Rozvíjející se trhy (emerging markets) se v poslední dekádě těšily velké pozornosti investorů. S jejich rostoucí oblibou je spojený příběh o úpadku Západu a vzestupu „těch ostatních“. Finanční krize v roce 2008 argumenty proroků nové éry ještě posílila. Jádro příběhu je zhruba toto:
Rozvinuté země jsou předlužené, mnohé státy se potýkají se špatným demografickým vývojem, vysokými daněmi a přebujelou byrokracií. Rozvíjející se země jsou naproti tomu málo zadlužené, dynamické a mají obecně mladou populaci.
K důležitým vypravěčům a popularizátorům příběhu patřila také americká banka Goldman Sachs, která v jedné své studii přišla v roce 2001 se zkratkou BRIC. Země BRIC – Brazílie, Rusko, Indie a Čína – měly podle banky v roce 2041 velikostí předstihnout šest největších západních ekonomik.
Investoři se příběhem nechali doslova strhnout a nevěnovali přitom pozornost tomu, že zmíněná studie nesla název Snění se zeměmi BRIC.
Vývoj ale zprvu nadšení investorů potvrzoval. Rozvojové trhy zažívaly v letech 2003 až 2007 zlatou éru, během které svižně rostly úplně všechny s výjimkou Zimbabwe. Země jako Brazílie nebo Čína si navíc během finanční krize vedly mnohem lépe než rozvinuté ekonomiky.
Investoři byli přesvědčení o tom, že vysoké tempo hospodářského růstu bude pokračovat. Objevily se teorie, podle kterých mohou rozvíjející se země nadále růst bez ohledu na pokles nebo stagnaci bohatých států. V letech 2009 a 2010 směřovaly do fondů zaměřených na emerging markets stovky miliard dolarů. Optimismus přerostl v mánii.
Jak už to tak na trzích chodí celá staletí, po manické fázi vždycky přichází vystřízlivění. Z rozvíjejících se trhů začaly přicházet negativní zprávy o výrazném zpomalování tempa růstu, rychle rostoucím zadlužení, realitních bublinách. Investoři jeden po druhém přicházeli na to, že emerging markets netvoří žádnou homogenní skupinu zemí. Postupem času také zjistili, že jediné, co mají země BRIC společného, je velikost. Tomu odpovídal i vývoj cen akcií. Akcie BRIC poklesly ze svého vrcholu dosaženého v roce 2011 bezmála o 30 procent. Americké akcie ve stejném období rostly o více než 50 procent.
Vezměme si například Brazílii, v minulém desetiletí doslova miláčka investorů. Brazílie jako přední vývozce surovin těžila z nedávného komoditního boomu. Před finanční krizí rapidně rostla cena všech komodit, které země vyvážela – od železné rudy přes sojové boby až po cukr. Do země proudil ve velkém zahraniční kapitál a investoři skupovali akcie a dluhopisy.
A kde jsme dnes? Příliv kapitálu vedl k nadhodnocení realu, což poškodilo brazilský průmysl. Komoditní boom skončil. Brazilská ekonomika v roce 2012 téměř nerostla a v roce 2013 rostla o 2,5 procenta, což je zároveň průměr Brazílie za posledních 30 let. Na rozvíjející se ekonomiku je to velmi špatný výsledek. Brazílie se v euforii pustila do budování nákladného sociálního státu, který si ve skutečnosti nemůže dovolit.
Peníze zoufale chybějí v infrastruktuře.
Doprava ve velkých městech je tak špatná, že ředitelé firem musejí používat helikoptéry. Nejde přitom o výstřelek bohatých – zkrátka potřebují chodit na schůzky včas. Brazilské akcie v dolarech spadly o 50 procent.
Co ostatní země BRIC? Rusko neroste, potýká se s vysokou inflací, na ekonomiku dopadají nižší ceny ropy i nešťastné hospodářské sankce. Čína výrazně zpomaluje a potýká se s přehřátým realitním trhem. V důsledku ohromného stimulačního balíčku, který země přijala během finanční krize, vzrostlo celkové zadlužení země (zahrnující veřejné i soukromé dluhy) na víc než dvě stě procent hrubého domácího produktu. Indie rovněž výrazně zpomalila a potřebuje radikální reformy. Otázkou zůstává, jestli se je podaří prosadit.
V období po druhé světové válce se jen několika málo zemím povedlo dosáhnout statusu rozvinuté ekonomiky. Zářným příkladem jsou takzvaní asijští tygři, kteří svůj úspěch do velké míry postavili na exportu.
Vývoz přitom zcela přirozeně mířil do bohatých zemí. Dnes je ovšem světová ekonomika v úplně jiné situaci. Rozvinuté ekonomiky se potýkají s celkově slabým hospodářským oživením a jejich schopnost absorbovat zboží rozvíjejících se zemí je tak nižší. Do emerging markets také proudí méně zahraničního kapitálu.
Zlatá éra rozvíjejících se zemí skončila.
Zdaleka to ale neznamená, že příběh se tady uzavírá. Jen bude pokračovat bez přehnaného optimismu a bude nejspíš připomínat horskou dráhu. Ve skutečnosti nikdo netuší, které zemi se podaří v následujících dekádách dosáhnout statusu rozvinuté ekonomiky a které rozvíjející se země se budou rozvíjet věčně. Křišťálová koule je zkrátka zamlžená.
Proběhne až příliš mnoho voleb, reforem a reforem těchto reforem. Jediné, co opravdu můžeme vědět, je, že mezi rozvíjejícími se zeměmi bude mnohem víc poražených než vítězů.
Zaměřením hodnotový investor. Předmětem jeho zájmu jsou především akciové trhy a podílové fondy. V Partners Financial Services se věnuje exkluzivní službě poskytování nadstandardních produktů, sestavování portfolií pro bonitní klientelu a školení v oblasti investic.
Vyučuje mezinárodní politickou ekonomii na Univerzitě Hradec Králové a sledovat ho můžete rovněž na jeho blogu. .
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
6. 1. 2015 17:42, Gabriel Pleska
Popravdě nevím, co dělal pan Čermák v roce 2008. Dnes je snad analytikem Colossea. Skoro bych se ale sázel, že nikdy (tedy ani před těmi šesti či sedmi lety) nepatřil k Partners. To je mimochodem společnost, která vznikla nedlouho před tím, než vyšel odkazovaný článek, a s webem Peníze.cz začala mít co do činění mnohem a mnohem později. Co vlastně myslíte tím zvláštním spojením „články vašeho zaměstnavatele“? A mimochodem: to už jste dneska druhý, kdo mě okřikuje, že mám mlčet, nejsa specialistou na finance. Nebuďte směšní.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
6. 1. 2015 14:52, karel
Další proti Putinský žvást.
V diskuzi je celkem (12 komentářů) příspěvků.