Valdštejn: Vražda šedé eminence

Valdštejn: Vražda šedé eminence
Valdštejn se stal druhým nejmocnějším mužem po císaři. Právě rostoucí moc mu ovšem nakonec podrazila nohy. Naplánovaná vražda mu však život zkrátila jen o pár týdnů.

Po Lübeckém míru, který ukončil jednu z částí třicetileté války, byla Valdštejnova armáda rozpuštěna. Část bojovala v Itálii a část byla v Německu a ve Slezsku. Jenže v roce 1630 se v severním Německu vylodil švédský král Gustav Adolf II. Habsburská monarchie byla opět v ohrožení.

Císař Ferdinand II. měl k dispozici vojsko čítající zhruba deset tisíc mužů. Proti dobře vyzbrojené švédské armádě to bylo velmi málo. Císař potřeboval rychle vojensky posílit, a obrátil se proto opět na Albrechta z Valdštejna. V roce 1631, kdy Valdštejn vyjednával podmínky, za kterých bude bojovat a povede císařskou armádu, byl už vážně nemocen. Nemoci využíval, aby odmítal císařské požadavky a vyjednal si co nejlepší podmínky. Ty stvrdil svým podpisem v roce 1632 v tzv. göllersdorfské smlouvě.

Armáda a syfilis

„Syfilis se šířil hlavně pohyby velkých armád. Tehdejší vojska se rekrutovala především ze žoldnéřů různých národností a nikdy nechyběly velké počty vojaček, kurtizán a prostitutek. Ženy byly organizovány pod vlastními prapory a zařazeny za jednotlivé bataliony. Dělily se na dívky velitelů, hejtmanů a obyčejných vojáků,“ napsal Emanuel Vlček v časopise Vesmír a udává příklad : „Roku 1632 obléhalo Norimberk vojsko čítající asi 50 000 mužů - a asi 15 000 žen. Je jasné, že plné promoření vojska zanesenou nákazou bylo otázkou velmi krátké doby. Po vojenské akci se žoldnéři vraceli domů nebo přijali žold v jiné armádě a tak šířili infekci dále. Po doznění přísné a strohé gotiky přinesl nástup renesance značné uvolnění mravů. Infekce, a především pohlavní choroby jako syfilis, se šířily hromadně.“

Göllersdorfskou smlouvou byl Albrecht z Valdštejna jmenován absolutním generálem všech císařských vojsk, jedině on rozhodoval o zabrání půdy a o tom, kde budou mít vojska zimní ležení a mohl vojenskou popravou hrozit, těm, kteří by ho odmítali poslouchat (např. nechtěli vydat obilí armádě). Generálové-rivalové měli ve smlouvě nařízený nucený pobyt v Čechách. Valdštejn také dostal jako kompenzaci za Meklenbursko, které zabral Gustav Adolf, Hlohovsko. „Dá se říci, že Ferdinand II. zůstával nadále císařem pouze „skrze“ Valdštejna a současníci tak generalissimovu roli také chápali,“ míní Antonín Kostlán. Brzy v bitvě u Lützenu poráží Valdštejn Gustava Adolfa. Jeho kariéra dosáhla vrcholu.

Podle některých autorů měla Valdštejnova armáda až 120 tisíc mužů, lety vyčerpaná země už ale nemohla přinést dostatečné zázemí, rakouské země po desetiletí bojů hrozily bouřemi, protože odvody jídla pro armádu znamenaly hlad doma. Také systém půjček vyschl nejen se smrtí Jana de Witteho, bývalého Valdštejnova bankéře, ale i kvůli nulové důvěře v armádu jako možnosti zhodnocení peněz. Toho si byl Valdštejn vědom. Aby mohl dále budovat své impérium, potřeboval mír, který směl podle göllersdorfské smlouvy vyjednat.

