Česká ekonomika 2007: čeká nás úspěšný rok?

Česká ekonomika loni rostla velmi slušným, 6% tempem. Letos bychom podle ekonomů měli počítat s mírným oslabením růstu HDP, a to s tempem kolem 4-5 % (odhady jednotlivých ekonomů viz tabulku níže). I kdyby došlo k pesimističtějším scénářům a ekonomika zpomalila o 2 procentní body - odhad např. Davida Navrátila, analytika České spořitelny (profil, názory), půjde sice o výrazné zvolnění, přesto jej lidé příliš nepocítí. "Spotřeba (+5 %) poroste rychleji než celá ekonomika (+4 %), a to především díky vyšším sociálním dávkám," vysvětluje Navrátil.

Podle Martina Kupky, analytika ČSOB (profil, názory), v letošním roce tempo růstu spotřeby domácností ještě zrychlí, a přiblíží se tak tempu růstu fixních investic. To naopak poklesne a bude přispívat k růstu o něco méně než loni (investice jsou aktiva, která nejsou určena pro bezprostřední spotřebu, ale jsou určena např. pro užití ve výrobě; nepřinášejí okamžitý prospěch, ale umožní v budoucnu větší výrobu). Zpomalí také tzv. příspěvek čistých exportů (rozdíl mezi dovozy a vývozy), který táhnul ekonomiku v posledních dvou letech. Pro tento vývoj čistých exportů vidí Navrátil tři důvody: jednak letos vypadne z meziroční dynamiky růstu HDP pozitivní příspěvek kolínské TPCA (už jede na plnou kapacitu, proto nezvyšuje svoji produkci, a tudíž nepodporuje růst HDP), odrazí se také zpomalení v Evropě (kde zpomalí především vývozy, které jsou pro náš růst nejvíce důležité) a do třetice již zmíněná rostoucí spotřeba domácností podpoří růst dovozů. Slovy Aleše Michla z Raiffeisenbank (profil, názory) v současné době spotřebitelé "nasávají čím dál tím více importu, a tím se náš zahraniční obchod mírně zhorší."

Země, které nikdo nevládne

Politici před potřebnými reformami strkají hlavy do písku, České republice se takové počínání v dlouhém období velmi prodraží.

Podle Josefa Kvardy, analytika společnosti Atlantik finanční trhy, by politický pat, podobně jako tomu bylo loni, viditelnější dopad na ekonomiku mít neměl. Obdobně Martin Kupka nehodnotí riziko plynoucí z politické situace jako bezprostřední. Související odklad reforem je ale samozřejmě podle obou dlouhodobě nepříznivý. Navíc čím později je budeme řešit, tím to bude i dražší. Odkládání potřebných ekonomických reforem také snižuje potenciální růst ekonomiky v budoucnu, tento faktor se může projevit až se zpožděním, třeba v roce 2008.

Firmy také potřebují vědět, kdy se přijme euro, zda bude rovná nebo progresivní daň či jakou budou platit nemocenskou za zaměstnance. A odpovědi na tyto a podobné otázky jim nestabilní politická situace nedává.

"Ekonomika krátkodobě zvládne bezvládí, ne ovšem dlouhodobě. Česko potřebuje reformy, ačkoliv někteří politici tvrdí, že problémy ještě nejsou tak velké," říká David Navrátil. Pavel Sobíšek, ekonom HVB Bank (profil, názory), upozorňuje také na to, že současná situace výrazně snižuje akceschopnost vlády pro případ nenadálých problémů v ekonomice, třeba jen vlivem externího šoku (malá akceschopnost vlády může prohlubovat případnou krizi v domácí ekonomice).

Loni stát hospodaření nezvládl a letos to nebude lepší

Proč by také mělo, když současná politická situace vede jen k prohlubování rozpočtové nekázně. Také letošní zvýšení mandatorních výdajů (viz např. články Nemocenská se zvýší, opuštěné matky si přilepší , Sociální síť čekají v roce 2007 významné změny a Od ledna 2007 roste minimální mzda i důchody) povede samo o sobě k dalšímu zvýšení deficitu.

