I z přilepšení k platu se někdy musí platit daně

Přilepšení k platu v podobě nejrůznějších zaměstnaneckých benefitů využívá v Česku devět firem z deseti. Jde například o stravenky, vzdělávání a kurzy, příspěvky na penzijní připojištění a životní pojištění, poskytnutí služebního auta i pro soukromé cesty nebo třeba příspěvek na přechodné ubytování. Některá přilepšení k platu ale již nejsou v některých případech pro zaměstnance a zaměstnavatele daňově tak výhodná jako dříve a může je postihnout tzv. daňová triáda, což znamená, že se z nich musí odvést daň z příjmu a také sociální a zdravotní pojištění.

Ke změnám došlo od ledna například u příspěvků, které zaměstnavatelé poskytují zaměstnancům na penzijní připojištění se státním příspěvkem a na soukromé životní pojištění. Nově začal platit tzv. úhrnný limit pro obě pojištění, a to ve výši 24 tisíc korun ročně. „V praxi to znamená, že daň se neplatí, pokud součet příspěvků zaměstnavatele na jednu či obě pojistky u jednoho zaměstnance nepřesáhne částku 24 tisíc korun za rok. Například firma přispívá na penzijní připojištění zaměstnanci měsíčně částkou 1 200 Kč a na životní pojistku dalších 800 Kč. Součet obou příspěvků tak činí měsíčně 2 000 Kč a za rok celkem 24 000 Kč,“ vysvětluje Ivan Macháček, odborník na problematiku zaměstnaneckých benefitů a daní. Vyšší příspěvky jsou ale již považovány za zdanitelný příjem a zaměstnanec z nich musí odvést jak daň z příjmu, tak i odvod na sociální a zdravotní pojištění (tzv. daňová triáda).

Ani využití služebního vozu pro soukromé účely již není tak výhodné jako dříve. Za tento nepeněžní příjem (ve výši 1 % obvyklé vstupní ceny vozidla včetně DPH za každý kalendářní měsíc) musí zaměstnanec zaplatit nejen daň z příjmu, jak tomu bylo dosud, ale i v tomto případě musí navíc on i firma odvést také sociální a zdravotní pojištění.

Daňovou zátěž mohou na výplatní pásce pocítit i pracovníci, kteří se rozhodli jít za prací mimo své bydliště a zaměstnavatel jim přispívá na přechodné ubytování, tedy například na nájem za pronajatý byt. „Od daně je osvobozena hodnota přechodného ubytování poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnanci maximálně do částky 3 500 Kč měsíčně. Vyšší příplatek musí zaměstnanec zdanit,“ upozorňuje Macháček.

Na druhou stranu však u zaměstnavatele dochází k větší možnosti uplatnit zaměstnanecké výhody do svých daňových výdajů. Například se to týká výdajů na dopravu zaměstnanců do zaměstnání a ze zaměstnání zajišťovanou zaměstnavatelem, příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem a na soukromé životní pojištění zaměstnanců nebo výdajů na přechodné ubytování zaměstnanců. Přitom k tomu postačí, aby firma zakotvila takový nárok zaměstnance v kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpisu, v pracovní smlouvě nebo případně v jiné smlouvě, kterou se zaměstnacem uzavírá.

I přes změny jsou zaměstnanecké benefity nadále možností, jak zaměstnancům přilepšit k platu a ušetřit přitom na daních. Podle průzkumu, který vloni v létě nechala provést ING, využívá zaměstnanecké benefity 97 procent českých firem. Z průzkumu také vyplývá, že řada firem chce v rozšiřování zaměstnaneckých výhod pokračovat a přispívat hlavně na zlepšování zdravotní péče o své zaměstnance, na penzijní a životní pojištění a na rekreaci.
Jak oslovené firmy potvrdily, benefity využívají hlavně kvůli daňové výhodnosti jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance.
Do trojlístku nejčastějších zaměstnaneckých výhod nyní patří příspěvek na stravování, penzijní připojištění a příspěvek na školení a kurzy.

Jaké benefity vám poskytuje zaměstnavatel? Změnilo se na nich něco od začátku roku, kdy platí nová daňová pravidla?

 

Sdílejte článek, než ho smažem