Proč se krade v kancelářích, aneb co zjistil bagelman

Proč se krade v kancelářích, aneb co zjistil bagelman
Vydělal peníze a ještě zjistil, zda jsou lidé od přírody poctiví, nebo kradou jako straky. To je příběh ekonoma Paula Feldmana, který se vzdal dlouholeté práce a začal dodávat do firem bagely s vírou, že úředníci bez jeho dozoru za snězené pečivo i zaplatí.

Kolegové z ekonomického výzkumu mu říkali, že takový způsob podnikánínemůže fungovat. Každý den brzy ráno chtěl Paul Feldman dát do kancelářské kuchyňky tác s přesně stanoveným počtem bagelů (původně polského, nyní však typicky amerického druhu pečiva připomínajícího preclíky). K nim by připojil cedulku, kolik jeden bagel stojí, a kasičku na peníze. Zákazník si vezme bagel a zaplatí. Před polednem se Feldman do kanceláře vrátí, vyzvedne si peníze, cedulku a neprodané bagely. Aby zvýšil výnosy, chtěl zavážet kancelářské kuchyňky v celém Washingtonu D.C. Kolegové předpovídali, že úředníci budou nehlídané bagely krást. A nejspíš mu vezmou i kasičku.

Feldman namítl, že v jeho práci, institutu provádějícím ekonomické výzkumy pro americké federální úřady, takto prodává 180 bagelů týdně a dosahuje 95% výtěžnosti – jinými slovy dostává zaplaceno za 95 bagelů ze sta. Zbytek je přehlédnutí, nikoliv krádež. Své kritiky nepřesvědčil.

Manželka však Paula podpořila. Poslední z jejich tří dětí skončilo střední školu a Feldmanovi splatili hypotéku. A tak dal Paul po dvaadvaceti letech ekonomického výzkumu výpověď a ve dvaapadesáti letech se z něj stal bagelman.

Největším technologickým problémem jeho podnikání se kupodivu stala kasička. Původně dával Feldman na peníze košík, pokušení však bylo příliš velké a úředníci mince kradli. Paul tedy nahradil košík sklenicí na kávu, do které se mince házely dírou v plastovém víčku, ale ani to se neosvědčilo. Nakonec zkusil ručně vyráběnou dřevěnou krabičku s malou dírkou nahoře. V tomto případě nešlo ukrást jednotlivé mince, pouze celou krabičku – ale to se překvapivě odvážil jen málokdo. Ze 7000 krabiček se ročně v průměru ztrácela jen jediná. Jinými slovy, lidé, kteří se nestyděli brát nezaplacené bagely, se neodvážili vzít kasičku – pozoruhodné svědectví, jak psychologicky jemně vnímají lidé rozdíl mezi nepoctivostí (nezaplatit za bagel) a zločinem (ukrást peníze).

Z celkového počtu dodávaných bagelů se nespotřebovalo v průměru jen 10 procent. Zbytek úředníci snědli, ale ne za všechny zaplatili. Feldmanem předpokládaná 95% výtěžnost se ukázala jako příliš optimistická. Na vlastním pracovišti Paula znali a tento fakt jim bránil v jeho okrádání. V ostatních firmách byl Feldman pouze neznámým dodavatelem a míra výtěžnosti tak byla nižší.

Bagelman rozeznával tři druhy firem. Firmy s výtěžností nad 90 % označoval jako poctivé, s výtěžností 80 - 90 % jako rozčilující, ale tolerovatelné. Klesla-li výtěžnost pod 80 %, dostali odběratelé k tácu s bagely varování ve stylu: „Nevěřím tomu, že učíte své děti podvádět. Tak proč podvádíte sami?“

Celková průměrná míra výtěžnosti dosahovala 89,3 %. Od roku 1992 až do roku 2001 (tedy po ekonomicky jednu z nejúspěšnějších dob v americké historii) průměrná míra výtěžnosti pomalu, ale vytrvale klesala. V létě 2001 dosáhla svého dna ve výši 87 %, načež jí teroristické útoky 11. září a s tím spojený nárůst amerického patriotismu téměř ze dne na den zvedly o 2 %. Na úrovni 89 % - 90 % vydržela míra výtěžnosti až do roku 2003, kdy jí další býčí trh amerických akciízačal paradoxně sunout níže.

