Výnosné investice s dobrým pocitem

Shankar Chaudhary je dvanáctiletý nepálský chlapec. Zatímco většina lidí ještě v pět ráno spí, on vstává, protože mu začíná pracovní doba. Poté, co se opláchne, na něj v blízké restauraci čeká nádobí, které hosté ušpinili předchozí večer. Od šesti začíná být pomalu rušno, jak hosté přicházejí na snídani. Shankar připravuje čaj a sám se také nasnídá. Jak den pomalu ožívá, má na mytí stále víc nádobí, které ho spolu s mytím podlahy a výpomocí při přípravě jídla udrží v čilém ruchu celý den. Večer po desáté usíná. "Lidé říkají, že dětská práce je způsobena chudobou. My tvrdíme, že je to naopak," oponuje Santha Sinha, ředitelka nadace MV působící v Indii. "Její využívání snižuje platy, brzdí rozvoj a zhoršuje kvalitu života společnosti jako celku."

Podle Mezinárodní organizace práce (ILO) je Shankar jedním ze zhruba 200 milionů dětí, které ve světě "dělají práci, která poškozuje jejich mentální, fyzický či emocionální vývoj." Přesto existuje řada firem, které dětskou práci využívají, či jinak nedodržují běžné standardy pro pracovní podmínky svých zaměstnanců, a ucházejí se na burzách o přízeň investorů.

Čím dál víc drobných investorů ovšem chce vědět, do akcií jakých firem prostřednictvím například podílových fondů investují. Nezajímá je už zdaleka jen zisk společnosti či výkonnost jejích akcií, ale i to, co firma vyrábí, jak se chová k zaměstnancům, k životnímu prostředí či zda se zasazují o trvale udržitelný rozvoj. Tito lidé jsou stoupenci "hnutí" sociálně odpovědného investování.

Zapovězeny jsou například investice do firem vyrábějících tabákové výrobky, zbraně či alkohol. Do portfolií sociálně odpovědných investičních fondů by se neměli dostat provozovatelé kasín a dalších hazardních her. Červená svítí firmám, které používají k testování svých výrobků zvířata či poškozují životní prostředí. Hledí se třeba i na to, zda podnik zaručuje stejná práva pro muže a ženy. V kurzu naopak jsou třeba výrobci alternativních zdrojů energie či nanotechnologií, které by měly napomoci dosáhnout udržitelného ekonomického růstu. Tedy růstu, kdy nynější spotřeba negativně neovlivňuje budoucí generace.

Tento typ investování se objevil poprvé v USA ve druhé polovině 80. let dvacátého století. Zpočátku se jeho příznivcům "běžní investoři" vysmívali, že jde o "bandu vykonavatelů dobrých skutků". Nyní se ale ukazuje, že i tento investiční styl může vést k dobrému zhodnocení vložených peněz. Nejdéle fungující akciový index v této oblasti Domini Social Equity (DSE) 400 založený v roce 1990 má v průměru roční výnos 11,87 procenta, index SP 500 rostl za stejné období o 11,31 procenta.

Množství peněz spravovaných v sociálně odpovědných fondech exponenciálně roste, stejně tak jako počet institucí, které se sociálně odpovědným investováním zabývají. Od roku 1995 do roku 2005 vzrostl objem peněz v těchto fondech z 639 miliard na 2,3 bilionu dolarů. To je podle statistik organizace Social Investment Forum přibližně desetina z peněz, které lidé v USA vložili do investičních fondů.

Zhruba 70 procent z těchto 2,3 bilionu dolarů je v běžných fondech, které pasivně monitorují to, jak firma dodržuje sociální odpovědnost, tedy jak "přispívá k ekonomickému vývoji a s tím zlepšuje kvalitu života pracovních síl a jejich rodin, stejně tak i místní komunity a celé společnosti". Dalších 26 procent se snaží aktivně ovlivňovat, jakou politiku k životnímu prostředí a zaměstnancům firma uplatňuje. Čtyři procenta fondů provádí obojí a jedno procento se zaměřuje na oblasti (kapitál pro malé společnosti či prostředky na veřejné služby), které jsou přehlížené finančním sektorem.

V názvech těchto fondů  se často vyskytuje označení sustainable (udržitelný) či socially responsible (společensky odpovědný), například Credit Suisse Equity Fund (Lux) Global Sustainability, Global Ehtical Equity od Pioneer Funds či Sustainability Leaders Fund od HSBC.

Zájem investorů o sociálně odpovědné investování stoupá i v Česku. Investoři si mohou vybrat z devatenácti různých fondů. Dva lze koupit přímo v korunách. Jde o fond ČP Invest Živé planety a ČSOB Fond Vodního bohatství. Další fondy v cizích měnách nabízí finanční skupiny Fortis, HSBC či KBC. Lze mezi nimi najít jak fondy akciové, tak dluhopisové či smíšené.

Na výnosnost těchto fondů panují odlišné názory. Zatímco jejich zastánci argumentují, že díky pečlivému výběru akcií do portfolia přinášejí tyto fondy lepší výnos, než standardní fondy. Jiní analytici ovšem soudí, že dlouhodobě je výnosnost obou typů fondů více méně podobný. Podle nich hraje při výběru sociálně odpovědného fondu větší roli dobrý pocit investora.

Sdílejte článek, než ho smažem