Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Špatná léta americké burzy (1906/1907)

Špatná léta americké burzy (1906/1907)
Po léta trvající býčí nadvládě došlo v roce 1906 k přehřátí amerického akciového trhu. Dosud přetrvávající dobrá kondice americké ekonomiky a investorská setrvačnost však způsobily, že se akciové kurzy ještě nějakou dobu držely ve vyšších patrech a teprve v říjnu 1907 ukončily svou spanilou jízdu drtivým pádem.

V roce 1903 začal ve Spojených státech razantní vzestup akciového trhu. Byly to zejména podniky obsažené v tehdy ještě mladém akciovém indexu Dow Jones Industrial Average, které šplhaly neustále vzhůru. Dne 12. ledna 1906 překonal "Dow" poprvé hodnotu 100 bodů, když jeho startovní hodnota ze dne 26. května 1896 byla 40,94 bodů. Pak se růst zastavil a v jarních měsících nastal mírný pokles, přesto zůstaly akciové kurzy stále vysoko. Zanedlouho však byl poklidný akciový trh zaskočen nečekanou událostí.

Dne 18. dubna 1906 v časných ranních hodinách probudil obyvatele kalifornského města San Francisca prudký otřes země, který trval plných 40 sekund. Následovalo deset sekund klamného ticha, než přišel další, ještě silnější záchvěv (8,3 stupně Richtera), který po dalších 25 sekund otřásal celým městem. Zpočátku to vypadalo, že město oba otřesy a následné slabší zemětřesení přestálo relativně dobře. Toto zdání však bylo bohužel falešné. Zatímco nové výškové domy v městském centru, podobně jako viktoriánské dřevěné domy v okrajových čtvrtích, přežily zemětřesení bez větších škod, mnohé cihlové budovy se sesypaly jako domečky z karet. Poškozená elektrická vedení a prasklá plynová potrubí způsobily ve městě požáry, které se velice rychle šířily. Protože zemětřesení zničilo celou městskou vodovodní síť, zachvátil oheň brzy celé San Francisco. Po tři dny zuřil ve městě strašný požár. Když konečně oheň uhasl, zanechal po sobě na 30 tisíc zcela zničených domů. Téměř 500 lidí při této katastrofě zahynulo. Celkové hmotné škody byly později vyčísleny na 600 miliónů dolarů.

Celá Amerika byla v šoku a překvapené akciové trhy zprvu vůbec nereagovaly. Až koncem dubna probudila strnulou burzu vlna paniky. Ztrácely akcie železničních společností, průmyslových podniků a zejména akcie pojišťoven, které čekalo rozsáhlé proplácení finančních náhrad. Po masivním pádu akciových kurzů se však trhy kupodivu brzy vzpamatovaly a 6. června 1906 hrdě hlásil "Wall Street Journal" výrazné posílení akcií obsažených v indexu DJIA. Oživení šlo napříč celým trhem a do konce roku získaly americké akcie opět půdu pod nohama.

Koncem roku se pohyb vzhůru vyčerpal, aktivita poklesla a trh si vybíral oddechový čas. V lednu 1907 se nálada investorů zhoršila a přišla první vlna výprodejů. Průmysl sice zatím stále prosperoval, zisky železničních společností dosahovaly rekordních hodnot, ale akciový trh byl již po tříletém boomu vyčerpán a začal postupně oslabovat.

A pak nečekaně, bez jakéhokoliv varování, otřásly burzou další události. V březnu potkala pohroma akcie společnosti "Union Pacific", které se rychle propadly o 50 bodů. 14. března odepsal Dow Jones 8,3 % a skončil na hodnotě 76,23 bodů. To nejhorší však americké akcie čekalo až na podzim. Po určitém zotavení trhu přišlo v červnu 1907 zklamání, když se nezdařil úpis dluhopisů města New Yorku. Z emise v hodnotě 29 miliónů dolarů byly nakonec upsány dluhopisy jen za 2 milióny. V červnu také zkolaboval trh s mědí. Tyto události se však odrazily na burze jen krátkodobě. Ani srpnové odsouzení Rockefellerovy společnosti "Standard Oil Company" k pokutě 29 miliónů dolarů, když se provinila proti antitrustovému zákonu, nemělo velký vliv na akciové kurzy.

Koncem října se dostavila na trhy nervozita. V pondělí 21. října odpoledne oznámila "National Bank of Commerce", že zastavuje proplácení směnek "Knickerbocker Trust Company", tehdy třetí největší banky v New Yorku. Ještě ten večer organizoval J.P.Morgan schůzku představitelů newyorských bank, s cílem odvrátit hrozící paniku. Když však Morgan, pro zdráhavé a nedostatečné poskytování potřebných informací, svou pomoc nakonec odepřel, rozhodly se i ostatní banky v této záležitosti nic nepodnikat. 22. října začal run na banku "Knickerbocker", která přišla v průběhu tří hodin o 8 miliónů dolarů v hotovosti, až musela krátce po poledni zastavit veškeré platby. Další den potkal podobný osud "Trust Company of America", druhý největší bankovní ústav v New Yorku. Tato banka přišla během třídenní paniky o téměř 48 miliónů dolarů. Také bankovní dům "Lincoln Trust" zápasil s velkými finančními potížemi.

