Tempo růstu úvěrů se zrychluje. Jak dlouho ještě?

Problematice zadlužování jsme v poslední době věnovali několik článků - v článcích Výhodné vánoční půjčky zavánějí lichvou a Nulová akontace a nulové navýšení je spíš reklamní trik jsme se zaměřili na nabídku vánočních úvěrů u bank a splátkových společností, v článku Půjčku půjčkou nesplácejte se dozvíte, že není výjimečné splácení jednoho dluhu druhým. Co však ještě zůstalo nezodpovězeno, je hra čísel, tedy jak moc jsme si v minulých letech půjčovali a jak vypadá budoucí trend.

Celkové úvěry vzrostly od začátku roku 2002 dvaapůlkrát, ze zhruba 167 miliard Kč na počátku 2002 až po 371 miliard Kč ke konci třetího čtvrtletí 2005. Odhaduje se, že na konci tohoto roku dosáhne souhrn úvěrů až 400 miliard Kč, spotřebitelské úvěry by tedy měly dosáhnout zhruba 124 miliard Kč. Na letošní Vánoce si tak Češi půjčí asi o 11 miliard Kč více než na ty předchozí (porovnání čtvrtého čtvrtletí tohoto roku oproti čtvrtletí předchozímu).  Vyplývá to ze studie sdružení Solus a Společnosti pro informační databáze, jejíž výsledky na semináři představil Jaroslav Ungerman, poradce vlády pro ekonomickou strategii.

Nejvíce si půjčujeme na bydlení

Největší část, asi 65 %, tvoří hypotéky, spotřebitelské úvěry zabírají 31 % a zbytek připadá na kreditní karty, kontokorenty a jiné. Tato struktura úvěrů se přibližuje vyspělým zemím. Vývoj úvěrů vykazuje téměř dokonalý exponenciální  trend, podle Jaroslava Ungermana však musí v nejbližší době dojít ke zvolnění. Kdyby totiž pokračoval stejný trend i nadále, musely by si domácnosti během příštích dvou roků půjčit kolem 700 miliard Kč, na což nebudou mít kapacitu. Příčinou zlomu trendu nebudou tedy ani tak rostoucí úrokové sazby, ale spíš vyčerpanost obyvatelstva.
Zrychlující se tempo růstu úvěrů od roku 2002 je patrné z tabulky, a to v průměrných stavech za 3 měsíce. Důvodem je menší náchylnost na výkyvy v jednotlivých měsících, například povodně v létě roku 2002 vedly k velké nestabilitě a nahrazování ztrát pomocí úvěrů.

Rizikovost úvěrů

Zatížení domácností, zejména u těch chudších, splátkami úvěrů roste. Domácnosti s nejvyšším celkovým příjmem, který pro rok 2004 činil 340 tisíc Kč, splácí tolik, kolik si půjčí, kdežto domácnosti s nižšími příjmy (celkový příjem nejchudší domácnosti pro rok 2004 činil 217 tisíc Kč) již splácejí i 2x více, než kolik si půjčily. Na vývoj podílu půjček a splátek na příjmech domácností se podívejte do tabulky.

Nejrizikovější část úvěrů tvoří úvěry hypoteční, a to kvůli jejich dlouhodobému splácení a neznalosti budoucího vývoje. Méně rizikové jsou spotřebitelské, jichž se hlavní část splatí do roku. Hypoteční úvěry u nás začaly z nuly, následoval prudký nárůst, avšak zkušenosti s tím, jak se budou dále vyvíjet, nám chybí. Proto je těžké udělat jakoukoli prognózu či srovnání se zahraničím.
Riziko často nenesou ani tak fyzické osoby, jako stavitelské organizace, které postavily domy zatím neprodejné. Ty financují z vytvořených rezerv, což povede ke zvýšení úrokových sazeb, a poté se tedy konečně dotkne i fyzických osob.

Podíl domácích úvěrů, i přes rostoucí tendenci, k hrubému domácímu produktu (HDP) je však stále hluboce pod průměrem eurozóny. Domácí úvěry v Evropské unii (EU) činily loni 130 % HDP, u nás nedosáhly ani poloviny HDP, ve Španělsku v době vstupu do EU přesáhly 100 % HDP, v Řecku a v Portugalsku byla úroveň kolem 80 % v době vstupu. Na Slovensku činily kolem 40 % HDP a v Polsku kolem 35 % HDP v minulém roce.

Myslíte si, že za 2 roky opravdu dojde k obratu v rostoucím trendu úvěrů? Kam se budou ubírat hypotéky? Vzali jste si v uplynulých letech úvěr? Sdělte nám