Dvě třetiny českých domácností vyjde podle svých slov jen obtížně s penězi. Ukázal to výzkum Českého statistického úřadu, který cituje ve Zprávě o finanční stabilitě za loňský rok i Česká národní banka. Podobná čísla se objevují i v letošních průzkumech. Do značné míry k tomuto pocitu přispívají všudypřítomné zprávy o rychle rostoucích cenách. Zvláště proto, že inflace, kterou v Česku způsobuje především růst cen potravin a energií, dopadá citelněji na domácnosti s podprůměrnými příjmy. Těm se zdražuje podstatná část spotřebovávaného zboží, bez kterého se neobejde. Podprůměrné příjmy přitom podle statistik má právě asi dvě třetiny Čechů. A růst mezd inflaci porazí jen někde.
V květnu činila meziroční inflace 6,8 procenta. Průměrná mzda za celé národní hospodářství loni podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí vzrostla o 7,3 procenta. Po odečtení inflace (za celý rok 6,6 %) tedy reálně příjmy obyvatel stouply o 0,7 procenta. Podobně tomu bude letos, Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) odhaduje růst příjmů na 8,1 procenta při inflaci kolem sedmi procent.
Český statistický úřad uvádí, že průměrné mzdy vzrostly za první letošní čtvrtletí o 10,4 procenta, reálně (po odečtení inflace) o 2,8 procenta. V podnikatelské sféře reálná mzda vzrostla o 4,5 procenta. V nepodnikatelské sféře byl růst mezd výrazně nižší, průměrná mzda se zvýšila o 678 Kč (3,5 %) na 20 204 Kč, reálná mzda tedy poklesla o 3,6 procenta. Zaměstnanci ve státních a veřejných službách si proto za svůj plat letos koupí méně zboží a služeb než před rokem. MPSV navíc tvrdí, že pětině ze všech zaměstnanců loni mzdy stagnovaly nebo klesaly.
Inflace se nejvíce dotýká osob a domácností s nižšími příjmy. Jejich výdaje se většinou skládají z nezbytných položek jako potraviny, energie či nájemné. Ceny mouky přitom stouply meziročně o více než polovinu, regulované nájemné o čtvrtinu, zemní plyn a nafta téměř o pětinu. Rodiny s nízkými příjmy nemají dostatečný finanční polštář, aby takové zdražení pokryly, aniž by musely omezovat ostatní spotřebu.
V nejhorší situaci se ocitají lidé a domácnosti, které jsou částečně nebo zcela odkázány na jiný příjem než výdělek (důchod, sociální dávky). Tedy důchodci a rodiny s malými dětmi. Důchodcům se jejich příjmy možná budou zvyšovat, ale až zpětně, a to tak, aby vyrovnaly inflaci.
Důchody se zvyšují pravidelně k 1. lednu, pokud míra inflace překročí 5 procent. Podle pravidla o navyšování důchodů z roku 2002 lze zvýšit důchody i mimořádně, pokud cenová hladina stoupne o 10 procent. Při zachování tohoto pravidla by v roce 2008 reálná hodnota důchodů vzrostla vůči reálné hodnotě z roku 1989 o 5,6 procenta a důchodci by si mohli koupit o 3,3 procenta méně zboží a služeb, než loni. Vláda proto předložila návrh zákona, který snižuje nynější hranici růstu cen pro mimořádné zvýšení důchodů z 10 na 5 procent a díky tomu bude možné zvýšit důchody již letos v srpnu. Ztráty na reálném příjmu za prvních sedm měsíců letošního roku však důchodcům nikdo nevrátí.
Další silně ohroženou skupinou jsou rodiny s malými dětmi. V principu proto, že zvyšování cen se dotýká všech jejích členů, tedy i dětí. Zatímco příjem může vzrůst jen rodičům. Reálně je proto na tom rodina s dětmi kvůli vysoké inflaci hůř než loni. Růstu výdajů souvisejících se vzděláním dětí, za dojíždění do školy, školní obědy a za poplatky u lékaře se prakticky nelze vyhnout. Jediné, co zbývá, je snažit se o zvýšení platu a doufat, že se vyplní předpovědi ČNB, že už příští rok by se zvyšování cen mělo podstatně zpomalit.
Jak se snažíte bojovat s vysokou inflací? Řekli jste si o zvýšení platu? Podělte se o zkušenost.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
19. 6. 2008 10:57, Monika
Planeta se přemnožuje. Moc lidí, málo jídla, méně uhlí a ostatních paliv na osobu. Tím se zvyšují cen těchto nedostatkových surovin....
V diskuzi je celkem (10 komentářů) příspěvků.