Kdo nepracuje, ale přesto si platí dobrovolně důchodové pojištění, si od začátku roku připlatí. Týká se to lidí, kteří si takovým dobrovolným odváděním příspěvků na důchodové pojištění chtějí zajistit, že se jim při výpočtu nároku na důchod bude počítat i doba, po kterou neměli příjem, nebo se jinak neúčastnili důchodového pojištění, třeba nebyli na rodičovské dovolené. Minimální částka dobrovolného pojištění činí od prvního ledna 2 800 korun měsíčně. Za její růst může zvýšení tzv. redukčních hranic, které se používají pro výpočet důchodu. První redukční hranice nyní činí 10 000 korun, druhá hranice má nyní hodnotu 24 800 korun. Výše dobrovolného důchodového pojištění se přitom odvíjí od výše první hranice.
Další změny v sociální oblasti se týkají osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). U nich se rozšířil výčet skupin osob, jejichž podnikání se považuje za vedlejší činnost. Rozšíření se týká třeba OSVČ, které osobně pečují o děti mladší deseti let, přičemž toto dítě je závislé na péči jiné osoby v I. stupni (lehká závislost). Dřívější skupiny (např. poživatelé rodičovského příspěvku apod.) zůstávají nadále v platnosti.
Pro takové OSVČ to znamená, že nejsou za určitých podmínek (zpravidla v prvním roce podnikání, či při příjmu nižším než 48 334 korun) povinny platit zálohy na sociální a zdravotní pojištění či se jich netýká minimální daň. Když zálohy platit musí, jsou nižší než u OSVČ, kteří mají podnikání jako hlavní činnost.
Změny musí vstřebat i příjemci příspěvku na péči. Ten dostává člověk, který je kvůli dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu závislý na pomoci jiné osoby. Příspěvek mu slouží k jejímu zajištění. Od ledna ovšem musí příjemce dávky do osmi dnů oznámit, kdo a jak mu poskytuje pomoc. Vyžaduje se také souhlas fyzické či právnické osoby s poskytováním pomoci. Má se tím zajistit, aby příjemce dávky nenapsal na formulář někoho jen formálně, aby dávku získal. Pokud nebude tato povinnost splněna, bude příspěvek na péči zastaven.
Stát se tak snaží zlepšit využívání příspěvku na péči, na který se vynakládají nemalé finanční prostředky tak, aby si za něj osoby, které jej pobírají, skutečně zaplatily poskytování sociálních služeb a příspěvek tak byl řádně využíván.
Reformy v sociálním systému se dotýkají i nezaměstnaných. V zákoně o zaměstnanosti se především zpřísňuje nárok na podporu v nezaměstnanosti. Do konce roku 2007 měli na tuto podporu při splnění zákonem stanovených podmínek nárok všichni, tedy i ti, kterým předchozí zaměstnání skončilo z vlastní viny, např. porušením pracovních povinností.
Od ledna 2008 však již na podporu v nezaměstnanosti nemá nárok uchazeč o zaměstnání, kterému v posledních šesti měsících před zaevidováním na úřadu práce skončil pracovní poměr z důvodu hrubého porušení pracovních povinností, a to jak při okamžitém skončení pracovního poměru, tak i pokud dal zaměstnavatel zaměstnanci z tohoto důvodu výpověď. Tyto skutečnosti musí zaměstnavatel zaměstnanci vyznačit do zápočtového listu, aby s nimi byl seznámen jak úřad práce, tak případný další zaměstnavatel.
Od ledna 2008 se změnila výše podpory pro nezaměstnané, kteří v posledních třech letech před zaevidováním na úřadu práce nepracovali, a nárok na podporu jim vznikl z tzv. náhradní doby. Týká se to zejména rodičů po mateřské a rodičovské dovolené.
U těchto osob se podpora v nezaměstnanosti vypočítává z průměrné mzdy za 1. až 3. čtvrtletí předchozího roku. Od ledna 2008 bude tedy jejich podpora v nezaměstnanosti činit první tři měsíce částku 2 535 korun a druhé tři měsíce částku 2 323 korun. Při účasti v rekvalifikačních kurzech budou moci dostat částku 2 957 korun. Výše průměrné mzdy ovlivní také maximální výši podpory v nezaměstnanosti, jakou lze z úřadu práce dostat. Od ledna 2008 to je 12 249 korun u podpory v nezaměstnanosti a 13 728 korun u podpory při rekvalifikaci.
Je zpřísňování sociálního systému krok správným směrem? Jak daleko by mělo pokračovat?
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
3. 2. 2008 23:40, reznickova
Naopak, ve vaší situaci můžete mít nárok na dvě peněžité pomoci v mateřství - jednu jako studentka, ale musela byste přerušit studium, a druhou z dohody o pracovní činnosti.
Pokud skutečně budete chtít čerpat obě, musela byste se domluvit s gynekologem a nechat si vystavit dvě žádanky o peněžitou pomoc v mateřství.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
24. 1. 2008 7:09, Pája 2
Myslím si, že podpora v nezaměstnanosti by měla postupně klesnout na 99,- Kč/měsíc v prvních 3 měsících a následně na 100,- Kč v dalších 3 měsících. Po uplynutí této doby by měli lidé dostávat od státu soc. minimum ve výši 66,- Kč/měsíc do 1 roku nezaměstnanosti a poté už bez omezení 19,- Kč/měsíc. To už by snad byla konečná částka - pomoc od státu, která by už asi neměla dále klesat...
V diskuzi je celkem (12 komentářů) příspěvků.