Dva roky bude školit zaměstnance a oproti původním nákladům ušetří tři miliony korun. Takovou bilanci má pražská společnost DHI. Stačilo, aby dvouletý vzdělávací projekt napasovala na podmínky poskytování dotací z fondů Evropské unie, konkrétně na Operační program Praha – Adaptabilita, do něhož tečou peníze z Evropského sociálního fondu. Projekt, který DHI pro své zaměstnance připravila, se skládá z manažerských a jazykových kurzů, zdokonalení komunikačních a prezentačních dovedností, školení v oblasti práva, daní a vodního hospodářství. Unijní dotaci využije i na zlepšování práce zaměstnancůs firemním informačním systémem. Kromě kurzů Unie firmě zaplatí i vytvoření nového kariérního systému růstu. DHI přitom není na poli unijních dotací nováčkem. Podporu firemního vzdělávání získala loni už podruhé.
Zavádění vzdělávacích a kariérních systémů do firem může být náročné nejen finančně, ale rovněž kladou výrazné časové a znalostní nároky na zaměstnance, kteří mají vzdělávání na starosti. Proto je logickým krokem snížit alespoň finanční zátěž podnikového rozpočtu prostřednictvím Evropského sociálního fondu, jehož posláním je rozvíjení zaměstnanosti, snižování nezaměstnanosti, podpora sociálního začleňování osob a rovných příležitostí se zaměřením na rozvoj trhu práce a lidských zdrojů. Firmám nabízí dotace pokrývající až sto procent nákladů spojených s provedením vzdělávacího projektu.
Firmy mohou o dotaci na vzdělávání žádat ve dvou operačních programech – Operační program Praha – Adaptabilita a Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost. V prvním je pro Česko vyčleněno na roky 2007 až 2013 celkem 108,39 milionu eur. Ve druhém si firmy během sedmi let mohou rozdělit celkem 1,84 miliardy eur. U obou Operačních programů je možné z dotací hradit nejen náklady na lektorské služby, zpracování analýz či tvorbu školících materiálů, ale také náklady na mzdy pracovníků, kteří se podílejí na realizaci projektu, cestovní náhrady spojené s jednotlivými kurzy a v neposlední řadě zařízení a vybavení nezbytné pro úspěšný průběh vzdělávacích aktivit i samotné uskutečnění projektu.
Žádosti firem se hodnotí ve dvou kolech. V prvním jsou vyřazeny ty, které nesplňují formální náležitosti. Bývá jich poměrně hodně. Je tedy potřeba nepodcenit text výzvy pro předkládání projektů i samotného operačního programu. Žádost s nimi nesmí být v rozporu. Žadatelé by si měli rovněž dát pozor na aktuálnost všech příloh, jejich soulad s informacemi v žádosti a neměli by zapomenout vše správně podepsat. Po formální kontrole následuje odborné hodnocení, kde se posuzují potřebnost projektu, jeho přínosy, reálnost stanovených cílů a přiměřenost rozpočtu. Důležitý je pochopitelně i celkový dojem z žádosti, zda její jednotlivé části mají logickou vazbu a je – li srozumitelně formulována.
Dosavadní hodnocení podaných žádostí ukázalo, že nejatraktivnější jsou pro hodnotící komisi projekty, které mají komplexní charakter. Kromě zvyšování obecných dovedností zaměstnanců a systematického doplňování odborných znalostí, obsahují rovněž zavedení či inovaci kariérního systému růstu, který slouží jak k hodnocení pracovníků, tak pomáhá definovat jejich vzdělávací plány. Výhodou rovněž je, když projekt cílí na všechny zaměstnance a v rámci jejich pracovního zařazení jim umožňuje další rozvoj.
Po pomalém startu jednotlivých operačních programů v letech 2007 a 2008 je naděje, že se tento rok stane zlomovým a podnikům se bude pravidelně nabízet možnost dotovat firemní vzdělávání. Lze očekávat, že i nadále bude výrazný převis počtu podaných žádostí nad finančními možnostmi operačních programů. Zvlášť v případech, kdy firmy žádají o dotaci ve výši 100 procent nákladů.
Určitou roli by ovšem mohly sehrát nynější ekonomické problémy kvůli celosvětové finanční krizi. Řada firem bude muset řešit naléhavější úkoly než podávání žádostí o dotace na vzdělávání. I tak ale bude platit, že vzdělávací záměry firem jsou velmi podobné a rozhodující je hlavně kvalita a způsob formulace žádosti.
Autorka je konzultantkou ve společnosti PNO Consultants.
Sdílejte článek, než ho smažem