Zákon sice počítá s 97,3miliardovým schodkem, ekonomové se ale shodují, že bude vyšší. "Zaprvé, poslanecké pomníčky (tedy 'přihrávání státních peněz do svých obvodů' - dárky přátelům v obcích, sportovních klubech, zájmových organizacích i jinde, kde si přejí postavit šatny, novou klubovnu, položit nový trávník, prořezat vzácné lípy a kaštany apod. - pozn. red.) zvýší výdaje rozpočtu o zhruba 6,5 miliard, se kterými plán nepočítal. Zadruhé, je počítáno se zvýšením spotřebních daní za cigarety, které měly přinést 10 miliard, ale ve skutečnosti vynesou jen polovinu. A zatřetí, plán počítal s částečným prodejem ČEZu, což je nyní politicky zablokované, obdobně dojít ke shodě o prodeji dalšího majetku - Letiště, ČSA, Česká pošta - nebude snadné," vyčísluje Navrátil a jako reálný deficit letošního roku uvádí částku 120-130 miliard Kč.

Podle Pavla Sobíška letos schodek veřejných financí s velkou pravděpodobností stoupne k 4,5 % HDP. Doplňme, že pro přijetí eura, ke kterému jsme se Evropské unii v přístupové smlouvě zavázali, je potřeba splnit Maastrichtská kritéria a v rámci nich stlačit deficit pod 3 % HDP. Promarnili jsme dva roky nejvyššího ekonomického růstu, kdy bylo v našich silách se pod tento strop vejít.

Co podraží a co naopak zlevní?

Byť HDP roste silně, v rozvinutém konkurenčním prostředí jsou poptávkové a nabídkové inflační tlaky (s výjimkou růstu cen energií) malé. I letos by tak míra inflace měla zůstat relativně nízká (do 3 % - odhady jednotlivých ekonomů uvádíme v tabulce), přesto ale bude o něco vyšší než ta loňská (2,6 %).

Na vině přitom podle ekonomů budou zejména daňové úpravy (nárůst spotřební daně na cigarety) a cenové deregulace, zejména elektřiny a nájemného (viz např. článek Deregulace začala, nájemné poroste i o více než 30 %) . Vliv budou mít kvůli nižší úrodě i rostoucí ceny potravin. Silná koruna a snad i příznivé ceny ropy a plynu pomohou naproti tomu držet inflaci na uzdě.
Ekonomové se rozcházejí v tom, kam se letos hnou ceny spotřebního zboží. Podle Sobíška by měly stagnovat či dokonce klesat. Aleš Michl naopak uvádí argument, že maloobchodní tržby jsou nejvyšší v historii, nákupní horečka sílí, a z toho pramení tlak na růst cen.

Doplňme, že ČNB toho letos moc s inflací nenadělá. "Inflace bude ze dvou třetin ovlivněna administrativou nebo regulacemi, což ČNB ovlivnit nemůže, ani kdyby chtěla sebevíc," dodává Michl. Navíc ČNB nedávno uvedla pro letošní rok spíše nebezpečí nižší inflace, než předpovídá.

Peníze moc nezdraží

Zvýšení úrokových sazeb by tak v souvislosti s nízkou inflací mělo být minimální, jestli vůbec nějaké. V úterý totiž např. viceguvernér ČNB Miroslav Singer pro Hospodářské noviny řekl, že si kvůli sílící koruně dokonce dovede představit i snížení sazeb. Podle Singera by se další výrazné posílení koruny možná dalo ignorovat. Avšak pouze za předpokladu, že by bylo krátkodobé a následně by měna oslabila. "Taková jistota mně ale chybí, a nezbývá mi tedy nic jiného než předpokládat, že takto silná koruna s námi bude i nadále. V tom případě to ale v současné době není o brzkém zvyšování sazeb, a je pravděpodobné, že budu vážně uvažovat o tom, zda není na místě snížení sazeb," citují HN Singera. 

Námi oslovení ekonomové však vesměs předpokládají, že Česká národní banka (profil, názory) zvýší úrokové sazby během 12 měsíců jednou či dvakrát. První zvýšení by mohlo nastat již koncem prvního čtvrtletí, bankéři tento krok oddálí, pokud bude koruna výrazněji posilovat. Kurz EUR/CZK, který je mnoha institucemi předpovídán pro konec roku 2007 v pásmu 27,0-27,5, by byl konzistentní s jedním zvýšením repo sazby o 25 p.b. Pokud by se kurz EUR/CZK vrátil nad hranici 28 a setrval nad ní, byla by podle Sobíška myslitelná až tři zvýšení repo sazby po 25 p.b. Doplňme, že od 29. 9. 2006 je 2týdenní repo sazba na úrovni 2,50 %.

