Vážená paní Gellová, chtěla bych se zeptat k té samoregulaci. Jako finanční poradce, pokud budu konkurenčně vadit třeba OVB a podá na mě uměle vyvolanou stížnost, bude se celá věc projednávat u etického výboru AFIZ, kde má většinu OVB + ZFP a hrozí mi likvidační pokuta .....odvolám se k představenstvu AFIZ a ouha! Opět většina OVB + ZFP. Bránit se u soudu? Zapomeňte, členové AFIZ mají podepsanou dnes kontroverzní rozhodčí smlouvu, kvůli které proběhly velké diskuse. V těchto souvislostech má obyčejný poradce, který chce dělat jen svoji práci i trochu strach, když prohlašujete, že AFIZ si nehodlá na samoregulaci jen hrát.
Jak funguje kontrola proti zneužití samoregulace v konkurenčním boji? A jaký máte názor na rozhodčí smlouvy?
MG: Zaprvé musím podotknout, že není pravda, že v etickém výboru AFIZ má většinu OVB a ZFP. Etický výbor má nyní devět členů. Z těchto devíti členů jsou dva členové "za" OVB - jeden za OVB jako korporativního člena a jeden za individuální členy (nejvíce individuálních členů AFIZ spolupracuje s OVB). Členem etického výboru je mimo jiné i individuální člen AFIZ, který nespolupracuje s žádným jiným korporativním členem AFIZ. Musím však zdůraznit, že dodržování nejen zákonných, ale i etických pravidel jednání při poskytování služeb na finančním trhu, a z toho vyplývající ochrana spotřebitele, nás mimo jiné vedla k tomu, že jsme za členy etického výboru přijali i dva zástupce organizací věnujících se ochraně spotřebitele. Jsou to paní Libuše Olívková, místopředseda republikového výboru Sdružení obrany spotřebitele, známého též pod zkratkou SOS, a pan Libor Novák, ředitel Sdružení českých spotřebitelů.
Myslím, že není co dodat, snad jen, že předsedou etického výboru je z titulu své funkce prezident AFIZ Doc. Ing. Tomáš Ježek, jehož dosavadní působení na poli etiky v podnikání, zejména pak při poskytování služeb na finančním trhu, je více než výmluvné a troufám si tvrdit, že nezpochybnitelné.
Tolik ke kontrole zneužití samoregulace v konkurenčním boji.
Diskuse okolo přijetí či nepřijetí rozhodčí smlouvy byly velmi zdlouhavé. Nejde ani tak o to zvýhodnit jednu, či druhou stranu, rozhodčí smlouva koneckonců byla rovná - každá ze sporných stran, tedy AFIZ a její člen, si mohla nominovat jednoho rozhodce. Šlo hlavně o to, aby projednávání sporu nebylo neúměrně zdlouhavé a nákladné. Po přijetí rozhodčí smlouvy jako podmínky pro vznik členství se přesto tyto diskuse vlekly nadále. V listopadu loňského roku došlo k dohodě, že rozhodčí smlouvu nebude AFIZ aplikovat a požádá-li kterýkoliv člen, který ji má s AFIZ uzavřenu, o její zrušení, pak bude tato smlouva zrušena. Přemýšleli jsme i o tom, že by smlouvu vypověděl AFIZ, ale to by bylo s ohledem na počet těchto smluv administrativně velmi namáhavé a finančně velmi nákladné. Mohu však s plnou odpovědností prohlásit, že AFIZ v žádném případě nebude rozhodčí smlouvu aplikovat. Nové stanovy rozhodčí smlouvu již nevyžadují. Je zajímavé, že tento institut byl použit právě proto, že menší společnosti se bály zneužití samoregulace proti nim. Strach není nikdy ten nejlepší rádce!