bankrotům mnoha firem, masové nezaměstnanosti a sociálním i politickým nepokojům. Během posledních dvou let navíc na asijské ekonomiky dolehla slábnoucí světová poptávka, která se odrazila v poklesech exportů zejména špičkových technologických produktů. Strukturální změny a masivní vládní výdaje však dokázaly situaci stabilizovat natolik, že v současnosti již v řadě zemí asijského regionu rostou jak domácí poptávka a produkce, tak i export. Navíc se očekává, že by se Asie mohla v budoucnu opět stát nejdynamičtěji se rozvíjejícím regionem světa. Odhady hovoří o průměrném reálném růstu HDP v příštích pěti letech kolem 5 % ročně.

Největším zdrojem růstu přitom mají být ekonomiky Číny a Jižní Koreje. Čína vzhledem k velikosti domácího trhu v minulosti prakticky nereagovala na finační krizi a stále si udržovala meziroční reálné tempo růstu 7-10 %. Její vstup do Světové obchodní organizace (WTO) navíc podpořil přímé zahraniční investice, které vedle vládních výdajů směřují zejména do rozvoje domácí infrastruktury a do zpracovatelského průmyslu. V posledním roce také vzrostl čínský export a současně se ze strany Číny zvýšila poptávka po exportech ostatních asijských zemí. Nedávné podepsání dohody se Sdružením zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) o postupném začlenění Číny do zóny volného obchodu, kam by výhledově mělo vstoupit i Japonsko a Austrálie, navíc přispěje k dalšímu rozvoji obchodu v asijsko-pacifickém regionu. Odhad reálného růstu HDP Číny na příštích pět let činí 6,5 % ročně.

Také Jižní Korea již vykazuje známky ekonomického oživení. Ve druhém čtvrtletí tohoto roku činil meziroční přírůstek HDP 6,3 %, přičemž byl tažen zejména domácí poptávkou a nově i exportem. Klesající nezaměstnanost tlačí na růst mezd a spolu s růstem cen nemovitostí vyvolává mírné inflační tlaky. Na druhé straně posilující korejský won snižuje prostor pro další zvyšování úrokových sazeb, což by mohlo mít pozitivní dopad na ceny akcií. Značného pokroku zde bylo dosaženo ve strukturálních reformách, konkrétně v revitalizaci bankovního sektoru. Nyní se očekává už jen prodej státních podílů v bankách, nad nimiž převzala vláda kontrolu v souvislosti s finanční krizí. Odhad reálného růstu HDP Jižní Koreje pro příštích pět let činí 5,5 % ročně.

V Hongkongu, kde je v porovnání s Koreou dlouhodobě zdravý finanční sektor, je stejným problémem silný kurz domácí měny. Ten omezuje konkurenceschopnost zejména sektoru služeb, který tvoří 85 % ekonomiky. Hongkong navíc stále funguje jako prostředník mezi Čínou a ostatním světem, ale vstup Číny do WTO tuto pozici ohrožuje. Orientace Hongkongu na mezinárodní obchod by mu však přesto měla umožnit těžit z případného globálního ekonomického oživení. Průměrný reálný růst HDP na příštích pět let je odhadován na 4 % ročně.

Kromě značného ekonomického potenciálu Číny, Koreje a Hongkongu ovšem existují u těchto zemí i některá rizika. Tím prvním je značná závislost na poptávce USA, Evropy a Japonska, kam směřuje zhruba 40 % exportu. Druhým rizikem je potom závislost na dodávkách ropy ze Středního východu, takže případný konflikt v této oblasti by vedl k rapidnímu růstu cen ropy, což by se negativně odrazilo na ekonomickém rozvoji nejen těchto tří zemí, ale i celé Asie.

Pokud se však naplní odhady a spolu s asijskými ekonomikami porostou stejným tempem, to jest přibližně pěti procenty ročně i zdejší akciové trhy, znamenala by investice do zajištěného fondu výnos po čtyřech letech minimálně 20 %. To spolu s garancí minimálního výnosu 7-9 % a vzhledem k současné úrovni domácích i zahraničních úrokových sazeb činí z tohoto fondu poměrně zajímavou investiční alternativu.

Jak hodnotíte současnou situaci v Asii? Lze předpokládat, že se v budoucnu tento region stane opět tahounem světového růstu? Vzniká podle vás Japonsku silný konkurent v podobě Číny? O své názory se můžete podělit zde.