Výpočet pojistného pro případ smrti u IŽP

Klíčem k pochopení výše rizikového pojistného u investičního životního pojištění (IŽP) je pojem přirozeného pojistného. Je "přirozené", že pravděpodobnost úmrtí závisí na věku člověka. Tato pravděpodobnost je podrobně sledována a je zachycena v tzv. úmrtnostních tabulkách. Příklad úmrtnostní tabulky pro muže a ženy z roku 2003 pro vybrané věky vypadá takto:

Přirozené pojistné označuje takové pojistné, které kopíruje tuto pravděpodobnost, každý rok se mění podle aktuálního věku. Pro muže ve věku například 30 let a pojistnou částku 1 milión Kč je přirozené (netto) pojistné 0,0011 * 1 000 000 = 1 100 Kč. Přirozené pojistné pro stejného muže o rok později bude ale vyšší, je mu již 31 let: 0,00117 * 1 000 000 = 1 170 Kč. Každý rok tak zaplatí vyšší pojistné (za předpokladu neměnné pojistné částky).

U rizikového pojištění se naopak po celou dobu platí stejné (konstantní) pojistné. Toho je dosaženo tím, že z počátku platí klient vyšší pojistné než odpovídá pravděpodobnosti úmrtí v daném věku a ke konci naopak méně. Pojistné zaplacené "navíc" v prvních letech pojištění pojišťovna ukládá stranou (ano – i u RŽP se tvoří matematická rezerva) a používá je ke konci pojištění, kdy placené pojistné nedosahuje výše přirozeného pojistného.
U investičního životního pojištění se používá přirozené pojistné. Pojišťovna každý měsíc vypočte na základě aktuálního věku, pojistné částky a platného sazebníku rizikové pojistné. Toto rizikové pojistné pak strhne z podílového účtu klienta. Sazebník může mít formu měsíčního pojistného na 10 000 Kč. V případě muže ve věku 33 let s aktuální pojistnou částkou 425 300 Kč bude strženo (podle výše uvedeného sazebníku) 425 300/10 000 * 1,067 = 45,38 Kč.
Sazebník rizikového pojistného by měl být volně k dispozici klientům. Jeho výše může odpovídat například úmrtnostním tabulkám ČSÚ z určitého roku. Nemusí být navýšeny o nákladovou přirážku, náklady na správu pojištění jsou hrazeny z poplatků investičního pojištění. Přesto někdy bývá nákladová přirážka použita. Např. 50% přirážka znamená, že pojistné z našeho příkladu (muž 33 let) není 1,067 ale 1,067 * (1 + 0,5) = 1,600, rizikové pojistné je o 50 % vyšší než netto pojistné.

Konstrukce pojistné částky u IŽP

Na trhu existují tři základní konstrukce pojistné částky pro případ smrti, tj. tři různá ustanovení v pojistných podmínkách (PP), která jinak definují výši pojistného plnění v případě smrti.

1. Varianta "Pojistné"
   Znění PP: "V případě smrti je vyplacena aktuální hodnota fondu, nejméně však výše do té doby zaplaceného pojistného."
   Nejedná se tedy o pojištění s významnou pojistnou ochranou, je to obdoba KŽP s vrácením zaplaceného pojistného v případě smrti. Pokud je hodnota fondu vyšší než zaplacené pojistné, nesráží se žádné rizikové pojistné. Pokud je hodnota fondu nižší, je rozdíl (zaplacené pojistné – fond) základem pro výpočet rizikového pojistného. V této variantě je ale rozdíl většinou malý a rizikové pojistné zanedbatelné.

2. Varianta "Fond a pojistná částka"
   Znění PP: "V případě smrti je vyplacena hodnota fondu a sjednaná pojistná částka."
   Klient v pojistné smlouvě určí pojistnou částku. Každý měsíc je vypočteno přirozené rizikové pojistné odpovídající sjednané částce a to je strženo z hodnoty fondu. Jestliže v okamžiku smrti byla aktuální hodnota fondu 325 000 Kč a sjednaná pojistná částka 500 000 Kč, je oprávněným osobám vyplaceno celkem 825 000 Kč. Rizikové pojistné se vypočte snadno, v případě muže ve věku 33 let a výše uvedeného sazebníku je měsíčně strženo z podílového účtu 500 000/10 000 * 1,067 = 53,35 Kč.
   Výhodou této varianty je, že klient si může snadno zkontrolovat stržené rizikové pojistné, pojistnou částku i sazebník zná (nebo by měl znát). Druhou výhodou je, že klient si může částečně vybírat peníze (odkupovat jednotky) aniž by to mělo vliv na pojistnou částku. Nevýhodou je, že rizikové pojistné s rostoucím věkem roste a stále více "ukrajuje" z hodnoty fondu. Klient může být zbytečně přepojištěn – hodnota fondu + PČ je vyšší než suma, kterou potřebuje mít zajištěnu, po určité době by mu stačila nižší pojistná částka, protože hodnota fondu se pravidelným investováním zvýšila. Tento problém řeší varianta třetí.

