Zájemci o spotřebitelskou půjčku mají smůlu. Nový zákon o spotřebitelském úvěru, který by například donutil úvěrové firmy dát klientovi smlouvu v přehledné podobě k prostudování domů ještě před podpisem nebo dal klientům možnost bez sankcí odstoupit od smlouvy do čtrnácti dnů od podpisu, se zasekl ve vládě. To znamená, že ho parlament do voleb s velkou pravděpodobností nestihne schválit. A po volbách bude zákon muset počkat, až sněmovna začne opět pracovat.
Vláda chtěla poslat nový zákon o spotřebitelském úvěru poslancům už na podzim. Zákon převádí do českého práva evropskou směrnici o spotřebitelském úvěru a měl by začít platit v červnu. „Jenže kvůli navrhovanému zákazu používání rozhodčích doložek pro řešení sporů mezi dlužníkem a věřitelem, návrh neschválila legislativní rada vlády,“ vysvětluje Lukáš Vacek z ministerstva financí, které zákon připravuje spolu s ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO).
Zákaz používání rozhodců ze zákona zmizel. „Vládě jsme ho předložili na začátku ledna. Teď se čeká, až ho projedná legislativní rada vlády,“ říká Josef Tržický z MPO. Kdy návrh dostanou poslanci, se neví. „Proto není příliš pravděpodobné, že by parlament stihl zákon schválit. Celý proces trvá déle, než kolik času zbývá do voleb,“ míní Jeroným Tejc, poslanec za ČSSD.
Tejc nabízí řešení. Vláda by mohla celý zákon, nebo alespoň jeho hlavní části připojit k novele zákona o spotřebitelském úvěru, s nímž přišla skupina sociálnědemokratických poslanců loni na jaře. Ten už poslanci projednali ve dvou čteních. Znovu by podle Tejce měli ještě jednat o pozměňovacích návrzích a do voleb ho schválit. „Nad tím se musíme zamyslet. Není jisté, že by šlo přiložit celý zákon jen jako pozměňovací návrh,“ tvrdí Tržický.
Jedinou šancí na zlepšení postavení klienta při žádosti o spotřebitelský úvěr je tedy nyní pouze sociálnědemokratická novela, pro níž se Tejc a spol. snaží získat podporu nejen u poslanců ODS.
Hlavní změnou, kterou poslanci ČSSD navrhují, je stanovení horních limitů pro roční procentní sazbu nákladů (RPSN). Tu by podle nich měla stanovit každý rok vláda po konzultaci s Českou národní bankou podle aktuální výše úrokových sazeb a situace na trhu. Smysl zastropování sazby ovšem zpochybňují nejen zástupci poskytovatelů úvěrů a občanská sdružení, která pomáhají zadluženým lidem, ale i ministerstvo financí. (Spočítejte si RPSN u svého úvěru)
Argument je jednoduchý, do limitů by se například nevešly krátkodobé půjčky, které mohou být pro spotřebitele férové, ale při přepočtu na roční sazbu se dostávají s RPSN nad sto procent. Žadatelé o takový úvěr by pak byli odkázáni na nelegální poskytovatele.
Užitečnější je poslanecký pokus o zpřesnění samotné definice RPSN. Zákon by stanovil, co jsou celkové náklady na úvěr. Má jít o veškeré náklady, včetně úroku, provizí, daní a veškerých dalších poplatků, které spotřebitel musí zaplatit. Do výpočtu RPSN by vstupovala třeba cena za pojištění proti neschopnosti splácet, které je součástí splátek. Spotřebitel by si tak mohl jednotlivé nabídky úvěrů lépe porovnat. (Spočítejte si, jestli si můžete ještě půjčit)
Nyní si banky a nebankovní poskytovatelé do RPSN započítávají jen to, co uznají za vhodné. Ukázal to předvánoční průzkum spotřebitelských půjček, který provedl server Peníze.cz. K podobnému zjištění dospěla i organizace Člověk v tísni, která kontrolovala, jak RPSN počítají české banky. „Jen jediná z osmi testovaných bank uvedla RPSN správně. U nejhoršího případu banka uváděla RPSN 22 procent, ale ve skutečnosti to bylo 45 procent,“ uvedl Daniel Hůle z Člověka v tísni na semináři o spotřebitelských úvěrech, který pořádalo sdružení SPES radící předluženým lidem.
K ochraně klientů by mělo podle Tejce přispět i stanovení horní hranice pro sankční poplatky za nesplácení úvěrů. Ty by mohly činit maximálně jedenapůlnásobek celkové výše úvěru. Do limitu by se však nezapočítávaly úroky z prodlení. Právě sankční poplatky dostávají dlužníky často do dluhových pastí. „Zaznamenali jsme případy, kdy pokuta za prodlení činila násobky půjčené částky za každý měsíc nesplácení,“ říká Andrea Běhálková ze sdružení SPES. „Do nesplácení se dlužník může dostat třeba tím, že si v záměrně nesrozumitelně napsané smlouvě nevšimne, že první splátku úvěru musí zaplatit v den, kdy si peníze půjčil,“ dodává Vacek z ministerstva financí.
Nesrozumitelně napsané smlouvy jsou „smrtelné“ zejména ve spojení s tzv. rozhodčími doložkami v úvěrových smlouvách. Tyto doložky předávají řešení případných sporů mezi věřiteli a dlužníky rozhodcům. K soudu se klient pak obrátit nemůže. U některých poskytovatelů se stává, že rozhodce je s věřitelem předem domluvený a téměř automaticky spory rozhoduje v jeho prospěch. (Přečtěte si o kauze úvěrové společnosti Finpomoc)
Zatímco původně chtěli poslanci za ČSSD používání rozhodčích doložek zakázat, nyní chtějí prosadit, aby rozhodcem ve spotřebitelských sporech mohli být pouze advokáti či lidé s tzv. justiční zkouškou. Ti mají jednak pro rozhodování odbornou kvalifikaci, jednak je lze za neférové rozhodování postihnout. Třeba u advokátů vyloučením z advokátní komory, míní Tejc.
Žadatelé o úvěr však před podvodnými společnostmi nebudou dostatečně chráněni, dokud bude moci v Česku půjčovat peníze kdokoli. Zejména u malých regionálních poskytovatelů je běžné, že porušují zákon, ale postihu se vyhýbají tím, že si obratem založí novou společnost a půjčují dál, vysvětluje Běhálková. Tomu by zabránilo pouze udělováním licencí úvěrovým firmám a prověřováním těch, kdo o licenci žádají.
„To by se nám líbilo, ale takový návrh je nad síly poslanců. To by měla navrhnout vláda,“ míní Tejc. Ve vládním návrhu zákona o spotřebitelském úvěru se ovšem o licencování úvěrových firem nehovoří. Prý proto, že by to byla příliš velká změna, která by mohla ohrozit přijetí celého zákona, říká zdroj z ministerstva financí.
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
