Vyplatí se pravidelné investování po započtení poplatků?

Investičních společností, specifik účtování poplatků a nejrůznějších fondů je samozřejmě nepřeberné množství. Také různých kombinací výše měsíčně investované částky a délky investičního horizontu je nekonečně mnoho. My jsme pro názornost vybrali čtyři investiční společnosti, tři typy fondů a pouze jednu z možných kombinací měsíčně investované částky a délky investičního období.

Pokusili jsme se zjistit, kolik bychom vydělali/prodělali, kdybychom v uplynulých 5 letech (červen 2001 – červen 2006) investovali do vybraných podílových fondů vybraných investičních společností 3 000 Kč měsíčně a platili poplatky v rámci stávajících ceníků a nově zavedených programů pravidelného investování. Co jsme zjistili si budete moci přečíst v zítřejším dokončení tohoto článku.

Úkolem tohoto textu je poskytnout určitý manuál k tomu, jak zohlednit různé typy poplatků, neboli jak postupovat při výpočtu čisté výnosnosti jednotlivých fondů.

Různé typy poplatků snižují výnosnost různým způsobem

Je důležité mít na paměti, že spočítat, o kolik jednotlivé poplatky snižují průměrný roční výnos investice, je mimořádně komplikované.

Při výpočtu čisté průměrné výnosnosti investice (neboli také vnitřního výnosového procenta investice po odečtení poplatků) samozřejmě nemůžeme jednoduše sečíst jednotlivé poplatkové sazby a odečíst vzniklé číslo od procenta udávající výnosnost fondu.

Při těchto výpočtech je třeba zohlednit především následující faktory:

1. z jaké částky se daný poplatek platí,
2. do jakého období se daný poplatek rozkládá,
3. kdy se platí.

Jednorázový poplatek

Úprava sazby jednorázových poplatků (typu vstupní nebo výstupní poplatek) pro účely jejich srovnání s výnosností fondů znamená zohlednit zmíněné tři faktory:

1. Poplatek se vypočítává z celkově investované částky (u vstupního) či hodnoty celkové investice na konci období (u výstupního)
   Průměrná hodnota celkové investice je v průběhu celého investičního období kvůli postupnému měsíčnímu investování zhruba poloviční (odhlédneme-li od již naběhlých výnosů). Procentní sazbu jednorázového poplatku proto musíme vynásobit přibližně dvěma.
   
   Tento pomocný výpočet (přesný výpočet "vnitřní míry zpoplatnění" je složitější) se nejméně odchyluje od skutečnosti v případě, že se poplatek vypočítává z celkově investované částky, nikoliv hodnoty investice na konci investičního období.
   
   Jestliže fond výrazněji roste a poplatek je vypočítáván z výsledné hodnoty celkové investice, tedy po připočtení výnosů, musíme sazbu poplatku vynásobit kromě dvojky ještě podílem této celkové hodnoty investice na konci období a celkově vložené částky.
   
   
2. Sazba poplatku je dána za celé investiční období
   
   Průměrná roční výnosnost je samozřejmě udávaná za rok. Proto musíme sazbu poplatku po vynásobení dvěma ještě odmocnit počtem let trvání investice.
   Příklad: O kolik sníží výnosnost fondu jednorázový poplatek ve výši 3 %, když vnitřní míra výnosnosti (průměrná roční výnosnost) fondu je 18,42 %, investujeme 3 000 Kč měsíčně po dobu 5 let a poplatek je účtován za a) z celkově vložené částky, b) z konečné hodnoty investice?
   
   a) o [(0,03*2) + 1]^1/5 -1 = 0,0117, tedy o 1,17 %
   
   b) podíl konečné hodnoty investice a celkově vložené částky = 292 054 / 180 000 = 1,62
   
   [(0,03*2*1,62) + 1]^1/5 - 1 = 0,0187, tedy o 1,8 %
   
   Pozn.: jedničku přičítáme a odčítáme pouze kvůli odmocňování
   
   
3. Úprava sazby poplatku o vliv třetího faktoru spočívá v zohlednění ušlých výnosů v případě, že poplatek platíme dříve oproti tomu, kdy poplatek platíme později. Při určování výše těchto ušlých výnosů je pravděpodobně nejlogičtější vyjít z průměrné výnosnosti podílového fondu v dané době (kdybychom, absolutně vyjádřeno, stejně vysoké poplatky zaplatili až na konci investičního období, místo na jeho začátku, mohli bychom z těchto peněz za investiční období realizovat daný výnos). Vliv tohoto faktoru na čistou výnosnost fondu je však minimální (desetiny procenta), a proto ho můžeme zanedbat.
   
   

Roční poplatek za správu

Pravidelný roční poplatek za správu lze pro účely srovnání s průměrnou roční výnosnosti podílového fondu započíst uplatněním stejných principů jako u jednorázových poplatků. Tyto pravidelné roční poplatky lze totiž chápat jako sérii jednorázových poplatků v jednotlivých letech.

V zítřejším dokončení článku si budete moci přečíst podrobnější informace o způsobu stanovování poplatků vybraných investičních společností, nabídneme vám přehled výnosů různých fondů těchto společností a výše započítávaných poplatků a také jsme pro názornost spočítali čistý výnos zvoleného podílového fondu.

Jakým způsobem vybíráte podílový fond? Umíte si spočítat, o kolik se sníží výnos po započtení všech poplatků? Nebo jsou pro vás důležitá jiná kritéria?