Feldmanův zápisník, v němž si vedl údaje o dodaných, prodaných a ukradených bagelech, poskytl pozoruhodná data o míře poctivosti či nepoctivosti tzv. bílých límečků. Navzdory známým skandálům typu Enron, Parmalat, Worldcom či případů zločinných traderů Leesona, Hamanaky anebo Kerviela totiž o zločinech úředníků existuje jen málo veřejných dat. Firemním standardem bývá spíše viníka vyhodit a celou věc tiše ututlat než předat zločince policii a riskovat veřejný skandál. Okradený Feldman takové problémy neměl, zdrojem dat byl on sám a s pomocí statistických řad a ekonometrické analýzy se z jeho zápisníku vynořily zajímavé souvislosti.

Paul například předpokládal, že ve firmách, kde zaměstnanci kvůli vládním zakázkám procházejí bezpečnostními prověrkami, bude výtěžnost bagelů vyšší než u neprověřovaných firem. Data ani Feldmanova zkušenost však nic takového nepotvrdily. Úředníci prověření FBI či CIA byli poctiví či nepoctiví úplně stejně jako ti neprověření.

Procentuální míra odcizených bagelů (na rozdíl od prodaného množství) také neměla žádný vztah k ceně bagelů. Lidé nekradli bagely, protože se jim zdály drahé, ale z úplně jiných důvodů.

Důležitějším faktorem byla velikost firmy. V malých podnicích se ukradlo o 3 až 5 procent méně bagelů než ve velkých firmách s více než sto zaměstnanci. Při průměrné míře 11 % odcizených bagelů, to znamenalo, že míra nepoctivosti byla v malých firmách o 27 - 45 % nižší než ve firmách velkých. Do jisté míry tak nepoctivost kopírovala trend míry zločinnosti ve městech a vesnicích přepočítané na hlavu. Stejně jako ve městech byli i ve větších firmách zaměstnanci anonymnější, zatímco v menších firmách se podobně jako na vesnicích více znali a měli větší obavy z ostudy, když je někdo při krádeži přistihne.

Vliv měl i obor podnikání firmy. Nejčastější Feldmanovi delikventi se nacházeli v telekomunikačních společnostech, naprostou ztrátou peněz i energie však bylo dodávání bagelů právnickým firmám.

Paradoxně působila míra nezaměstnanosti v okolí. Čím nižší byla lokální míra nezaměstnanosti, tím více bylo odcizených bagelů. Feldman si tento jev vysvětloval tím, že při nižší míře nezaměstnanosti nabírají firmy i horší (tj. nepoctivé) pracovníky. Pozitivní vliv naopak měla firemní pracovní morálka. Čím lepší byla, tím méně bylo bagelů se ztratilo.

Roli hrálo i postavení zaměstnanců ve společnosti. Při dodávkách do třípatrové administrativní budovy se Feldmanovi nejméně peněz vracelo z nejvyššího šéfovského patra.

Pozoruhodně důležitým faktorem bylo počasí. Při pěkném slunečném počasí byli lidé poctivější než při mrazu či dešti a větru. Většinou negativní vliv měly pracovní svátky – o Vánocích klesala průměrná výtěžnost o dva procentní body (míra nepoctivosti stoupla o 15 %), podobně špatně dopadl i týden s Díkuvzdáním (v USA se slaví čtvrtý čtvrtek v listopadu), Velikonoce anebo svatý Valentýn (slavený 14. února). Naproti tomu pozitivní efekt, při kterém poctivost stoupala, měl Den nezávislosti (slavený 4. července), Den práce (slavený v USA první pondělí v září) a Kolumbův den (slavený druhé pondělí v říjnu).

