Historicky první tisícikoruna, se kterou se začalo v nově vzniklém Československu platit, nese označení „ezer korona“ a je přelepená kolkem. Šlo o původní bankovku Rakousko-uherské banky. Stejně tomu bylo i v dalších šesti nástupnických státech Rakousko Uherské monarchie. Kupní síla peněz v těchto nových státech se ale začala rozcházet. A to nahrávalo spekulantům. Proto tehdejší československý ministr financí Alois Rašín prosadil kolkování měny.
V únoru 1919 se hranice Československa uzavřely, přestala fungovat mezinárodní železniční doprava, bylo přerušeno poštovní spojení a zastaveny peněžní transakce. Pak nastala sisyfovská práce. Všechny bankovkyaž na koruny a dvoukoruny se začaly kolkovat. Kolek dostala i tisícikorunová bankovka. „Celková hodnota okolkovaných bankovek přesáhla sedm miliard korun,“ přibližuje Jaroslav Staněk v knize Peníze v českých zemích. Kolkování obrovského počtu papírových peněž se stihlo za neuvěřitelných sedm dnů.
Machinacím s penězi ale kolky nezabránily. Vyrojilo se například obrovské množství bankovek s falešnými kolky. Původ měly hlavně v Rakousku a Maďarsku, kde byli padělatelé nejpilnější. Škody z padělků se podle odhadů vyšplhaly na čtvrt miliardy korun. Jen na první tisícikorunové bankovce bylo odhaleno 19 typů padělaných kolků.
Škrt přes rozpočet udělala penězokazcům zbrusu nová tisícikoruna vydaná do oběhu 12. prosince 1919. Z celé emise státovek, jež postupně nahrazovaly kolkovanou měnu, byla technicky nejdokonalejší. V porovnání s ostatními působila však cize. Nápadně připomíná dolarovou bankovku. Vzešla z dílny amerických tvůrců, přesněji grafickou podobu dal této bankovce ateliér americké tiskárny ABNCo v New Yorku, která tisícikorunu také vytiskla.
Na lícní straně použili Američané námět původně chystaný pro jinou bankovku. Žena s glóbem měla zdobit připravovanou francouzskou padesátikorunu. Nakonec se stala hlavním motivem československé tisícikoruny. A stejný grafický návrh s drobnými obměnami v textu se využil i později, u tisícikoruny vydané v roce 1932.
Během devadesáti let se na tisícikorunách vystřídaly nejrůznější náměty. Většinou to byly historické osobnosti jako Petr Parléř, Jiří z Poděbrad, Bedřich Smetana a dvakrát František Palacký. Tento český historik a spisovatel se objevil na rubu tisícikoruny z roku 1935a zdobí i dnešní tisícovku, tentokrát na lícní straně.
Nynější tisícikoruna je světově uznávaná. Patří k nejkrásnějším i nejlépe chráněným bankovkámsvěta. Postupně prošla omlazovací kúrou, aby si na ni penězokazci vylámali zuby a běžný občan rozpoznal originál od padělku na první pohled. Ochranné prvkyna nejnovějším vzoru tisícikoruny vydané v roce 2008 patří podle odborníků ke světové špičce a některé z nich se dokonce nedají vůbec padělat. Ne náhodou si proto česká tisícikoruna vysloužila uznání Mezinárodní měnové asociace a pyšní se prestižním titulem Bankovka roku 2008.
Posbírat všechny současné tisícovky v tak krátkém čase, jako tomu bylo v roce 1919 při kolkování tehdejší tisícovky, by byl nejspíš děsivý úkol. Pokud bychom je chtěli všechny naložit na korbu aut a někam odvézt, potřebovali bychom 44 nákladních aut s nosností tří tun. Ze všech nynějších bankovek koluje v oběhu nejvíc právě tisícovek, celkem přes 136 milionů kusů. Na každého občana Česka tak připadá zhruba 13 kusů tisícikorun.
Použité zdroje:
Peníze v českých zemích, autor Jaroslav Staněk
Papírová platidla Československa 1919 – 1993, České republiky 1993 – 2003, autor Jan Bajer
Lidé a peníze, autoři František Vencovský, Ladislav Kopecký a kol., ČNB
Vývoj papírových platidel od roku 1918, Vladimír Kudlík
Česká národní banka
Český statistický úřad
Poděkování:
Redakce děkuje České národní bance za laskavé poskytnutí fotografií všech prezentovaných nominálů bankovek a odbornou spolupráci Vladimíra Kudlíka z ČNB při přípravě hlasovací ankety o nejkrásnější bankovky naší měny.
Sdílejte článek, než ho smažem