Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Overend Gurney & Company a první Černý pátek (1864-1867)

| rubrika: Analýza | 28. 6. 2002
Overend Gurney & Company a první Černý pátek (1864-1867)
Bezprostřední dopad <a href="http://www.penize.cz/info/zpravy/zprava.asp?NewsID=1129" target=_blank>bavlněné krize</a> pocítila na své kůži sice jen pařížská burza, její následky však poznamenaly celé evropské hospodářství a roku 1866 vedly v některých zemích k hlubokým propadům na akciových trzích.

Další průběh krize můžeme sledovat na příkladu Velké Británie a Německa. Počátek britských ekonomických problémů kladou mnozí historikové do roku 1863. Již v roce 1864 poznalo britské hospodářství dvě kritické fáze (v lednu, když šla pařížská burza do kolen, a pak o něco později, když padaly ceny importované bavlny), nicméně spekulační boom zatím pokračoval. Jenom se přesunul do jiných odvětví, jako byly například směnečné a diskontní banky. Tyto banky získaly během boomu na popularitě, protože poskytovaly peníze daleko ochotněji než staré, renomované banky. Tyto nové banky zpravidla vznikaly jako akciové společnosti, protože jen tak mohly získat potřebný kapitál. Potenciální investory lákaly vysokými dividendami. V polovině roku 1865, kdy dosáhl boom vrcholu, dosahovala dividendová výnosnost některých bank až 100 %!

V tomto čase se odehrává příběh tehdy dobře známé banky "Overend Gurney & Company" a její vstup na burzovní trh. Tato banka si již v první polovině století získala zvučné jméno a dominovala na směnečném trhu. Stávalo se, že v rukou banky bylo současně osm až deset miliónů směnek. Proto také byly akcie "Overend Gurney & Co." při své burzovní premiéře v červnu 1865 středem zájmu investorů. Avšak vstup banky na burzu měl také své stinné stránky. Tehdy totiž někteří z původních vlastníků, jakoby v předtuše nadcházející katastrofy, společnost opustili.

Velký počet směnek v oběhu, nedostatečné prověřování bonity klientů a labilní hospodářská situace v zemi, to vše přivedlo známý bankovní dům do kritického stavu. Také mnoho chybných spekulací v letech 1860-1866 banku poškodilo. Největší úder jí však zasadil jeden z jejích vlastníků, jistý D.W.Chapman. Tento známý londýnský hýřil a marnotratník proslul zejména jako pořadatel velkolepých slavností a recepcí. Spolu se svým poradcem, bývalým účetním E.W.Edwardsem, vytvořil kuriózní systém, kterým nakonec poslal "Overend Gurney & Company" ke dnu. Edwards doporučoval a navrhoval všelijaké spekulativní obchody, které měly údajně zvýšit ziskovost finančního domu. Chapman zase ovlivňoval své společníky, aby obchody navrhované Edwardsem schválili a banka je potom financovala. Jednalo se o různé pochybné spekulace s obilím, bavlnou, výrobou oceli, se stavbou lodí nebo výstavbou železnic. Již koncem roku 1860 tak vznikl bance deficit 500.000 liber mezi příjmy z diskontních obchodů (200.000 liber) a výdaji (700.000 liber). Tyto nůžky se dále rozevíraly, ale investiční boom počátku šedesátých let zatím držel Chapmanův systém při životě.

Hrozba válečného konfliktu mezi Rakouskem a Pruskem přinesla od poloviny roku 1865 na kapitálové trhy nejistotu. Investoři se snažili stahovat z trhu svá riskantnější aktiva, drželi více hotovosti a kupovali zlato. Začaly se objevovat první případy platební neschopnosti a s postupem času jejich počet narůstal. Pozornosti si zaslouží zejména bankrot železniční společnosti "Watson, Overend & Co." v lednu 1866. Ačkoliv tento podnik neměl nic společného s finančním institutem "Overend Gurney & Company", jeho pád vyvolal nedůvěru v celé britské hospodářství a útěk investorů z londýnské burzy. To mělo ničivý dopad na banku "Overend Gurney & Company". Neustále rostoucí podíl riskantních nebo zcela nedobytných směnek dále zvyšoval, již tak hrozivé zadlužení banky. Nakonec se 10. května 1866 finanční ústav pod tíhou finančních závazků ve výši pět miliónů liber zhroutil a zastavil veškeré platby. Hned příští den zareagovala "Bank of England" zvýšením diskontní sazby na 10 %. Současně pozastavil britský parlament, podobně jako již za krize v roce 1857, platnost Peelova bankovního aktu. Tyto opatření se však minuly účinkem. Zpráva o krachu banky bleskově dostihla nervózní investory na všech významných evropských burzách. Již delší dobu klesající kurzy v Londýně se během několika minut zhroutily a strhly britské hospodářství do těžké krize. Později dostal 11. květen označení "Černý pátek" a stal se tak prvním černým pátkem v burzovních dějinách. Současníci hovořili o nejhorší panice od roku 1825.