Nezaměstnanost klesá jen pomalu

K 31. 12. 2006 činila míra registrované nezaměstnanosti 7,7 %, přičemž úřady práce registrovaly celkem 448 545 osob. Tato situace se letos podle odhadů ekonomů příliš nezmění, míru nezaměstnanosti tipují jen mírně nižší, a to zhruba 7%.

Nezaměstnanost podle ekonomů mírně klesne i při určitém zpomalení růstu ekonomiky (s kterým analytici počítají, viz začátek článku). Příčinou je podle Sobíška vliv tvorby nových pracovních míst ve sféře služeb, kde je obtížnější než v průmyslu zvyšovat výkony růstem produktivity. Podle Kupky se ve statistikách také odrazí rychle rostoucí počet pracovních míst nabízených uchazečům o zaměstnání prostřednictvím úřadů práce. Aleš Michl ale upozorňuje, že nezlepší-li se motivace na trhu práce, při větším zpomalení ekonomiky půjde nezaměstnanost okamžitě rychle nahoru.

Platy porostou pomaleji

V roce 2006 rostly mzdy o (předpokládaných) 6,7 %. Růst platů by letos v důsledku menšího růstu HDP měl oproti loňskému roku zaznamenat mírné zpomalení. Podle odhadů nominální mzdy (tedy vyjádřené počtem peněz, které dostaneme) porostou o 5,5-6,5 %. Pokud ale odečteme zhruba 3% inflaci, polepší si naše peněženky reálně o 2,5-3,5 %. Tarifní mzdy porostou o něco pomaleji, rychleji se naopak budou zvyšovat různé příplatky. "Na měsíční výplatní pásce Češi a Moravané uvidí v průměru o 1 100 korun více," vyčísluje Aleš Michl a dodává, že budou-li se platy vyvíjet tak, jako tomu bylo za posledních 6 let, dostihneme rakouské mzdy v roce 2038.

Podle ekonomů je takový růst mezd stabilní a na agregátní úrovni nepochybně v možnostech ekonomiky (na úrovni konkrétních podniků může být samozřejmě prostor pro zvyšování mezd jak vyšší tak nižší). Růst produktivity práce navíc v průmyslu převyšuje růst mezd, což je jistě pozitivní.

Produktivita práce bude podle analytiků i nadále růst. David Navrátil uvádí, že její 4% růst sice umožňuje České republice dohánět EU, ale v případě, že by se provedly reformy, které by učinily fungování trhu práce pružnějším, mohl by být růst vyšší. Pavel Sobíšek odhaduje, že produktivita práce letos poroste ve srovnání s loňskem pomaleji. "Při posuzování dostatečnosti růstu produktivity je ale třeba mít na paměti, že minulé 2 roky byly z tohoto hlediska mimořádně dobré," upozorňuje.

Za české koruny bude i letos více eur a dolarů

Koruna byla loni čtvrtou měnou na světě, která nejvíce posílila vůči euru. Exportéři zaplakali, turisté zajuchali. Podle Aleše Michla bude koruna (profil, názory) ve své jízdě pokračovat i v prvních měsících roku 2007, kdy zlomí nová maxima. Pak prý nastane období korekce. Odhady toho, kolik korun budete potřebovat na nákup eura (profil, názory) či dolaru (profil, názory) na konci letošního roku naleznete v tabulce výše.

Tempo posilování české měny bude podle ekonomů menší než loni. Rizikovým faktorem v delším období je rostoucí dvojí deficit: běžného účtu platební bilance a veřejných financí. Analytikové negativně vnímají i riziko zhoršení pohledu investorů na region. K posilování koruny tak letos existuje podstatně méně důvodů než v předešlých letech.

Na druhou stranu ale podle Davida Navrátila korunu podpoří očekávané oslabení dolaru a pokračovat bude efekt konvergence cenových hladin. Také silný ekonomický růst bude české koruně pomáhat i letos. "Koruna se také těšila mimořádné přízni investorů a v takové situaci i jen pouhé udržování nabytých zisků znamená udržení trendu dlouhodobého posilování koruny," na závěr doplňuje Martin Kupka.

Jak se českému hospodářství podle vás letos povede? Co vás osobně pálí nejvíc? Povede se snížit nezaměstnanost? Dosáhne tempo růstu HDP 5 %?