Od roku 2006 si musejí pojištěnci sami ohlídat, zda mají v pořádku všechny doklady a započtené všechny doby, po které platí důchodové pojištění. Pokud některý údaj o dobách zaměstnání a důchodovém pojištění jednotlivce v ústředí evidenci sociálního pojištění chybí, nastanou pojištěnému v budoucnu potíže. Žádost o důchod se zkomplikuje a jeho přiznání se protáhne o měsíce. „Může se stát, že údaje chybí proto, že někteří zaměstnavatelé nesplnili povinnost, neposlali správě sociálního zabezpečení potřebné dokumenty a evidence o pojištěnci tak není kompletní,“ upozorňuje Kamil Vařeka, mluvčí České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Zvlášť v době krize a krachů firem se proto vyplatí zvýšená opatrnost. „Všichni, kdo si platí na důchod, mají právo zdarma požádat ČSSZ jednou za rok o zaslání informativního osobního listu důchodového pojištění (IOLDP),“ upozorňuje Vařeka. Jde o doklad, ze kterého si každý pojištěný může ověřit, zda má na svém individuálním kontě zapsané všechny údaje. Například dobu studia, evidenci na úřadu práce, dobu vojenské služby, péči o dítě i údaje o výdělcích od všech zaměstnavatelů včetně toho, kolik si na důchod za svůj pracovní život zatím každý zaplatil. Průběžnou kontrolou se tak dá předejít zbytečným komplikacím a chybějící údaje doplnit snadněji než až po letech nebo těsně před důchodem.
Žádosti o zaslání osobního listu je potřeba adresovat přímo na ústředí ČSSZ (Křížová 25, 225 08 Praha 5), kde ji musí vyřídit nejpozději do 90 dnů. „Žadatel musí uvést rodné číslo, příjmení, jméno, rodné příjmení a adresu, na kterou chce osobní list zaslat. Kdo má elektronický podpis, může žádost poslat i elektronicky,“ říká mluvčí ČSSZ. Tuto možnost kontroly využívá podle Vařeky stále více lidí, vloni to bylo téměř 135 tisíc pojištěnců a zájem nadále stoupá. „Nejčastěji žadatelé zjišťují, že jim chybějí právě údaje od zaměstnavatelů,“ přibližuje Vařeka.
V případě nesrovnalostí může pojištěný podle Vařeky řešit problém sám. Například zapátrat ve vlastním archivu a předložit třeba pracovní smlouvy nebo evidenční listy od již neexistujících zaměstnavatelů, výplatní pásky nebo třeba i legitimaci ROH s vylepenými známkami o placení příspěvků za jednotlivé měsíce. Chybějící údaje o vojenské službě se dokládají buď vojenskou knížkou, nebo lze o potvrzení požádat Správní archiv Armády ČR v Olomouci. Studium na střední škole se dokládá vysvědčením a vysokoškolská studia diplomem, případně náhradním potvrzením, které na požádání vydají školy.
Zcela výjimečně mohou chybějící dobu pojištění potvrdit i nejméně dva svědci, ale jen tehdy, pokud se nepodaří doložit jinak. Musí přitom uvést, odkud mají informace potvrzující chybějící dobu pojištění a své prohlášení stvrdit podpisem, který ověří notář nebo pracovník sociální správy. O řešení nesrovnalostí má pojištěný právo požádat i přímo zaměstnavatele nebo okresní správu sociálního zabezpečení. Průběžnou kontrolou si tak může každý ohlídat, zda má všechno v pořádku a po dosažení důchodového věku mít jistotu, že žádost o důchod proběhne hladce.
Žádost o starobní důchod si podává každý člověk osobně u své správy sociálního zabezpečení. Plnou mocí lze sepsáním pověřit i svého zástupce. „Žádost je ale možné sepsat nejdřív čtyři měsíce před požadovaným dnem přiznání důchodu,“ upozorňuje mluvčí ČSSZ. Všechny žádosti putují do ústředí, a to může o důchodu rozhodnout jedině v případě, že má žadatel kompletní evidenci. „Jinak se schválení může při došetřování chybějících dob pojištění prodloužit v průměru o tři měsíce,“ přibližuje Vařeka.
V letošním prvním čtvrtletí odešlo do důchodu 24 648 Čechů a k březnu tak pobíralo starobní důchod téměř 1,5 milionu lidí. Průměrná výše důchodu v Česku nyní dosahuje měsíčně 10,5 tisíce korun. Po dosažení důchodového věku ale lidé nemusejí odejít povinně do důchodu. „Penze není povinnost ale právo, člověk může pracovat déle,“ přibližuje Vařeka. Důchodový věk se v Česku postupně prodlužuje až na cílových 62 až 65 let. Od roku 2013 tak budou muži chodit do důchodu od 63 let a ženy podle počtu vychovaných dětí od 59 až 63 let. V roce 2030 budou muži odcházet do důchodu v 65 letech a stejně jako ženy bez dětí nebo s jedním dítětem. Ostatní budou podle počtu dětí odcházet do důchodu v 62 až 64 letech.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
10. 11. 2009 0:51, lEXA
POŽÁDAL JSEM SI O VÝPIS Z EVIDENČNÍHO LISTU DŮCH.POJIŠTĚNÍ A PŘIŠEL MI BEZ VYMĚŘOVACÍCH ZÁKLADŮ A VYLOUČENÝCH DOB,TAKŽE TY PODSTATNÉ VĚCI MI V LISTĚ ZCELA CHYBĚLY,NECHÁPU PROČ MI VÝPIS VŮBEC POSÍLALI V TAKTO NEPOUŽITELNÉM STAVU!!! ROZUM NAD TÍM ZŮSTÁVÁ STÁT,ZA CO TAM TY LIDI VLASTNĚ BEROU VÝPLATY!
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
10. 6. 2009 8:02, Manolo
Nelíbí se mi zavádějící termín "odejít" do důchodu. Přesně jak se v článku píše - v určitém věku člověku vznikne nárok na peníze od státu, ale "odejít" do důchodu může kdykoliv. Daleko v ýstižnější je tedy termín "nechat si vyplácet důchodové dávky" než někam odcházet.
V diskuzi je celkem (24 komentářů) příspěvků.