Do Spolkové republiky Německo míří třetina celkového českého vývozu, tedy zboží za téměř 62 miliard korun měsíčně. Je to například třikrát více než na Slovensko a jedenáctkrát více než do Ruska. Do 27 zemí EU směřuje 80 procent českého vývozu. Problémy německého hospodářství a ekonomiky EU, zejména eurozóny, tedy v české ekonomice nacházejí citelné odezvy.
Nyní z Německa nezaznívá nic příjemného. Klesá průmyslová výroba, inflacise nedaří krotit. Nedlouho před zveřejněním indexu spotřebitelské důvěry vyšel také pravidelný index Ifo o důvěře podnikatelské. Ta v červenci předvedla nejhlubší propad od teroristických útoků na USA 11. září 2001. „Spokojenost se současnou situací i výhledy na příštích šest měsíců se výrazně zhoršily,“ komentoval hodnotu indexu Hans-Werner Sinn, předseda Ifo Institutu. „Průmysloví výrobci očekávají zhoršení ve vývozu. Oslabena je i jejich ochota najímat nové pracovníky.“ Sestupný trend naznačují i dotazovaní podnikatelé ze stavebnictví a obchodu.
Není tedy divu, že spotřebitelská důvěra v Německu spadla v červenci na nejnižší úroveň od hospodářské recese v roce 2003. Lidé se obávají nestability finančních trhů, znovu zřejmě i nezaměstnanostia inflace. A té zcela oprávněně, v červenci se podržela svých patnáctiletých rekordů, když spotřebitelské ceny v SRN za jediný měsíc vzrostly o 0,6 procenta a roční míra inflace dosahovala 3,3 procenta. Zklamala tak očekávání analytiků, že by mohla mírně klesnout. „Poslední data tak jen zvyšují pravděpodobnost, že Německo nebude brzo daleko od recese,“ varoval Vladimír Pikora, hlavní ekonom poradenské firmy Next Finance.
V červenci však zeslábla v kolenou i celá eurozóna. Poklesla aktivita ve službách i v průmyslu. Index podnikatelské aktivity je na sestupu. Podnikatelská důvěra v Itálii je nejslabší za uplynulých 14 let. Důsledkem je pokles zakázek pro české firmy od partnerů v eurozóně.
Po těchto hodnotách předstihových ukazatelů a po zprávě o německé inflaci už ekonomové nedoufají ve zlepšení ekonomických údajů za červenec za celou eurozónu, jež mají být zveřejněna dnes, tedy poslední červencový den. „Je zřejmé, že pozitivní trend na trhu práce se zastavil,“ říká Petr Sklenář, analytik investiční společnostiAtlantik Finanční trhy. „Inflace zůstane vysoká, protože krátkodobé faktory, zejména ceny ropy, jsou výrazně negativní.“ V červnu činila inflace 4 procenta, nyní tržní analytici očekávají její zvýšení nad tuto hranici.
Tento vývoj zvyšuje tlak na Evropskou centrální banku rozhodnout o úrokových sazbách. Její dilema, zda je zvýšit, omezit tím inflaci ale také ohrozit hospodářský růst, či snížit a podpořit ekonomiku, ale povzbudit inflaci, se přiostřuje. Pokud proinflační faktory neoslabí, je pravděpodobné, že ECB úrokové sazby zvýší. Možná i později, než na nejbližším srpnovém zasedání. „Blíží se konec roku, v eurozóně začne vyjednávání o mzdách na příští rok a ECB by se měla snažit tlumit inflační očekávání,“ poznamenává Sklenář. ECB sleduje dlouhodobý inflační cíl 3 procenta.
Jak by se Česko mohlo vyhnout dopadům ekonomického zpomalení v SRN? Podělte se o názor.
Sdílejte článek, než ho smažem