Včasný trest by Řecku pomohl víc než nynější neurčité sliby o pomoci

Jan Stuchlík | rubrika: Komentář | 15. 2. 2010 | 4 komentáře
Včasný trest by Řecku pomohl víc než nynější neurčité sliby o pomoci
Evropská unie nenechá Řecko zbankrotovat, rozhodli prezidenti a premiéři členských států EU. Důležitější ale je, co neřekli. Nikdo z nich nepočítá s tím, že příště by se proti rozhazovačným státům mělo postupovat mnohem tvrději než v minulosti.

Zbankrotovat vás nenecháme. Pokud vám nikdo nepůjči, peníze seženeme, vzkázali předluženému Řecku šéfové států a vlád Evropské unie. A dodali, že budou bedlivě sledovat, jak Řecko plní svůj závazek, že během tří let sníží schodek státního rozpočtu z 12,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) pod tři procenta HDP.

Nechme stranou spekulaci, zda se dá věřit zemi, která se podle amerických ekonomů Kennetha Rogoffa a Carmen Reinhartové potácela na pokraji státního bankrotudohromady zhruba polovinu své existence a která dokázala i v dobách slušného hospodářského růstu před šesti lety vytvořit deficit 7,5 procenta HDP.

Podstatnější je, že Unie se nezabývá tím, proč se Řecko do nynější situace dostalo a jak v budoucnu podobným případům zabránit. Přitom plán účinné prevence by mohl dodat společné evropské měně víc důvěryhodnosti než všechny sliby o případné pomoci zbídačelému balkánskému státu.

Prevence nadměrnému zadlužování v eurozóně nefunguje. Evropská unie má sice nástroje, včetně poměrně tvrdých sankcí, jak příliš rozhazovačnou zemi k disciplíně donutit, ale ještě nikdy je nepoužila. Protože o jejich použití rozhodují samy členské státy, kterých by se někdy v budoucnu mohly sankce také týkat.

Jak se Řecko zadlužovalo

S určitou nadsázkou se dá říct, že unijní státy se chovají jako skupina zlodějů, kteří se mají navzájem hlídat a rozhodnout, jak potrestat jednoho z nich za to, že někde něco ukradl. Kdyby zvolily tvrdý trest, příště by stejný postih hrozil i jim.

Pravidla pro trestání hříšníků obsahují už zakládající smlouvy Evropské unie. Pokud schodek veřejných financípřekročí tři procenta HDP, navrhne Evropská komise zahájení řízení o nadměrném deficitu. Start tohoto procesu musí schválit ministři financí sedmadvacítky. Rovněž musí zvednout ruku pro doporučení, co má daná země s veřejnými financemi udělat, aby se ve stanovené době vrátila pod tříprocentní hranici.

Pokud se členský stát doporučeními neřídí, nebo deficit nesníží, může Komise navrhnout sankce, aby vládu donutila k poslušnosti. I jejich nasazení ovšem musí schválit členské státy.

Konkrétně může příliš rozhazovačný stát přijít o úvěry od Evropské investiční banky (EIB) či peníze z Kohezního fondu Evropské unie, z něhož se financuje výstavba ekologické a dopravní infrastruktury. V nejhorším případě mohou ministři financí nespolupracující zemi nařídit, aby složila u Evropské komise vklad do výše 0,5 procenta svého HDP. Pokud se ani po dvou letech deficit nedostane pod tři procenta, tento vklad propadne a stává se z něj pokuta. V opačném případě se vklad vrací.

Kdyby Unie od začátku proti Řecku, které se v uplynulých osmi letech dostalo s deficitem rozpočtu pod tříprocentní hranici jen jednou, postupovala důsledně, přišla by balkánská země o miliardy eur. Za posledních pět let dostala z EIB na podporu malých a středních podniků či na výstavbu infrastruktury pět miliard eur. Tři miliardy eur může vyčerpat od roku 2007 do roku 2013 z Kohezního fondu. Na neúročený depozitní účet by musela složit více než miliardu eur, což je půl procenta HDP za rok 2008.

Anketa

Věříte, že Řecko za tři roky stlačí rozpočtový deficit pod 3 procenta HDP?

Jen pro srovnání, úsporný plán, kterým chce Řecko nyní deficit snižovat, počítá pro letošek s částkou deset miliard eur, kterou hodlá vláda uspořit ve výdajích a vybrat navíc na daních.

Včasné udělení sankcí možná mohlo Řecko před nynějším skorokrachem zachránit. Problémů by možná byly ušetřeny i další státy eurozóny, jako Španělsko či Portugalsko, jejichž dluhopisů se kvůli strachu z Řecka investoři ve velkém zbavují.

Nabízí se řešení, aby o trestání hříšníků rozhodovala sama Evropská komise bez ohledu na mínění ministrů financí členských států podle hesla „padni komu padni“. Vystupovala by jako nezávislá instituce, podobně jako Mezinárodní měnový fond, který si výměnou za pomoc zadluženému státu umí vynutit prosazení nutných úsporných opatření a dalších reforem.

Jenže taková myšlenka by narazila na argument některých politiků, že by šlo o přenesení další části státní suverenity na evropské instituce. Daně a rozpočet totiž zatím spadají do výlučné pravomoci členských států Unie. Na druhou stranu stojí za zvážení, zda stát, který svou rozpočtovou nekázní ohrožuje ostatní, si suverenitu zaslouží.

Účinná prevence včetně udělování patřičných trestů by navíc sloužila k výchově adeptů členství v eurozóně. Vydělali by na tom i Češi. První udělená pokuta některému ze států by mohla přibrzdit ty tuzemské politiky, kteří se ohánějí tvrzením, že Česko na tom v zadlužování není ve srovnání se zbytkem Unie zdaleka nejhůř. Letos by se deficit rozpočtu měl vyšplhat nad pět procent HDP. Jinými slovy říkají, že bezhlavě utrácet a vršit další dluhy je v pořádku.

Není. Řecko je toho velmi živým důkazem.

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+8
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 4 komentářů

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Pavel Kohout: Tahle země je pro starý!

28. 1. 2010 | Martin Vlnas | 17 komentářů

Pavel Kohout: Tahle země je pro starý!

Ideálním důchodovým systémem by mohla být ekonomika, která v rozhodující míře spoléhá na rodinné vazby, kdy děti živí své staré rodiče, říká Pavel Kohout, člen poradního sboru ministra... celý článek

Česku státní bankrot nehrozí

10. 9. 2009 | Jan Stuchlík | 10 komentářů

Česku státní bankrot nehrozí

Schodek státního rozpočtu na příští rok sice bude velký, ale státní bankrot kvůli němu Česku nehrozí. Dluh ale bude dražší, říká Pavel Mertlík, hlavní ekonom Raiffeisenbank. Zítra si... celý článek

Kdy může stát vyhlásit bankrot

23. 10. 2008 | Petr Čermák | 2 komentáře

Kdy může stát vyhlásit bankrot

Aby stát uhradil závazky, na které nemá ihned peníze, vydává dluhopisy. Dokud jsou investoři ochotni je kupovat, je vše v pořádku. Pokud o ně zájem ztratí a stát přestane splácet své... celý článek

Island stojí před bankrotem

8. 10. 2008 | Jan Stuchlík | 4 komentáře

Island stojí před bankrotem

Islandské banky nadělaly při expanzi do zahraničí dluhy ve výši devíti islandských HDP. Teď kvůli finanční krizi přestaly mít přístup k penězům na financování těchto úvěrů. Do propasti... celý článek

Partners Financial Services