Nebyla to však jen "Overend Gurney", která nesla vinu za rozpoutání burzovního krachu. Několik dní předtím došlo totiž k masivnímu pádu kurzů v Německu. Zde však byl, na rozdíl od Británie, příčinou politický vývoj. Německý krach ovšem přinesl další nejistotu na již tak velmi nervózní londýnský trh, takže pád "Overend Gurney" byl vlastně jen poslední kapkou, kterou džbán přetekl.

Od roku 1863 byly německé finanční trhy pod politickým tlakem, jehož původ byl zejména v mocenských ambicích Pruska. Zatímco Prusko a Rakousko soupeřily o vedoucí postavení v Německém spolku, jablkem sváru mezi Pruskem a Dánskem bylo přímé politické připojení Šlesviku k dánskému království v listopadu 1863. Teprve po vpádu prusko-rakouských vojsk na sporná území v únoru roku 1864 trhy ožily a kurzy se vydaly vzhůru. Tato růstová fáze však měla jen jepičí život.

Ačkoliv se po míru podepsaném 14. srpna 1865 v Bad Gasteinu vztahy mezi Pruskem a Dánskem opět stabilizovaly, vládla na německých akciových trzích pasivita. Kurzy se téměř nepohybovaly a investorská komunita čekala na nové podněty. Ty přišly v podobě zvýšení úrokových měr Pruskou bankou a opětovným zhoršením politických vztahů, tentokrát mezi Pruskem a Rakouskem. Válečné přípravy obou stran se postaraly o další ztráty na německých trzích. Nakonec byla 2. května 1866 vyhlášena pruská mobilizace a berlínskou burzu zachvátila panika. To však nebyl ještě konec. Začalo první dějství všeobecně očekávané války prusko-rakouské. Pruská vojska znovu vtrhla na holštýnské území, které smlouva z Bad Gasteinu přiřkla Rakousku. Tato rázná akce opět berlínský trh do jisté míry povzbudila. Když však 11. května 1866 zvýšila Pruská banka v reakci na londýnskou krizi úrokovou míru na 9 %, reagoval akciový trh drtivým propadem. Všeobecný výprodej způsobil během krátké doby u mnoha cenných papírů hrozivé ztráty a berlínské noviny psaly o dosud nevídaném krachu.

Jak Velkou Británii tak i Německo přivedl historicky první "Černý pátek" do hluboké recese. Teprve v roce 1868 se začala jejich hospodářství postupně zotavovat. Oživení netrvalo ovšem dlouho, neboť další politický vývoj opět nedopřál lidem ani trhům tolik potřebný klid.

Připomíná vám Overend Gurney & Company spíše Enron nebo WordCom? Jaký je váš pohled na ztrátu důvěry v kapitálové trhy tehdy a nyní?  Vzpamatují se v současnosti trhy rychleji? Zaujala vás krize "Overend Gurney & Company"? Podělte se s námi o své názory a zkušenosti!

Přeloženo a upraveno ze serveru www.boerse.de.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+8
Ano
Ne

Diskuze

Žádný komentář nebyl vložen.

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Nabídkové šoky, Přirozená míra nezaměstnanosti, Repatriace, jan pirk, rekonstrukce státu, václav krása, jan měšťák, financování politických stran, soutisková značka, absolventi, index stříbra, hrubý domácí produkt, socioekonomická změna, Advertising Manager, účelovost hypotéky, plátce daně, hory, informování klientů

3T76125, 1A35754, C63BEAST, 3T76125, 4P16277

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2017 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK