I přes krizi se objem vyplacených dividend asi mírně zvýší

České společnosti vyplatily v roce 2007 dividendy ze zisku roku 2006 v hodnotě 42,5 miliardy korun. Minulý rok tato částka stoupla na bezmála 66 miliard. Letos se ovšem akcionáři na takový růst těšit nemohou, některé firmy budou pravděpodobně kvůli krizi dividendy snižovat. To je třeba příklad Erste Bank. „V minulých letech vyplácela přibližně 20 procent čistého zisku na dividendách, nicméně pokud přijme státní pomoc bez spoluúčasti soukromých investorů, bude mít omezen výplatní poměr na maximálně 17,5 procenta. To odpovídá dividendě zhruba 0,6 euro,“ tvrdí Marek Hatlapatka ze společnosti Cyrrus. Erste Bank má dividendovou politiku založenou na růstu dividend o 10 procent každý rok. Jak vyplývá z tabulky, analytiky toto nepřesvědčuje.

Výsledky expertních odhadů předpovídají celkově mírný dividendový růst. Celkový objem vyplacených peněz v korunách se bude pohybovat do 70 miliard korun. Největší objem dividend vyplácí dominantní společnost na burze, ČEZ. Pokud se naplní nejčastější předpověď analytiků, výplata 50 korun na akcii, celkem zmizí z účtu ČEZ přes 29,5 miliardy korun.

Dividendy firem jsou ale důležité i z hlediska vývoje ceny akcií. I když v tomto ohledu nejsou názory jednotné. „V akademických kruzích,“ píše Petr Marek, autor knihy Dividendová politika, „převládá teze, kterou v roce 1961 formuloval Merton Miller a Franco Modigliani, o dividendové neutralitě.“ Ta nahradila do té doby převládající smýšlení. Před tím dominoval názor, že čím vyšší je dividendový výplatní poměr (kolik procent zisku společnost vyplácí), tím vyšší jsou ceny akcií.

Spolu se studií Miller a Modigliani také formulovali efekt informačního obsahu dividend. Ten říká, že růst nebo snížení dividend je signálem o stavu firmy. „Dividendy ve standardních případech odráží hospodaření společnosti a tudíž je zde spojitost s vývojem ceny akcie,“ říká Milan Vaníček, hlavní analytik Atlantik FT. Pokles dividend pak má například za následek i snížení hodnoty akcií. „Stabilní dividendová politika je investory vnímána pozitivně a zvlášť při současné nervozitě na trzích by například ponížení této politiky mohlo vést k silné reakci a k propadu akcií. Proto se z tohoto pohledu dá říct, že se vyplatí ji držet,“ míní Monika Klucová, mluvčí Komerční banky.

Model Miller-Modigliani ovšem předpokládá perfektní kapitálový trh, dokonalé informace a nulové transakční náklady. Z tohoto směru torpédovali jeho platnost zastánci anti-dividendové politiky. Podle nich je dividendový výnos obvykle zatížen větší daní než výnos z růstu ceny akcie (kapitálový výnos). Růst dividendového výplatního poměru pak představuje negativní informaci pro akcionáře a je příčinnou k poklesu cen akcií.

„Investoři rozlišují dividendové a růstové akcie. Růstové akcie bývají rizikovější,“ vysvětluje Hana Trhoňová z firemní komunikace České spořitelny. Dividenda pak má vztah k míře kolísání ceny akcie. „Domnívám se, že investoři v současnosti spíše preferují dividendový výnos před kapitálovým vzhledem k míře rizika,“ myslí si Vaníček. Dividendový výnos je totiž pro ně definitivní, zatímco pro kapitálový je třeba cenný papír prodat. Akcie s vysokým dividendovým výnosem se nazývají defenzivní, obvykle se jedná o stabilní společnosti, které nemají možnost zhodnotit kapitál v zajímavých projektech.

„U nás je to například Telefónica O2 a Philip Morris. V porovnání s ostatními tituly tyto dva předvedly v minulém roce nejlepší výkon,“ myslí si Bohumil Trampota, analytik Patria. Oba tituly ztratily mírně přes 20 prsocent oproti průměru 52,7. Nejlépe si vedly akcie Zentivy. Ta si ale hlavní pád prožila již v roce 2007. Skutečnost, že defenzivní tituly méně kolísají, se odráží v tom, že jsou na trhu nyní relativně dražší a tudíž méně zajímavé pro potenciální investory. Z toho vyplývá, že by investoři u defenzivních titulů měli počítat s pomalejším růstem cen akcií do doby, kdy se vrátí býčí trh.

Riziko spojené s dividendami existuje také. Není jisté, zda společnosti dividendy dokáží udržet či zda je budou vůbec ochotné vyplácet. „V některých případech není dnes rozhodování o výplatě či nevýplatě dividendy záležitostí posuzování růstových možností firmy jako spíše otázka ochrany kapitálu či dokonce holé existence firmy. Mnoho firem tak prostě zastavuje či zastaví výplatu dividendy, aby si udrželi kapitál na úrovni, která zbytečně neznervózní věřitele či regulatorní orgány,“ tvrdí Hatlapatka.

Myslíte, že je zdanění dividend v Česku správné?

Sdílejte článek, než ho smažem