Požadavkům klientů, aby nepřišli o investované peníze, vycházejí vstříc třeba zajištěné podílové fondy. Zde má klient jistotu, že například při investici 100 tisíc korun na pět let dostane zpět minimálně svých 100 tisíc. A dost pravděpodobně dostane ještě nějaké výnosy, pokud jsou splněny další podmínky.
Jak ale vypadá požadavek na jistotu z hlediska celkového pohledu na finance? Co znamená garance vrácení nominální hodnoty investovaných peněz?
Zhruba před čtyřmi roky se začaly nabízet první zajištěné fondy. Ty budou nyní končit a vyplácet investované peníze včetně výnosu investorům. U některých fondů se nabízel výnos čtyři procenta za čtyři roky, tedy zhruba jedno procento ročně. Klienti, kteří do nich investovali, si mysleli, že si kupují jistotu.
Ve skutečnosti podstupovali nejistotu toho, jakou kupní sílu budou mít jejich peníze, až jim je fond zpět vyplatí. Kdo mohl vědět, jaká bude za tu dobu inflace?
Celkem poskočily za tyto čtyři roky ceny v ekonomice o 16,3 procenta. Jestliže někdo chtěl mít jistotu, že o vložené peníze nepřijde, měl před čtyřmi lety požadovat: „Ať moje investice vydělá alespoň 16,3 procenta.“ Budiž takovému investorovi útěchou, že nemohl vědět, jak vysoká inflace bude. Nicméně se mohl dovtípit, že ceny porostou rychleji než o jedno procento za rok.
Kdybychom investovali dnes, jaký bychom měli požadovat výnos, abychom měli jistotu, že neproděláme? Budoucí inflaci samozřejmě neznáme, proto ani nevíme, kolik činí onen „bezpečný výnos“, který nám zaručí zachování hodnoty naší investice.
Takže i když chceme nakoupit ty nejjistější investice, kde zdánlivě nepodstupujeme žádné riziko, stejně bojujeme s nejistotu. Jenom si to mnoho klientů neuvědomuje.
Když místo zajištěného fondu koupíme fond, který bude mít například v portfoliu 80 procent dluhopisů a 20 procent akcií, nemáme jistotu, kolik na konci dostaneme. Nicméně pravděpodobnost, že porazíme inflaci je vyšší, než garantované investice.
Míra nejistoty vyjádřená otázkou „Kolik si za své peníze nakonec koupíme.“ je ale v obou případech přibližně podobná.
Autor je lektor a analytik společnosti KFP.
Ohlížíte se při plánování svých investic na očekávanou míru inflace? Podělte se o zkušenosti.
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
12. 3. 2008 23:45, HonzaH
Není pravda, že energie atd "táhne" inflaci. Inflaci táhne vydávání nekrytých peněz, neboli státní monopol na penězokazectví. Energie, nemovitosti, ale i další komodity, jako je ropa, zlato, obilí atd., projevům inflace podléhají jako první. Komodity jsou schopny si najít svou cenu nejrychleji a nastavují jako první zrcadlo poškozené hodnotě peněz. Proto se nadbytek peněz v ekonomice projeví nejdříve v nich. Komodity jsou totiž kryté vždy svou upotřebitelností. Peníze by měly být kryty objemem zboží, tedy vším, co je určeno k obchodu. Potíž je, když jsou kryty službami, které není nutné, aby zákazníci odebrali. Když přijdou ekonomické potíže, máme zde rázem peníze navíc, které způsobí růst cen všeho, co lidé k životu OPRAVDU potřebují.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (8 komentářů) příspěvků.