Válka švédská

Navazuje na válku dánskou a trvá do roku 1635. Habsburkové se snaží ovládnout Pobaltí, vzniká Protihabsburská koalice, v jejímž čele stojí Švédsko (král Gustav Adolf), jde o Dominium maris Baltici (panství moře Baltského). Také Sasové zaujímali protihabsburské stanovisko, a tak spolu se Švédy porazili Katolickou ligu, ovládli Slezsko a roku 1631 Sasové obsadili Prahu. Císař opět povolal Valdštejna, ten přijal velení a vyhnal Sasy z Čech, boje převedl do Německa. Roku 1632 v bitvě u Lützenu padl Gustav Adolf.

V mírových jednání se Švédy, v kterých dle göllerdorfské smlouvy mohl pamatovat na vlastní zájmy, se Valdštejn podle historiků s největší pravděpodobností pokoušel získat zpět Meklenbursko a jeho prostřednictvím se tak dostat k výnosnému baltskému obchodu, který si zatím úspěšně střežila německá hanzovní města. Mír také nabízel zajímavé podnikatelské příležitosti v rámci obnovy země. „Valdštejn si uvědomoval, že jako ekonomický podnik (Valdštejn dostával 6 000 zlatých měsíčně) dosáhla armáda tou dobou vrcholu a že nadále může zvyšovat své zisky jen drastickým podkopáváním ekonomického potenciálu země,“ tvrdí Kostlán. I když by vydržel armádní příjem, pro svá prosperující panství potřeboval mír, neboť ten mu mohl zajistit větší výdělek.

Míru však nedojednal. Počátkem ledna nabyli císařští rádcové přesvědčení, že Valdštejn představuje reálné vojenské nebezpečí a rozhodli o jeho odstranění. Nad Valdštejnem byl vyhlášen acht (říšská klatba) a jeho vyvrcholením byla vražda – či vykonání popravy – Valdštejna v únoru v Chebu. Zabití frýdlatského vévody ale bylo již v podstatě zbytečné, dlouho trvající nemoc si vybírala svou daň a podle kosterních pozůstatků Emanuel Vlček soudí, že mu zabití zkrátilo život o několik týdnů, maximálně měsíců.

I když je Valdštejn velmi rozporuplnou postavou, je třeba uznat, že se vhodnou orientací dokázal vypracovat z nuly na druhého nejmocnějšího muže v Habsburské říši. Velel největší armádě 17. století, ve které byli katolíci i protestanti a sloužili v ní Němci (asi 50 procent), Španělé, Italové, Valoni, Chorvaté, Uhři, Poláci, Dánové, Skoti, Irové a Francouzi.

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+30
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 0 komentářů

Oblíbená témata

Valdštejn

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Bankéřův pád: Nové Chicago přichází

16. 4. 2008 | Michal Špaček

Bankéřův pád: Nové Chicago přichází

Americký bankéř Jay Cooke, který pohádkově zbohatnul na prodeji amerických vládních dluhopisů během občanské války, vsadil po nastolení míru na gigantický železniční projekt. Věřil,... celý článek

Wallstreetská čarodějnice: Nejbohatší žena světa

12. 12. 2007 | Michal Špaček | 2 komentáře

Wallstreetská čarodějnice: Nejbohatší žena světa

V době, kdy velký byznys a burzovní spekulace byly výsadou mužů, se díky promyšleným investicím a odříkání stala Henrietta Greenová nejbohatší ženou světa. Ve druhé polovině 19. století... celý článek

Ekonomické dějiny britského pití čaje: Obchod pana Garrawaye

9. 7. 2007 | Michal Špaček | 2 komentáře

Ekonomické dějiny britského pití čaje: Obchod pana Garrawaye

Není snad lepší symbol Británie než na první pohled nevinný čaj o páté. Rostoucí záliba v tomto nápoji přitom nepřímo vedla k nezávislosti Spojených států, francouzské revoluci či krvavým... celý článek

Marcus Crassus: mládí antického spekulanta

13. 3. 2007 | Michal Špaček | 2 komentáře

Partners Financial Services