Banky nejen že zpřísňují podmínky pro půjčování lidem a firmám, ale nevěří moc ani samy sobě. Až do září byl rozdíl mezi jednodenní a roční sazbou PRIBOR, za kterou si banky navzájem půjčují na mezibankovní trhu, zhruba půl procenta. Měsíční PRIBOR se od toho jednodenního takřka neodchyloval. Na začátku minulého týdne byla situace jiná. Zatímco jednodenní sazby zareagovaly na snížení klíčových sazeb České národní banky, u těch ročních nastal pokles méně jak poloviční. „Úvěry či hypotéky neomezujeme, ale na mezibankovním trhu jsme opatrnější,“ míní Tomáš Bulena, ředitel odboru řízení aktiv a pasiv České spořitelny.
Banka na to, aby mohla provádět všechny operace, drží část kapitálu v likvidní podobě. Vklady mají klienti v bance uložené často na požádání. Úvěry mají své tempo splácení, které je dobře předvídatelné a nejde urychlit. Jelikož banka neví, kolik peněz bude potřebovat, tedy kolik lidí bude chtít vybrat peníze, drží likvidní rezervu. „Česká spořitelna například operuje řádově s desítkami miliard likvidní rezervy,“ uvádí Bulena. Jelikož banky chtějí něco vydělat i na této rezervě, poskytují peníze třeba jako jednodenní výpůjčky jiným bankám, kde je minimální riziko, že nebudou splaceny.
Banky rovněž potřebují likvidní peníze na zajištění platebního styku. Každá banka má u ČNB účet platebního styku, například na účtu ČS se může otočit zhruba 100 až 150 miliard denně. Banky ale zpravidla drží na účtu menší množství. „Na pokrytí části platebního styku si půjčujeme na mezibankovním trhu. Na druhou část použijeme peněžní rezervu,“ tvrdí Bulena.
Banky si navzájem půjčují za úrokové sazby, které si mezi sebou dohodnou. Jejich průměrnou výši odráží tzv. PRIBOR (Prague Interbank Offer Rate), což je průměrná sazba, za níž si banky navzájem půjčují na určité období. „Sazby ČNB do značné míry ovlivňují cenu peněz na mezibankovním trhu působením mechanismů nákladů příležitosti, resp. arbitráže,“ odpovídá za ČNB její mluvčí Pavlína Bolfová a dodává: „Od úrokových sazeb na mezibankovním trhu se pak přímo či nepřímo odvíjejí sazby z vkladů a úvěrů pro podniky a domácnosti, které následně ovlivňují rozhodování těchto ekonomických subjektů o investicích, úsporách, spotřebě. Tím mají dopad na ekonomickou aktivitu.“
ČNB může ovlivnit úroky na mezibankovním trhu tzv. repo sazbou. To je úroková sazba, kterou banky dostanou, když si u centrální banky volné peníze uloží na 14 dní. Od ČNB dostanou za vklad do zástavy státní pokladniční poukázky nebo dluhopisy. Banka si tak může vybrat, co je pro ni výhodnější, zda nechat peníze u ČNB nebo je za vyšší úrok půjčit jiné bance. Čtrnáctidenní PRIBOR proto kopíruje repo sazbu centrální banky. „Mezibankovní výpůjčky na více než čtrnáct dní mají vyšší úročení díky prémii za to, že peníze poskytuje banka na delší časové období. Banka, která si půjčuje, platí za jistotu, že po danou dobu bude mít peníze k dispozici,“ říká Bulena a dodává: „Kromě délky půjčky se do sazeb PRIBOR zabudovává i očekávání budoucího vývoje sazeb a vzájemná důvěra bank, že si půjčené peníze vrátí.“
Na klesající důvěru kvůli finanční krizi doplatil třeba belgický kolos Fortis. Pokud si finanční instituce nejsou jisté budoucím vývojem a bojí se, že daný ústav by mohl zkrachovat, zkracují dobu, na kterou půjčují. Giganti typu Fortis si půjčují peníze z celého světa. Když si banky raději půjčují na kratší dobu, musejí častěji obnovovat půjčky. „Pokud se objeví nějaká negativní zpráva, manažeři ze vzdálenějších peněžních trhů, třeba v Austrálii, se rozhodnou, že raději nepůjčí, protože si nejsou jistí, jestli ta negativní zpráva druhý den dotyčný finanční ústav neohrozí,“ vysvětluje důležitost důvěry mezi bankami Bulena. Pokud se bance nepodaří zajistit si dostatečné zdroje odjinud, nezbude jí než požádat o ochranu před věřiteli.
Délka mezibankovních úvěrů se výrazně zkracuje i v Česku. Sazba PRIBOR na jeden rok je přes čtyři procenta, ale podle průzkumu ČNB, který probíhal od 6. do 10. října, si banky žádné peníze nepůjčily ani na rok, ani na půl roku. Přes 90 procent půjček bylo jednodenních. V dubnu tvořily jednodenní úvěry méně jak tři čtvrtiny všech půjček. I proto se do hry vložila ČNB, která za normálních okolností půjčuje peníze na den jen za tzv. lombardní sazbu. „S tou je spojeno jisté riziko. Pokud si opakovaně musíte půjčit za lombardní sazbu, tak dáváte najevo, že něco není v pořádku, že vám jinde nepůjčí,“ míní Bulena. ČNB začala poskytovat likviditu také výměnou za státní dluhopisy. Peníze na trh tímto způsobem plánuje dodávat minimálně do konce prvního pololetí 2009. „Na trhu je však stále dostatek likvidity,“ uklidňuje Bolfová.
Od všech těchto faktorů se odvíjí, kolik banku stojí peníze, a následně i to, za kolik je ochotna půjčovat lidem a firmám. I proto se nedá jednoznačně říct, jestli nedávné výrazné snížení úrokových sazeb Českou národní bankou, výrazně zlevní i hypotéky či spotřebitelské úvěry.
Jsou úvěry už příliš drahé, nebo očekáváte další růst úrokových sazeb? Podělte se o názor.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
18. 11. 2008 8:56
Citace - Huro / 18.11.2008 08:46
Jenže při zároveň přísných podmínkách poskytnutí hypotéky na ni stejně nemusíte dosáhnout.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
18. 11. 2008 9:46, Petr Zachar
Není nad to mít známé v té pravé bance a dostávat ze svých vlastních prostředků 32% ročně. To se prosím nechlubím, nedělám reklamu žádné z bank. Jen se pozastavuji nad tím, že možné je vydělat a mít bankovní garanci. Já taky spořil a za svých 100 tisíc jsem za rok dostal o necelé dva navíc... Zkuste se pídit po tom, kde Vám dají skutečně vydělat.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (10 komentářů) příspěvků.