Způsoby dědění a kdo dědí?
Zůstavitel může sepsat závěť, ve které určí, kdo bude dědicem. V tomto případě může být dědicem prakticky kdokoli. Existuje pouze omezení týkající se tzv. neopominutelných dědiců, kterými jsou děti zůstavitele a které musí vždy dědit alespoň něco ( pokud nedošlo k jejich vydědění).
Nezletilé děti musí i v případě existence závěti zdědit minimálně tolik, kolik by dědily podle zákona. Zletilé děti pak musí dostat minimálně polovinu svého zákonného dědického podílu. Pokud závěť odporuje tomuto pravidlu, je v dané části neplatná. Pokud zůstavitel nezanechal závěť nebo je závěť neplatná nebo když závěť nepokrývá celý zůstavitelův majetek, zákon stanoví, kdo a v jakém pořadí je dědicem po této zemřelé osobě. Jde-li o dědění ze zákona, existuje několik dědických skupin (tříd), do kterých jsou rozděleny osoby, které mohou takto dědit. Platí, že nedědí-li žádná osoba z jedné třídy, pak dědí osoby z třídy následující. V zásadě mají při tomto dědění přednost ty osoby, které jsou bližšími příbuznými zůstavitele, před příbuznými vzdálenějšími.
Z praktických důvodů je vhodné závěť nechat zaevidovat do centrální evidence závětí, kterou vede Notářská komora. Takto se eliminuje riziko, že se závěť ztratí nebo ji někdo zničí. Zůstavitel může jednou učiněnou závěť později kdykoliv změnit, a to i opakovaně.
Osoba, která se má stát dědicem, může dědictví po zemřelém jako celek odmítnout. A to ve lhůtě jednoho měsíce od okamžiku, kdy byla soudem informována o této možnosti. Lhůtu lze k žádosti prodloužit. Odmítne-li kdo dědictví, nepřecházejí na něj práva a povinnosti po zemřelé osobě. Avšak kdo jednou dědictví po konkrétní osobě odmítne, nemůže již tento svůj projev vůle odvolat a nemůže po této osobě dědit. Dědictví se odmítá především v případě, že dluhy zemřelé osoby jsou (ve srovnání s jejími právy) natolik vysoké, že by pro dědice nebylo výhodné je převzít, resp. nabývaná práva nelze např. vhodně zpeněžit a nejsou pro dědice zajímavá.
V některých případech se osoba, která by jinak byla dědicem, dědicem stát nemůže. Jde jednak o situace konkrétně v zákoně vymezené (např. některé trestné činy proti zůstaviteli). Jednak o tom může rozhodnout sám zůstavitel, pokud potomka vydědí. Vydědění je také možné pouze ze zákonem stanovených důvodů (např. potomek vede trvale nezřízený život).
V sekci věnované dědickému právu a dědickém řízení najdete
- I. Jaká práva a povinnosti přecházejí na třetí osoby děděním?
- II. Způsoby dědění a kdo dědí?
- III. Rozsah dědění
- IV. Správce dědictví
- V. Vypořádání společného jmění manželů
- VI. Peněžní účet a hypoteční úvěr zůstavitele
- VII. Řízení o dědictví
- VIII. Postup v případě úmrtí klienta u ostatních finančních produktů
Držíte se udržitelnosti?
Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.
Sdílejte článek, než ho smažem