Kdy lze dostat výpověď ve zkušební době
30. 11. 2007 | Táňa Chadrabová | 40 komentářů
Ve zkušební době může přijít o práci těhotná žena i nemocný zaměstnanec. Lze ji ovšem sjednat jen písemně a před nebo v den podepsání pracovní smlouvy.
Dřívější pojem změněná pracovní schopnost byl všeobecně znám a charakterizoval lidi, kteří z důvodu svého zdravotního stavu byli nějakým způsobem omezeni ve své práceschopnosti, a tím handicapováni na trhu práce. Zákoník práce těmto osobám poskytoval třeba mnohem větší ochranu před výpovědí, kterou mohla firma dát jen s předchozím souhlasem úřadu práce. Dnes už neplatí ani jedno, ani druhé.
Zákon o zaměstnanosti, který začal platit v říjnu 2004, nahradil označení změněná pracovní schopnost termínem osoba se zdravotním postižením. Mezi tyto osoby začal řadit osoby s těžším zdravotním postižením (osoby plně invalidní), osoby se zdravotním postižením (osoby částečně invalidní) a osoby zdravotně znevýhodněné (osoby, kterým tento status přiznal úřad práce). Zároveň těmto osobám přestal poskytovat zvýšenou ochranu zákoník práce.
Zákon o zaměstnanosti stanovil, že se lidé se změněnou pracovní schopností považují za osoby zdravotně znevýhodněné po dobu platnosti posudku vydaného úřadem práce. Nejdéle ovšem do 30. září 2007. Pro tyto osoby i jejich zaměstnavatele z toho vyplývá, že pokud si zdravotně postižení nevyřídili u místně příslušného úřadu práce nové posouzení zdravotního stavu a zařazení mezi osoby zdravotně znevýhodněné, jsou od října 2007 považováni za zcela běžné zaměstnance.
Status osoby zdravotně znevýhodněné by měl člověku se zdravotními problémy usnadnit získání pracovního místa. Firmy, které mají více než 25 zaměstnanců, totiž musí z celkového počtu pracovníků zaměstnávat minimálně čtyři procenta osob se zdravotním postižením. Lidé s těžším zdravotním postižením se pro tyto potřeby započítávají třikrát.
Firma tuto povinnost může splnit třemi způsoby:
Zaměstnavatel musí vždy do 15. února daného roku oznámit úřadu práce, kterou z možností splnění povinnosti si v předchozím roce zvolil.
Aby měli zdravotně postižení větší šanci na získání místa, stát firmy k jejich zaměstnávání ještě dodatečně motivuje. Při vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením může firma dostat od státu příspěvek, který může činit maximálně osminásobek průměrné mzdy. Na místo pro osobu s těžším zdravotním postižením může firma získat dotaci maximálně ve výši dvanáctinásobku průměrné mzdy. V roce 2007 je to u osob se zdravotním postižením částka 157 079 korun a u osob s těžším zdravotním postižením částka 235 618 korun. Ve stejné výši může příspěvek od úřadu práce obdržet i osoba samostatně výdělečně činná, která je zároveň osobou se zdravotním postižením a rozhodne se podnikat na základě dohody s úřadem práce. Úřad práce také přispívá na provozní náklady chráněného pracovního místa.
Pokud zaměstnavatel vytvoří najednou deset a více chráněných pracovních míst, jsou příspěvky státu ještě štědřejší. Rovněž stát pamatuje na zaměstnavatele zřizující chráněné pracovní dílny přímo pro zaměstnávání zdravotně postižených zaměstnanců, a také přispívá na provoz těchto chráněných pracovních dílen. Všechny tyto příspěvky jsou poskytovány úřady práce.
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem