S americkou ekonomikou to už teď nevypadá dobře a nejspíš to bude ještě horší. I tak se dají vyložit slova šéfa americké centrální banky Fed Bena Bernankeho, která pronesl před Kongresem. „Rizikové je, že například trh bydlení nebo pracovní trh jsou v mnohem horším stavu, než jsme si doposud mysleli, a že podstatně zhoršit se mohou i úvěrové podmínky,“ řekl Bernanke. Připustil, že některé „menší“ banky, které investovaly do cenných papírů krytých hypotečními úvěry, by mohly zkrachovat.
Nynější situaci přirovnal k roku 2001, kdy v USA praskla bublina technologických společností, což mělo za následek prudký pokles kapitálových trhů a hospodářskou stagnaci. „Fed je nyní v horší situaci, než v roce 2001,“ řekl Bernanke.
Předseda Fedu rovněž připustil, že inflační rizika jsou značná, nicméně by podle něj měla slábnout, protože i vysoké ceny energie a komodit se sníží. „Stagflace ze 70. let nám nehrozí,“ prohlásil Bernanke. Ujistil Kongres, že prioritou pro Fed zůstává snaha čelit hrozbám recese.
Burzovní analytici si jeho projev vyložili jako ujištění, že 18. března na pravidelném zasedání měnového výboru Fed opět sníží úrokové sazby, podle většiny analytiků nejméně o 0,5 procentního bodu. Fed od září snížil sazby již čtyřikrát a nyní činí 3 procenta.
Projev Bena Bernankeho způsobil prudký pokles akciových trhů v USA i Evropě. Dow Jonesův index (DJI) ve čtvrtek klesl o 112 bodů a v pátek v sestupu pokračoval. Pokles trhů byl očekáván již několik týdnů, protože zprávy o hospodářském vývoji USA už dlouho nejsou dobré. Burzy ale díky entuziasmu drobných akcionářů a pravděpodobně i manipulaci velkých investorů (jak se někteří obchodníci domnívají) naopak rostly. Tuto domněnku potvrzuje i čtvrteční pokles, který byl vzhledem k oznámeným informacím a překvapení analytiků, které Bernanke projevem způsobil, ještě relativně mírný.
„Představa, že by například guvernér České národní banky vypouštěl poplašnou zprávu, že několik menších bank stojí před krachem, je dosti fantaskní. Ovšem - jiný kraj, jiný mrav,“ reagovala na zprávy z USA Markéta Šichtařová, ředitelka společnosti Next Finance.
Teď je ale, podle většiny analytiků, směr vývoje cen akcií na několik příštích dnů jen jeden, dolů, což se potvrdilo už v pátek. Také americký dolar reagoval propadem vůči euru. Snad jediné, co Bernanke nepřiznal, je hospodářská recese. Ta však ještě nebyla „technicky“ potvrzena. Podle neoficiální definice nastává recese tehdy, když dvě čtvrtletí po sobě hrubý domácí produkt nevykáže žádný růst. Ten americký v posledním loňském kvartálu vzrostl o 0,6 procenta ve srovnání se stejným obdobím roku předcházejícího, to ovšem představuje výrazné zpomalení, neboť ve třetím čtvrtletí HDP stoupl meziročně o 4,9 procenta. Za celý loňský rok tak americká ekonomika zpomalila svůj růst z 2,6 procenta v roce 2006 na 2,2 procenta, což je nejpomalejší tempo od roku 2002, kdy rostla tempem 1,6 procenta.
Bernankem zmiňovaný pracovní trh zaznamenal opět týdenní nárůst počtu žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Tu nyní v USA pobírá 2,78 milionu lidí, nejvíce od října 2005.
Zhoršující se situace na trhu práce ohrožuje spotřebitelské výdaje, které tvoří dvě třetiny amerického HDP. Tempo růstu soukromé spotřeby se v posledním loňském čtvrtletí snížilo na 1,9 procenta z 2 procent ve čtvrtletí předcházejícím. Podle odborných odhadů, jež citovala agentura Bloomberg, by v prvním letošním kvartálu měly výdaje domácností stoupnout o pouhé 1 procento, tedy nejméně od roku 2001.
„Ztráty zaměstnanosti výrobních odvětví, rezidenčního stavebnictví a průmyslu v souladu s omezením aktivity těchto odvětví a slabší růst zaměstnanosti ve službách, hlavními tvůrci zaměstnanosti, mají důvody ve zpomalení růstu ekonomiky kvůli vyšším úrokovým sazbám, drahým energiím, zpřísnění podmínek finančních trhů a recesi trhu s domy,“ vysvětluje Josef Kvarda, analytik investiční společnosti Atlantik Finanční trhy. „Možná, že polemika, zda USA spadnou do recese či nikoliv, je zcela bezpředmětná, protože prvním kvartálem tohoto roku recese dost možná již začala,“ dodává Markéta Šichtařová.
Americké hospodářské problémy se v České republice projeví jen zprostředkovaně a mírně, tuzemské hospodářství dokáže těžit z vlastního silného růstu a z obchodních vztahů se zeměmi Evropy, případně jiných regionů. Sílící kurz koruny také oslabuje inflační tlaky, které vyplývají hlavně z vnějších a tedy vlastní měnovou politikou těžko ovlivnitelných faktorů (vysoké ceny ropy, surovin a potravin).
Ekonomové nyní očekávají, že Fed bude dále snižovat základní úrokové sazby na dolar, a to postupně až na 2 procenta. Akciové trhy, americké i evropské, budou v několika nejbližších měsících svazovány nejistotou tím větší, čím mírnější byl pokles hodnoty akcií vzhledem k nastalé situaci.
Myslíte, že už nastal čas nakupovat americké akcie? Nebo má smysl ještě počkat? Podělte se o názor.
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
