Slovinci zvládli přechod na euro bez problémů

Po necelých pěti měsících je vše jasné - nahrazení slovinského tolaru (profil, názory) celoevropskou měnou eurem bylo úspěšné. Slovinsko se 1. ledna stalo třináctou zemí Evropské unie, která používá euro jako domácí měnu. Zároveň je prvním členem eurozóny ze skupiny zemí, které k EU přistoupily v květnu 2004.

Slovinsko je průkopníkem i v jiném směru. Zatímco v původních členských zemích eurozóny nejdříve zavedli euro v bezhotovostním styku a teprve o tři roky později (v případě Řecka o rok) se začalo platit eurobankovkami a euromincemi, Slovinci vše zvládli v jednom okamžiku. Tento tzv. scénář velkého třesku je sice levnější, ale náročnější na kvalitu přípravy a vlastní provedení přechodu.

S tímto slovinským scénářem počítá v budoucnu i česká vláda. Výhodou pozdějšího vstupu Česka do eurozóny bude možnost využití zkušeností Slovinska a dalších států, které euro mezitím přijmou: Malta a Kypr v roce 2008, Slovensko pravděpodobně v roce 2009. Dříve než v ČR se nejspíš začne platit eurem (profil, názory) i ve všech třech pobaltských státech a možná i v Bulharsku.

Jednorázové přijetí eura ve Slovinsku usnadnila jeho všeobecná známost. Kromě precizní osvěty slovinských úřadů hrála roli i geografická blízkost a čilé hospodářské styky s Rakouskem a Itálií, kde se eurem platí od roku 2002. Z výzkumu veřejného mínění vyplynulo, že v předvečer přijetí eura se drtivá většina slovinských občanů (více než 90 procent) již setkala s eurovými mincemi a bankovkami.

V tomto ohledu panuje podobná situace i v Česku. Podniky vyváží většinou do západní Evropy, tuzemské firmy mezi sebou v eurech často fakturují. S eurem mají zkušenosti i běžní občané ze zahraničních dovolených. Až přijde český den D - oficiální datum neexistuje, ale hovoří se o roce 2012 - euro bude ještě známější.

Výměna hotovosti se ve Slovinsku uskutečnila během dvou týdnů, kdy se v obchodech platilo tolary i eury. Obchodníci vraceli jen eura. Nakonec se ukázalo, že by stačila i kratší doba. Už 5. ledna - tedy třetí pracovní den - více než polovina občanů uvedla, že mají v peněženkách pouze eura. Ve stejný den se téměř tři čtvrtiny všech hotovostních plateb uskutečnily v eurech.

Nahrazení národní měny eurem bylo ve Slovinsku zřetelně úspěšnější než u původních zemí eurozóny. K 11. lednu byly do Slovinské národní banky vráceny tolary v celkové hodnotě 80 procent slovinské měny, která byla v oběhu. U původní dvanáctky to v průměru bylo pouze 40 procent. Němci, Italové či Francouzi se s národními měnami loučili o poznání bolestivěji než Slovinci.

Také podle Národního plánu zavedení eura v ČR bude lhůta na výměnu korun za eura trvat čtrnáct dní. Platí, že čím kratší je tato doba, tím je přechod levnější, úspornější a celkově efektivnější.

Jednou z hlavních námitek proti přijetí eura bývají obavy ze skokového růstu cen. Ve Slovinsku se nepotvrdily. Celkově tam v lednu 2007 inflace zvolnila tempo v meziročním vyjádření na 2,8 procenta (v prosinci činila 3 procenta). Ve srovnání s prosincem spotřebitelské ceny dokonce poklesly o půl procenta. Hlavním důvodem byly sezónní výprodeje a klesající ceny energií.

Nicméně po očištění od těchto vlivů odhadl evropský statistický úřad Eurostat dopad zavedení eura na růst spotřebitelských cen na 0,3 procentního bodu (bez přechodu na euro by se v lednu ceny meziměsíčně snížily o 0,8 procenta). K podobnému číslu (+0,24 procentního bodu) došel i slovinský Institut makroekonomických analýz a rozvoje.

Zajímavým vývojem prošla tzv. vnímaná inflace, která popisuje subjektivní názory občanů na cenový vývoj. V lednu dosáhl rozdíl mezi vnímanou a skutečnou inflací vrcholu. Pak občané zjistili, že ceny se zase tolik nezměnily, a vnímaná inflace se začala blížit té skutečné.

Také v České republice se část populace eura obává kvůli očekávanému zdražení. Lékem na tyto obavy jsou osvěta a šíření zkušeností z ostatních zemí či další opatření jako dvojí ceny v eurech i korunách, gentlemanské dohody s obchodními asociacemi, etické kodexy férového jednání obchodníků, monitoring cen.

Slovinci přijetí eura zvládli na výbornou, více než 90 procent z nich v lednovém průzkumu veřejného mínění uvedlo, že měli dostatek informací a s úrovní vládní informační kampaně byli spokojeni. To je výzva pro českou vládu, aby včasné, kvalitní a férové informace pro občany zajistila i ona.

Autor pracuje v EU Office České spořitelny.

Měla by Česká republika se zavedením eura spěchat?