Kolem roku 1830 Velká Británie hospodářsky ovládala svět. Za tímto nebývalým úspěchem stála průmyslová revoluce, kterou zažilo Spojené království jako jedna z prvních zemí.
„Díky novým vynálezům (válcovací stolice, vrtačka kovů, fréza, zdokonalený soustruh) vznikly podmínky pro strojní zpracování železa a tím i pro výrobu strojů stroji,“ uvádí Jozef Faltus a Václav Průcha v učebnici Hospodářské dějiny. V době, kdy se proces průmyslové revoluce blížil v Británii ke konci, se na ostrovech vytvářela zhruba polovina světové průmyslové produkce.
Dlouhými vlnami se zabýval i český ekonom František Valenta. Inovace, které pohánějí dlouhodobý ekonomický rozvoj, roztřídil do sedmi řádů podle toho, o jak razantní změnu jde. V pozdějších letech toto členění ještě mírně zjemnil.
0. řád - udržování výroby, pouze opravy a údržby
1. řád - pouze větší výstup, ale stejná kvalita
2. řád - organizační změny – růst produkce
3. řád - kvalitativní zlepšení postupu
4. řád - kvalitativní zlepšení výrobku (např. jiný materiál)
5. řád - změna všech prvků výroby či funkcí výrobku
6. řád - změna koncepce výrobku, tj. vznik nového druhu
7. řád - změna principu technologického postupu- technický převrat
Změny 1. - 5. řádu dokáže absorbovat podnik, 6. řád se týká odvětví, 7. řád postihne celou ekonomiku
Ekonomové se snažili přijít na to, co tento nebývalý rozvoj způsobilo, a zda se dá s něčím podobným počítat v budoucnu. Koncem první poloviny devatenáctého století se proto objevují první zmínky o takzvaných dlouhých vlnách ekonomického rozvoje, které představují určitý typ hospodářského cyklu.
Každá takováto vlna se vyznačuje fází růstu a sestupu. Její trvání je asi 40 až 60 let. „Neznamená to však, že by v sestupné fázi klesal hrubý domácí produkt dané ekonomiky,“ tvrdí Pavel Sirůček z Katedry mikroekonomie Fakulty podnikohospodářské na Vysoké škole ekonomické. V sestupném období jen vykazuje domácí produkt zpravidla nižší procentuální přírůstky, při stoupající vlně naopak ekonomika cválá vpřed rychlejšími tempy. Každá dlouhá vlna má své charakteristiky či specifické hnací motory ekonomické aktivity.
Chování dlouhých vln pozoroval v roce 1847 Hyde Clark, ale jejich důkladnější průzkum provedl až počátkem dvacátého století Nikolaj Dimitrijevič Kondratěv. Zpracoval empirické údaje o změnách ekonomických ukazatelů a snažil se průběh vlny vysvětlit obměnou dlouhodobého kapitálu.
Jedním ze světově proslulých ekonomů, kteří se zabývali dlouhými vlnami, byl i Joseph Schumpeter. Jejich průběh vysvětloval takzvaným inovačním cyklem. Klíčová je podle něj role podnikatele, který musí existující vynález uvést v život, tedy provést inovaci. Inovace přitom nejsou ojedinělé, ale objeví se jich vždy několik v určitou dobu. „Například automobil pomohl rozvinout nejen strojírenství, ale vyvolal potřebu rozvoje chemie (rafinérie, krakování), ocelářského průmyslu (kyslíkové konvertory, plechy), služeb (čerpací stanice, servis), výstavbu silnic,“ vysvětluje Tibor Vaško v článku Inovace a soudobá globalizace v posledním čísle časopisu Marathon. Mluví přitom o hlavních hybatelích třetí dlouhé vlny, která trvala od konce 19. století zhruba do konce druhé světové války.
V dlouhých vlnách se odráží i změny doby. „Dochází k přímému i nepřímému tlaku na změnu důležitých společenských hodnot, na změnu jejich struktury,“ tvrdí Sirůček. Stačí se podívat na první dokumentovanou dlouhou vlnu, v níž Británie zažila průmyslovou revoluci. „Parní stroj umožnil, aby se průmysl odpoutal od závislosti na vodních tocích a soustředil se do měst, což podstatně zrychlilo stěhování lidí do měst,“ vysvětlují Faltus a Průcha. Stále více lidí pracovalo místo v zemědělství v průmyslu. V něm se požadovala hlavně nekvalifikovaná práce. Jenže příchod strojní výroby zničil velké profesní skupiny řemeslníků. Zvýšila se nezaměstnanost, prodloužila se pracovní doba, protože podnikatelé chtěli maximalizovat využití drahých strojů. Také se využívalo dětské práce. Nespokojenost lidí se stávající situací si vynutila změny na konci první vlny. O slovo se přihlásilo ochranné sociální zákonodárství.
Dnes stojí teorie dlouhých vln na rozcestí. A ani v minulosti to jejich zastánci neměli snadné. Teorie dlouhých vln se nikdy neprosadila do ekonomického hlavního proudu a naopak od jeho zastánců se na ní valila spíše kritika.
Stoupenci dlouhých vln nyní čekají na nástup páté vlny. Stanislav Heczko zabývající se problematikou dlouhých vln mluví o tom, že svět se nachází ve stavu formační krize, z které se nová vlna odrazí. „S tím souvisí hrozby, rizika jako rostoucí celkové sociální a politické napětí ve světové ekonomice,“ píše Heczko v březnovém čísle časopisu Marathon, kde také tyto hrozby vyjmenovává. Jde o růst cen surovin, problémy americké ekonomiky, klimatické změny či světový nerovnoměrný vývoj. Asijskou měnovou krizí v roce 1998 podle Heczka začala první část formační krize, která čeká na nějakou formu vyvrcholení, v podobě krize či války. Další vlna, tedy pátá, by se měla objevit kolem roku 2014.
Na druhou stranu ale ekonomové váhají, zda změny ve fungování ekonomik nezpůsobily i neplatnost teorie dlouhých vln. „Tradiční industriální schémata se již vůbec nemusí naplňovat,“ objasňuje problém Sirůček. Ekonomiku založenou hlavně na službách a na znalostech nemusejí podle něj dlouhé vlny postihovat.
Jim Dator z Havajského výzkumného centra nesouhlasí. Tvrdí, že „dlouhé vlny tady budou navždy“. Někteří ekonomové a politologové dodávají, že stát, který nástup páté vlny zachytí nejdříve by mohl v následujících letech ekonomicky i politicky dominovat světu.
Kdo bude podle vás ekonomicky a politicky dominovat světu v příštích desetiletích? Podělte se o názor.
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
14. 5. 2008 16:31, Ales
Mohl by mit pripadny nedostatek ropy nejaky vliv na charakter dalsich vln?
V diskuzi je celkem (8 komentářů) příspěvků.