Dnešním dílem se s Marcem Liciniem rozloučíme. Ačkoli se Crassus stal jedním ze 3 nejmocnějších mužů římské republiky a jeho majetek převýšil oficiální roční příjem nejbohatšího státu oné doby, Egypta, zemřel zostuzen. Jeho hlavu navíc nepřítel prezentoval jako rekvizitu v divadelní hře. Crassova památka ovšem byla ještě dlouho živá...
Crassovi publikáni sice kontrakt na výběr asijských daní vyhráli, ale rozhodně na něm nevydělali. Naopak. Kontrakt byla naprostá finanční katastrofa. Jak se Marcus Licinius zachoval?
Přestože Marcus Licinius byl v oblasti výběru daní úplným nováčkem, kývl publikánům na jejich nabídku "skvělé" investice. Publikáni od Crassa získali peníze a politické krytí, místo slíbených zisků ale dodali naprostý debakl. Do očí bijící výhodnost investice se totiž stala její zhoubou. Jak to?
Řím pro každou veřejnou službu vypisoval výběrová řízení, a to i na výběr daní. Tito "výběrčí", tzv. publikáni, vydělávali nejen na výběru daní, ale také na tučném, lichvářském úroku za půjčení peněz na zaplacení daně. Publikáni patřili mezi nejbohatší lid tehdejšího světa. Byli mocní a vlivní. A potřebovali pomoc senátora Marca Licinia Crassa...
Crassova armáda blokovala Spartakovi nejen přístup do Říma, ale také přístup k jídlu. Otroci byli v pasti. Odříznutí od světa, sužovaní hladem, přicházela zima... Stav beznaděje a zoufalství. Není tedy divu, že Crassovi vojáci armádu otroků zdecimovali. Vítězný pochod jásajícím Římem, a nejen to, ovšem Senát přiznal Pompeiovi. Nikoli Crassovi, který celou válku platil z vlastní kapsy. Marcus Licinius právě získal nového úhlavního nepřítele.
Vzpoura gladiátorů pod velením Spartaka byla úspěšná. A nejen to. Dodala jim chuť k dalšímu drancování a dokonce odvahu vrátit se a pokořit Řím. S každou mílí, o kterou byl Spartacus se svou armádou k Římu blíž, rostla panika. Lidé prodávali domy a opouštěli město. Ceny nemovitostí se zhroutily, přesto je nikdo nekupoval. Tedy, téměř nikdo... Na scénu opět přichází Marcus Licinius Crassus. Tentokrát navíc rozhodnutý svůj stále rostoucí majetek před Spartakem uchránit.
Lze Crassovo obchodování považovat za jednoznačně negativní? Možná že ne, např. jeho popularita mezi lidmi neustále rostla. Každopádně se mu více než dařilo, postupně získal velkou část Říma a zdálo se, že držením nemovitostí snad ani nelze prodělat. Jenže nic netrvá věčně. Crassova pohroma se jmenovala Spartacus.
Co znamenal požár činžovního domu v antickém Římě? V době, kdy lidé neznali ani organizované hasiče ani pojištění? Obrovskou paniku, křik, slzy a motlitby. Ale také zájemce o koupi tohoto hořícího domu, od jehož červeného kohouta brzy chytne celá čtvrť. Marcus Licinius Crassus spěchá na místo zkázy s již předem připravenými kupními smlouvami a nakupuje domy v plamenech. Zbláznil se?
Dnešním dnem startuje seriál o největším spekulantovi antického světa, realitním magnátovi Marku Liciniu Crassovi. Je to příběh muže, který se společně s Caesarem a Gnaem Pompeiem stal jedním ze 3 nejmocnějších mužů pozdní římské republiky. Dařilo se mu v přepočtu na složené úročení zhodnocovat majetek průměrným tempem 11,12 % ročně v době, kdy římské úrokové sazby klesly z 12 % na 4 %.
