Žádné zběsilé utrácení desítek miliard kvůli finanční krizia ekonomické stagnaci se v Česku nechystá. Místo toho chce vláda podpořit exportéry, na které dopadlo ochlazení zahraniční poptávky, aby snáze nacházeli zakázky na jiných trzích. Snazší by tak mělo být získat úvěr na vývoz a více peněz by mělo být i na pojištění exportních úvěrů.
Opoziční sociální demokracie by nejraději šla cestou štědrých státních dárků spotřebitelům. Snížila by na dva roky sazbu DPH u potravin či léků z 9 na 6 procent. Zvýšila by podpory v nezaměstnanosti, platy státních zaměstnanců a důchody. A paradoxně by zvýšila daně, i když jen pro bohaté.
K zásadním změnám v daních se vláda zatím nechystá. Zaměstnancům už zařídila snížení odvodů na sociální pojištění o 1,5 procenta. Firmám chce umožnit, aby si odečítaly daň z přidané hodnoty při koupi osobních vozů. Přitom redukce daňového zatížení občanů a firem se objevuje ve většině doporučení ekonomů, jak bojovat s důsledky finanční krize. Například Jan Švejnar na nedávném Fóru Zlaté koruny, věnovanému dopadům finanční krize, tvrdil: „Má smysl podporovat nabídku v ekonomice na národních úrovních. Především změnami v daních, ať už půjde o snížení odvodů, které prodražují pracovní sílu, nebo přesunem zatížení z přímých daní do daní ze spotřeby či majetku.“
Ke snížení sociálních odvodů, které firmy platí za zaměstnance, vyzval i Jaroslav Míl, předseda Svazu průmyslu a dopravy. Ve Švédsku se už podle něj o něčem takovém uvažuje. Slibuje si od takového opatření především zachování pracovních míst, protože firmám by se výrazně snížily náklady. V Česku však ani vláda, ani opozice zatím s takovým řešením nepřišly.
Možností, jak zachovat stávající pracovní místa i v době recese, je více. V Německu se v sobotu dohodla vláda se zástupci velkých podniků, že příští rok nebudou propouštět zaměstnance z provozních důvodů. Nedostatek práce pro zaměstnance budou raději řešit dočasným zkrácením pracovních úvazků.
„Ve spolupráci s vládami mohou firmy přistoupit i na dočasné snížení mezd,“ upozornil na Fóru Daniel Stelter z poradenské firmy Boston Consulting Group. Firmy by na přechodnou dobu zaměstnancům snížily mzdy, ale zároveň by se zavázaly, že v budoucnu tento rozdíl zaměstnancům ze zisku doplatí. Vláda by za tento závazek převzala garanci. „V případě, že by daná firma zkrachovala, stát by rozdíl ve mzdě lidem vyplatil,“ dodal Stelter. K takovému kroku se ovšem zatím žádná vláda v Evropě neodhodlala.
Evropské země chtějí nastartovat hospodářství především investicemi do veřejné infrastruktury. Německá vláda chce například zajistit, aby infrastrukturní projekty, které jsou dostatečně připraveny, ale byly naplánovány na příští roky, mohly obce a spolkové země urychleně zahájit. To má pomoci nejen obcím, ale i stavebnímu průmyslu. Další investice by měly směřovat do škol či telekomunikačních sítí, aby podpořily ekonomický růst v budoucnosti.
To jsou kroky, které členským státům doporučuje i Plán obnovy, který vypracovala Evropská komise a minulý týden ho schválili premiéři a prezidenti členských států. Ten počítá s celkovými výdaji na nastartování evropské ekonomiky ve výši 200 miliard eur. Nicméně už se objevila varování, aby to státy se stimulačními balíčky nepřeháněly.
Šéf Evropské centrální banky Jean Claude Trichet naznačil, že by bylo škodlivé, kdyby vlády přestaly respektovat unijní strop pro deficit státního rozpočtu ve výši tří procent HDP. Podobně se vyjádřil na Fóru Zlaté koruny i člen bankovní rady České národní bankyRobert Holman. Ten upozornil, že vyšší výdaje bude nutné financovat vydáváním dlouhodobých dluhopisů. Čím více jich bude, tím větší úrok bude muset stát investorům nabídnout. A vysoké dlouhodobé úrokové sazby mohou zpomalit růst v době, kdy nynější recese pomine.
Co by měla česká vláda dělat na podporu ekonomiky? Podělte se o názor.
Sdílejte článek, než ho smažem