Dne 24. října 1907 došlo také na newyorskou burzu. Panika zasáhla zprvu tzv. "Call Loans". To byly tehdy časově ohraničené, kdykoliv vypověditelné úvěry, které banky poskytovaly makléřským a brokerským domům. Z těchto úvěrů byly financovány tzv. "margin-account" - konta, která potřebovali klienti makléřů pro své burzovní obchody. "Call Loans" se poskytovaly na burze denně mezi 12:00 a 14:15, kdy přišli na burzu bankéři, aby postoupily tyto úvěry makléřům. 24. října však nebyl na burze dostatek prostředků, aby uspokojil požadavky makléřů. Peníze byly – pokud vůbec – jen za úrok 100 až 150 %. Přesto většina bank odmítala poskytovat úvěry i na tak horentní úrok. Dosud skrytá panika, číhající na nervózních trzích, vypukla naplno.

Události na burze tohoto dne nám přibližuje úryvek z knihy "Hra her" od Jesse Livermora. Starý přítel broker mi toho dne řekl: "Jistě jsi někdy slyšel o školním pokusu, když sedí myš ve skleněném zvonu, z kterého je vypumpován vzduch. Chudák myš stále rychleji dýchá, lapá po dechu, její plíce pracují jako přetížené měchy, když se marně snaží získat tolik potřebný kyslík. Vidíme jak se myš dusí, vyvalené oči jí vystupují z hlavy, lapá po vzduchu, následuje pár záchvěvů těla, končetiny se v křeči natahují a je konec. Na to musím myslet, když jsem dnes viděl na burze ty davy bezmocných lidí. Nikde žádné úvěry, nikde žádné peníze. Nikdo nemohl prodat své akcie, protože nebyl nikdo, kdo by je mohl koupit. Wall Street je bankrot, říkám ti!"

Teprve zásahem bankéře J.P.Morgana se situace na "New York Stock Exchange" postupně uklidnila. Morgan urychleně obstaral úvěr na deset miliónů dolarů a vrátil tak na akciový trh likviditu. Prodejní tlak investorů polevil. Díky spolupráci a finanční pomoci velkých bank (např. Morgan, Baker, Stillman) a ostatních významných podnikatelů (např. J.D.Rockefeller), se zotavila také celá newyorská bankovní scéna. Přesto se rok 1907 zapsal do historických análů americké burzy jako jeden z nejhorších. Koncem roku se nacházel index DJIA na pouhých 58,75 bodech, což byl v meziročním srovnání pokles o 37,73 %.

V souvislosti s touto burzovní panikou se objevila jedna zajímavá hypotéza z pera švýcarského ekonoma Fritze Schwarze, který přímo obviňuje hospodářské giganty Morgana a Rockefellera, že paniku z roku 1907 sami úmyslně zinscenovali. Již v červnu 1906 se prý oba protagonisté dohodli, že vyvolají deflační krizi a srazí konkurenci a vládu do kolen. Údajně měl Morgan v úmyslu levně převzít oslabené konkurenty a Rockefeller chtěl vyvinout nátlak na stát, který žaloval jeho společnost "Standard Oil Company", že se provinila proti Shermanovu antitrustovému zákonu. Je-li tato hypotéza pravdivá, či nikoli, nelze dnes s jistotou říci. Pravdou ovšem je, že oba podnikatelé měli dostatečnou finanční moc, aby své záměry mohli prosadit. Zajímavé také je, že krátce po krachu nakupovali Morganovi zaměstnanci prokazatelně ve velkém levné akcie. Zanedlouho po akciové panice byl zkonfiskován majetek konkurenční banky "Heinze-Morse-Thomas" a majitelé byli odsouzeni k patnácti letům vězení. Na druhou stranu, kdyby byla Schwarzova hypotéza pravdivá, pak by Rockefeller z této spolupráce nezískal žádnou viditelnou výhodu, protože jeho "Standard Oil Company" byla přece jen odsouzena k pokutě 29 miliónů dolarů. Nakonec bylo jeho impérium v roce 1911 usnesením soudu rozbito a rozděleno na 34 malých společností.

Vývoj akciového indexu DJIA v letech 1897-1909

zdroj: www.dowjones.com

Znali jste tuto slavnou krizi? Myslíte, že byla uměle vyvolána Morganem a Rockefellerem? Podělte se o své názory a zkušenosti s ostatními!

Přeloženo a upraveno ze serveru www.boerse.de.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-2
Ano
Ne

Diskuze

11. 3. 2008 | 15:07 | Borovka Petr

Bylo to rozhodne vykonstruovano rodem bankeru Rockefelleru a JP Morganem a jeho privrzenci, kteri znamenali podstatnou podporu, i kdyz jen jako "muzi za oponou". Vemme si, ze byly tyto rody bankerskych spicek v dokonalem...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Závazky podniku, Konfigurace, Down-tick, doplňkové penzijní spoření, petr brousil, transformované fondy, účastnické fondy, penzijní fondy, Pavel Štěpánek, podíl na trhu, česnek, jak lhát se statistikou, vybrané pobočky, Centrum pro výzkum veřejného mínění, cena benzínu, obchodování, občan, vedlejší náklad

0XXXXXXX, 7T40858, 2U22710, 3AX7428, 2U22710

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK