Přihlášení

Jméno

Heslo

Nevím heslo

Nemáte regstraci? Zaregistrujte se zde!

Partner webu

Co jsou důchody

V Česku existují čtyři druhy důchodů. Nejvíce se pobírá starobní důchod. Dále jde o invalidní důchody, vdovské a vdovecké důchody a sirotčí důchody. Každý z těchto důchodů se počítá jako součet základní výměry důchodu a procentní výměry. U starobního a invalidního důchodu závisí procentní výměra na době placení důchodového pojištění. U vdovského a sirotčího důchodu jde o procento z výměry starobního či invalidního důchodu.

Starobní důchod

Nárok na starobní důchod má každý, kdo dosáhne důchodového věku a platil dvacet pět let pojištění nebo pokud je starší než šedesát pět let a platil patnáct let pojištění. Důchodový věk se stanovuje podle pohlaví, u žen je důchodový věk snížen podle počtu vychovaných dětí. ( Spočítejte si, kdy půjdete do důchodu)

Starobní důchod se skládá ze základní výměry, jež je jednotná a v současné době činí 2170 Kč a procentní výměry, která se stanovuje procentní sazbou z výpočtového základu podle doby pojištění. Výpočtový základ se odvozuje z výdělků od roku 1986 do posledního celého roku upravených přepočítacími koeficienty a od počtu let, kdy bylo placeno sociální pojištění. Výše procentní výměry za každý rok pojištění činí 1,5 % výpočtového základu. Procentní výměra činí nejméně 770 Kč měsíčně u všech typů starobních důchodů, horní hranice není omezena.

Předčasný starobní důchod

Před dosažením důchodového věku má pojištěnec nárok na starobní důchod, pokud byl pojištěn nejméně 25 let a do dosažení důchodového věku mu chybí nejvýše 3 roky. Výše základní výměry je 2170 Kč, procentní výměra činí 1,5 % za každý celý rok pojištění. Za každých 90 dní, které schází do dovršení důchodového věku se procentní výměra důchodu snižuje o 0,9 % výpočtového základu (nesmí však klesnout pod 770 Kč). Pokud pojištěnci schází nejvýše dva roky do dosažení důchodového věku, snižuje se tato procentní výměra důchodu o 1 %. Po dovršení důchodového věku má pojištěnec nárok na normální starobní důchod, o jeho přiznání je však potřeba požádat (předčasný důchod se automaticky nemění na normální starobní důchod). Výplata předčasného důchodu je zastavena v případě výdělečné činnosti, po jejím skončení je výplata obnovena a výše procentní výměry je upravena s přihlédnutím ke změněné době pojištění.

Invalidní důchody

Od 1. ledna 2010 místo dvoustupňové invalidity se zavádí stupně tři. Změnu přináší nový právní předpis (vyhláška č.359/2009 Sb.) a je součástí 1. etapy důchodové reformy.

Částečné invalidní důchody budou mít od ledna 1. a 2. stupeň, u trvalého půjde vždy o 3. stupeň invalidity.Člověku, kterému poklesne pracovní schopnost nejméně o 35 a nejvíce o 49 procent, zařadí posudková komise ČSSZ do 1. stupně částečné invalidity. Při poklesu pracovní schopnosti o 50 procent až 69 procent půjde o 2. stupeň částečné invalidity. Nejtěžší 3. stupeň invalidy se bude týkat osob, kterým poklesla pracovní schopnost o nejméně 70 procent.

Výše důchodu se skládá ze dvou složek, a to ze základní výměry a z procentní výměry. Výše základní výměry činí od 1. 8. 2008 2 170 Kč měsíčně.

Výše procentní výměry invalidního důchodu činí za každý celý rok doby pojištění

a. 0,5 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně,

b. 0,75 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně,

c. 1,5 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.

Při změně stupně invalidity se nově stanoví výše invalidního důchodu, a to ode dne, od něhož došlo ke změně stupně invalidity (způsob stanovení nové výše procentní výměry je upraven v § 41 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění, ve znění účinném po 31. 12. 2009).

Mění se přitom pouze výše procentní výměry invalidního důchodu, a to tak, že se procentní výměra ve výši, v jaké náležela ke dni předcházejícímu dni změny stupně invalidity, vynásobí příslušným koeficientem. Koeficient činí při změně:

  • z prvního stupně na druhý 1,5
  • z prvního stupně na třetí 3
  • z druhého stupně na třetí 2
  • z třetího stupně na druhý 0,5
  • z třetího stupně na první 0,3333
  • z druhého stupně na první 0,6666

Do doby pojištění se započítává i tzv. dopočtená doba, kterou je doba ode dne vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku žen stanoveného pro bezdětné ženy – to platí i pro muže.

Vdovský důchod

Vdova má nárok na vdovský důchod po manželovi, který byl poživatelem důchodu nebo splnil potřebné doby nároku na plný starobní důchod, anebo zemřel následkem pracovního úrazu. Vdovský důchod je vyplácen 1 rok po úmrtí manžela. Delší dobu je důchod vyplácen pokud vdova pečuje o nezaopatřené dítě či dlouhodobě těžce zdravotně postižené zletilé, pečuje o bezmocné rodiče anebo je plně invalidní či dosáhla věku 55 let.

Vdovský sestává ze základní výměry 2170 Kč a procentní výměry. Výše procentní výměry činí 50 % procentní výměry starobního nebo plného invalidního důchodu, zemřelé osoby v době smrti, nebo 50 % procentní výměry částečného invalidního důchodu po poživateli tohoto důchodu, který ke dni smrti nesplňoval podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní nebo starobní důchod. Pokud vdova pobírá vlastní starobní nebo plný invalidní důchod náleží ji vyšší důchod v plné výši a z nižšího důchodu má nárok pouze na polovinu procentní výměry (základní výměra nenáleží).

Vdovecký důchod

Vdovec má nárok na vdovecký důchod po manželce. Podmínky výplaty tohoto důchodu jsou téměř shodné s podmínkami vdovského důchodu. Nárok na vdovecký důchod zaniká uzavřením nového manželství. V takovém případě je vdovci vyplaceno odbytné ve výši 12 měsíčních splátek.

Sirotčí důchod

Na sirotčí důchod má nárok nezaopatřené dítě, zemřel-li jeho rodič (popř. osvojitel), nebo osoba, která dítě převzala do péče. Současně je nutné pro nárok na sirotčí důchod splnění podmínky, aby zemřelý byl ke dni smrti poživatelem starobního, plného invalidního nebo částečně invalidního důchodu, nebo aby splňoval ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na starobní důchod anebo zemřel-li následkem pracovního úrazu. Oboustranně osiřelé dítě má při splnění výše uvedených podmínek nárok na sirotčí důchod po každém z rodičů (či osvojitelů). Nárok na sirotčí důchod nevzniká po pěstounovi nebo po jeho manželovi.

Nárok na sirotčí důchod zaniká osvojením. Pokud oboustranně osiřelé dítě osvojí jen jedna osoba, zaniká nárok na ten sirotčí důchod, který náležel po osobě, kterou osvojitel nahradil.

Výše sirotčího důchodu sestává ze základní výměry ve výši 2170 Kč a procentní výměry. Ta činí 40 % procentní výměry starobního nebo plného invalidního důchodu.

Co když máte nárok na více důchodů?

Splňujete-li současně podmínky na více důchodů například na starobní, plně invalidní nebo částečně invalidní důchod, vyplácí se jen jeden důchod a to ten nejvyšší.

Důchod může, kdo na něj má nárok, nechat vyplácet zástupci anebo zvláštnímu příjemci.

Důchody se vyplácejí v hotovosti. Na základě žádosti příjemce důchodu je možno důchod poukazovat na jeho účet u banky v České republice.

Diskuze

Žádný komentář nebyl vložen.

Vstoupit do diskuze

Líbil se vám článek?

Hodnocení: +2

O webu Peníze.cz | Redakční tým | Inzerce | Pravidla a obchodní podmínky | Kontakt

Mapa stránek | RSS | Mobilní verze | Doplňky pro vaše stránky

Všechny materiály © 2000 - 2012 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Partneři: E15 | SEO
Výjimečně spolehlivé kuchyňské spotřebiče.