Na celém příběhu je však zdaleka nejzajímavější fakt, že Feldmanův způsob podnikání fungoval, protože lidé byli v průměru daleko poctivější, než jeho kolegové předpovídali. Během několika let rozvážel bagelman 8400 bagelů týdně do 140 firem po celém Washingtonu. Nejen, že vydělával víc než v původním povolání, ale práce ho bavila a vydržel v ní dlouho po sedmdesátce. Když se svým zápisníkem seznámil vědecko-novinářskou dvojici Levitt – Dubner, dostal se jeho příběh i do magazínu New York Times (What the Bagel Man Saw), knihy Freakonomics a seriózního ekonomického výzkumu National Bureau of Economic Research (An Economist Sells Bagels: A Case Study in Profit Maximization). Tedy někam, kam se za 22 let ekonomického výzkumu nikdy nedostal.

A nejen to. Jeho podnikání poskytlo odpověď i na dva a půl tisíce let starý filozofický spor, zda jsou lidé od přírody poctiví a čestní, anebo jsou naopak špatní a zlí a kradou vždy, když k tomu dostanou příležitost. Feldman ví, že z 89,3 % lidé poctiví jsou.

Jak by skončilo podobné podnikaní v Česku? Podělte se o názor.

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+283
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 22 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

27. 4. 2009 7:31, MoB

Nejvíce mě pobavilo to o těch právnických firmách... Holt když se člověk podívá, co za exoty se v té profesi vyskytuje u nás... -- Proč se některé pokusy dělají na právnících? Protože jsou věci, které ani krysa neudělá... :)

+26
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

18. 10. 2009 15:09, Virteal

U nas by to dopadlo velmi spatne, kdyz cesi kradou jako straky. Odhaduju, ze tak 20% by zaplatilo. :D Ale zname pocitacove piraty a ceske obcany. "Pokud bagel stoji 20Kc, urcite si ho nekoupim, ale pokud stoji 5Kc, tak bych si ho koupil." Nakonec je rozdil tak 10% nahoru a podobny duvod. :D

-6
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (22 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Ekonomika gangu II: Na drogách většina dealerů nevydělá

1. 7. 2008 | Michal Špaček | 12 komentářů

Ekonomika gangu II: Na drogách většina dealerů nevydělá

Celkem slušně umí na drogách vydělávat jenom šéf gangu. Jeho ostatní členové berou směšně málo, někteří dokonce za členství platí. To vše v naději, že se jednou dostanou na šéfovo místo. celý článek

Ekonomika gangu I: Když drogy nesou tolik co hamburgery

30. 6. 2008 | Michal Špaček | 2 komentáře

Ekonomika gangu I: Když drogy nesou tolik co hamburgery

Obchod s drogami a především s crackem býval považován za úžasný byznys. Ozbrojení dealeři prý vydělávají miliony, jezdí v luxusních autech, žijí v obrovských vilách. Jenže pravda je... celý článek

Když se z géniů stávají pitomci

11. 6. 2008 | Michal Špaček

Když se z géniů stávají pitomci

Při pohledu na dnešní finanční trhy to vypadá, jako by se příběh slavného krachu hedgeového fondu LTCM vracel. Jeho vzestup a pád poutavě popsal v knize Když genius selže (When genius... celý článek

Bankéřův pád: Krach, který nešlo odvrátit

7. 5. 2008 | Michal Špaček

Bankéřův pád: Krach, který nešlo odvrátit

Sen o železnici, která propojí americká velká jezera s Tichým oceánem se bankéři Jay Cookeovi nesplnil. Kvůli tomuto riskantnímu podniku přišel o všechen majetek. Přesto nakonec zemřel... celý článek

Partners Financial Services