Euro za 1,508 amerického dolaru. Tak drahá ještě nikdy v historii společná evropská měna nebyla. Naopak dolar se propadá čím dál hlouběji. V posledních dnech ztratil vůči patnácti ze šestnácti nejdůležitějších světových měn. Například vůči novozélandskému dolaru se dostal na nejnižší hodnotu za posledních dvacet tři let. Jeho pád přitom podle řady analytiků zdaleka není u konce. „Dolar může do konce prvního čtvrtletí spadnout až k hodnotě 1,55 dolaru za euro,“ předpověděl pro agenturu Bloomberg Bilal Hafeez z londýnské pobočky Deutsche Bank, největšího světového obchodníka s měnami.
Poslední propad má několik důvodů. Jedním z nich je očekávání, že americká centrální banka znovu sníží úrokové sazby, aby povzbudila zámořskou ekonomiku propadající se do recese. Pro investory by byl dolar v takovém případě ještě méně atraktivní než dnes. Dolarová aktiva by vynášela podstatně méně, než třeba finanční aktiva zakoupená v eurozóně, v Austrálii či na Novém Zélandu, které mají úrokové sazby vyšší než USA. To by dolar oslabilo a investoři právě na další pád nyní spekulují.
Americké měně neprospívají ani zprávy o kondici tamní ekonomiky. Důvěra Američanů v brzké ekonomické zlepšení klesá. Již několik měsíců padají i ceny amerických nemovitostí. Špatné zprávy přicházejí také z trhu práce, kde přibývá nezaměstnaných. Naopak zprávy z Evropy hovoří o dobré náladě spotřebitelů i firem. Na hospodářském růstu se zatím podle analytiků oslovených agenturou Bloomberg americké problémy příliš neprojevily. I proto se nečeká, že by dolar začal v dohledné době posilovat a euro oslabovat.
Navíc dlouhodobě mohou americké ekonomické problémy a slabost dolaru přimět některé státy ke změně složení devizových rezerv, upozorňuje v listu The Wall Street Journal Howard Archer, hlavní ekonom společnosti Global Insight. Znamenalo by to výprodej dolaru a naopak větší nákup eura. To by dál podkopalo kurz americké měny a posílilo euro.
Problémy dolaru se navíc přelévají i na další trhy. Americká lehká ropa ve středu poskočila až nad 102 dolarů za barel. Na historických 100,53 dolarů za barel se v Londýně vyšplhala i evropská ropa Brent, od níž se odvíjí cena dvou třetin světových dodávek této suroviny. „Tyto rekordy způsobilo oslabení dolaru, protože investoři používají ropu spolu se zlatem jako zajištění proti inflaci,“ říká Olivier Jakob, ředitel švýcarské společnosti Petromatrix. „Ropa má svou vnitřní hodnotu. Nedávalo by smysl, kdyby v jiných měnách zlevňovala. Takže když dolar oslabí, musí vzrůst i její dolarová cena,“ vysvětluje David Moore, analytik komoditních trhů z australské Commonwealth Bank. Navíc řada hedgeových fondů vrhla na trh miliardy dolarů, s nimiž spekuluje na další růst cen ropy. Tím ji poslali na rekordní úroveň.
Na trhu přitom pro tak vysokou cenu ropy neexistují významnější důvody. Nabídka a poptávka jsou v rovnováze, tvrdí zástupci Organizace zemí vyvážejících ropu. Mírná zima příliš nevyprázdnila zásoby. Politická rizika v producentských regionech se také výrazně nezhoršují. Analytici přesto odhadují, že pokud finanční skupiny budou dál do ropy a ostatních komodit lít další peníze, jejich cena poroste. Ropa by tak mohla vyšplhat nad 105 dolarů za barel. Dalších rekordů by se mohlo dočkat i zlato a stříbro. Ve středu se zlato obchodovalo za rekordních 963 dolarů za trojskou unci. Stříbro dosáhlo nejvyšší ceny za posledních 27 let.
Investujete do měn či komodit? Do jakých a prostřednictvím jakých nástrojů? Podělte se o zkušenosti.
Sdílejte článek, než ho smažem