Dluhy domácností rostou. Není divu, čtvrtina lidí přiznává, že doma nešetří, necelá pětina výdaje neplánuje a prakticky stejný podíl domácností utrácí, dokud to jde. Vyplývá to z opakovaných průzkumů agentury STEM. V porovnání s šetřeními z poloviny 90. let se chování Čechů nezměnilo. „Dvě třetiny Čechů považují život na dluh, tedy s úvěrem a půjčkami, za normální,“ uvádí STEM.
Příliš se nemění také to, jak rodiny vnímají vlastní finanční situaci. Od výplaty k výplatě, kdy mnohdy nezbývá v závěru měsíce ani na nákup jídla, žije podle průzkumů STEM i Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) každá sedmá domácnost (15 procent). Více než polovina domácností tvrdí, že s rodinným rozpočtem sice každý měsíc vyjde dobře, ale nemůže ušetřit na nákladnější věci. Necelá třetina českých rodin si může dovolit i dražší nákupy, případně se nemusí omezovat.
V nebankovním sektoru si nyní lidé půjčují na spotřebu o pětinu více peněz, než tomu bylo v pololetí loňského roku a průměrná výše spotřebitelského úvěru v červenci 2008 činila zhruba 128 tisíc korun. Potvrzují to údaje Nebankovního registru.
„Společnost Cetelem poskytla svým klientům v 1. pololetí 2008 spotřebitelské úvěry za 5,96 miliardy korun. Oproti loňskému roku se jedná se o více než 14procentní nárůst. Splátkový prodej se meziročně zvýšil o 15 procent,“ říká Václav Horák, generální ředitel společnosti Cetelem.
Home Credit financoval svým klientům v prvních šesti měsících roku 2008 nákupy v hodnotě 4,8 miliardy korun, což představuje 40procentní meziroční nárůst. Značně posílily nákupy na kreditní karty, kdy se objem peněz vyčerpaných tímto způsobem zvýšil o 117 procent. Posílil ale také splátkový prodej, na splátky od Home Credit se v průměru nakupuje za 12 500 korun, což je o tisícikorunu více než v loňském pololetí.
„Splátkovému prodeji tradičně dominuje černá technika jako televizory nebo DVD rekordéry a také bílé zboží – lednice, pračky a myčky nádobí, které spolu tvoří až 50 procent objemu všech úvěrů poskytnutých jako splátkový prodej. Na splátky se nakupuje stále víc také výpočetní technika a nábytek,“ přibližuje Olga Mužíková, tisková mluvčí Home Credit.
Jaké množství lidí přecenilo svou finanční situaci a mají problémy se splácením, nebankovní poskytovatelé úvěrů nesdělují, údaje patří k obchodnímu tajemství. „Ve srovnání s minulostí je povědomí klientů o nutnosti dostát svým závazkům větší. Zodpovědnější přístup klientů je ovlivněn i zlepšením vymahatelnosti nesplácených dluhů,“ poznamenává mluvčí Home Credit.
Od nebankovních poskytovatelů měli lidé na konci července půjčeno celkově 228,5 miliardy korun, tedy o 23 procent více než loni. Podle Nebankovního registru měli lidé potíže se splátkami úvěrů za 4,57 miliardy korun, což jsou dvě procenta z celkového objemu úvěrů. V Bankovním registru bylo evidováno ke konci července úvěrů za více než 900 miliard a po splatnosti bylo jedno procento z nich. Celkem jsou tak problémy u poskytnutých úvěrů v hodnotě 13,57 miliardy korun.
„Lidem doporučujeme, aby si při rozhodování o úvěru vždy porovnali čisté příjmy s pravidelnými výdaji jejich rodinného rozpočtu. A to nejen nyní, ale po celou dobu trvání úvěru. Rizika, jako je ztráta zaměstnání nebo dlouhodobá nemoc, je vhodné krýt pojistkou schopnosti splácet,“ doporučuje Olga Mužíková z Home Credit.
Před uzavřením úvěrové smlouvy je potřeba pečlivě pročíst všechny smluvní podmínky a dobře si spočítat celkovou cenu úvěru, tedy kolik se za úvěr skutečně zaplatí. „RPSN je sice důležitá hodnota, ale cenu úvěru určuje do značné míry i jeho délka – je obvyklé, že například u úvěru na jeden rok s vyšším RPSN zaplatí klient v konečném součtu mnohem méně než u stejně vysokého úvěru na dobu pěti let, který má RPSN poloviční,“ upozorňuje mluvčí Home Credit.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
17. 8. 2008 10:23, Hráč
Vy zřejmě patříte k finančně intligentním lidem , ale drtivá většina čs.národa je finančně negramotná,takže příspěvek je o nich! Navíc si půjčují i u nebankovního sektoru za katastrofálních podmínek, na které by při troše finanční inteligence získané už ve školách nikdy nepřistoupili. A o tom příspěvek je, není určen pro polemiku s lidmi už finančně vzdělanými jako jste Vy-viz řada předchozích příspěvků. Zabývám se finanční gramotností-respektivě jejím zaváděním do škol a polemiku o tom, na co banky v některých případech půjčují či nepůjčují, ponechám už sofiskovanějším lidem. Smutné je, že velkou část veřejnosti výuka finanční gramotnost už od malička (rodina,základní a střední škola) bohužel nijak nezajímá. přitom s penězi zachází všichni denně-otázka jak?
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
15. 8. 2008 16:30, bredy.jinak.cz
Kdesi na webu lze najít docela pěkný článek o ekonomice a penězích, tvorbě peněz, co je inflace a co je deflace.
DOPORUČUJU PŘEČÍST!!!!!!!!! Než začnete zase něco blábolit!
http://www.euroekonom.cz/ekonomie.php
Krátce. Pokud by nebyly CB a nebyla by umělá inflace, byla by deflace, protože s technologií roste produktivita práce. A sám uznejte, že za vyšší produktivitu budete chtít víc peněz. Ale máte-li fixovanou hodnotu peněz, pak víc peněz nedostanete, jen relativně vůči tomu staré technologie budou levnější a levnější. Jenže si to vemte, dělníkům pracujících se starou technologií budete snižovat platy...?
Dalším důvodem proč je deflace špatná je že stahuje peníze z oběhu. Lidé si prostě schovají peníze do madrace na horší časy. Najednou je peněz nedostatek, a nedostatek peněz dusí výkonost ekonomiky. Nikdo neinvestuje, všichni šetří. Jenže peněz je omezený množství, takže si nikdo nic nenašetří.
A tak centrální banky udržují mírnou inflaci. Jednak to plní roli té vámi požadované časové platnosti peněz, ano peníze ztrácí hodnotu. Nutí Vás peníze investovat, nikoliv držet. Tak peníze pracují jinde, tam kde jsou potřeba. Za půjčení přebytečných peněz samozřejmě chcete nějakou odměnu a to je ten úrok. Naopak peníze také nakupujte, pokud je nemáte za úrok, který vám napaří banka. Je to obchod. zdá se Vám úrok moc vysoký... běžte jinam...
Peníze se jsou virtuální, ale netisknou se bezhlavě. Na tisk bankovek a tvorbu peněz jsou předem daní a jasná pravidla, víc osvětlí výše uvedený seriál.
Takže úroky jsou nutné, umožňuje to obchodovat s penězi. Bez úročení by ekonomice chyběl motor.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (23 komentářů) příspěvků.