3. Varianta "Nejméně pojistná částka"
   Znění PP: "V případě smrti je vyplacena pojistná částka, případně hodnota fondu, pokud je vyšší."
   Z pohledu potřeb klienta se jedná o nejlepší variantu. Klient má vždy k dispozici sjednanou pojistnou částku, zároveň ale s rostoucí hodnotou fondu klesá rizikové pojistné, které je mu strháváno z fondu. Pokud je sjednaná pojistná částka 500 000 Kč a hodnota fondu 325 000 Kč (stejně jako v předešlé variantě), je mu vyplaceno v případě smrti 500 000 Kč. (Pokud by byla hodnota fondu vyšší než pojistná částka - např. 510 000 Kč, byla by mu vyplacena hodnota fondu.) To je méně než u předchozí konstrukce, zároveň je ale nižší rizikové pojistné. Základem pro jeho výpočet je rozdíl mezi sjednanou pojistnou částkou a hodnotou fondu, v našem příkladě (500 000 – 325 000) / 10 000 * 1,067 = 18,67 Kč.
   Výhodou této varianty je, že za klienta automaticky snižuje pojištěnou částku tak, aby dohromady s hodnotou fondu dala dohromady požadovanou sumu. Úspora na rizikovém pojistném může být značná, rizikové pojistné s rostoucím věkem výrazně roste. V okamžiku, kdy hodnota fondu překročí pojistnou částku se již žádné rizikové pojistné nestrhává.
   Nevýhodou (pro někoho) je vliv částečného výběru na sjednanou pojistnou částku. V případě, že PČ je 500 000 Kč, hodnota fondu je 325 000 Kč a klient si vybere 100 000 Kč, dojde k automatickému snížení sjednané pojistné částky o 100 000 Kč na 400 000 Kč. Proč? Pojišťovna se tak brání spekulacím. Pokud by klient umíral, bylo by pro něj výhodné vybrat všechny prostředky (v našem příkladě 325 000 Kč) a poté by ještě pozůstalí získali pojistnou částku 500 000 Kč. Pojišťovna si ale strhávala rizikové pojistné před smrtí pouze na rizikovou částku 500 000 – 325 000 = 175 000 Kč. Po výběru sníží pojišťovna pojistnou částku tak, aby tento rozdíl (riziko) zůstal zachován (400 000 – 225 000 = 175 000 Kč). Pojistná částka může být samozřejmě na přání klienta navýšena na původní hodnotu, podmínkou je vyplnění zdravotního dotazníku.

Flexibilita

Vzhledem k výše uvedenému výpočtu rizikového pojistného a jeho úhradě z podílového účtu nemusí být u IŽP jednoznačně dán vztah mezi placeným pojistným a pojistnou částkou. Naopak, klient si může vybrat z určitého intervalu pojistných částek. V druhé a třetí variantě bývá stanovena tzv. minimální pojistná částka (nejčastěji 10 000, 20 000 nebo 50 000 Kč). Pojistná částka musí být sjednána alespoň v této výši, pokud je sjednáno právě dané minimum, nepožaduje se vyplnění zdravotního dotazníku.

Maximální pojistná částka bývá stanovena v závislosti na věku klienta a pojistném (ročním). Smyslem nastavení horní hranice je, aby nedošlo v průběhu trvání smlouvy k vyčerpání všech prostředků na rizikové pojistné, smlouva by pak zanikla. Například pro muže ve věku 30 let s ročním pojistným 12 000 Kč se pojistné částky pohybují zhruba od půl do dvou miliónů. Naopak některé pojišťovny mají pro klienty předdefinovány např. 3 konkrétní výše pojistných částek v závislosti na věku a pojistném – hovoří o tzv. spořící, vyvážené a ochranné variantě. Spořící varianta má PČ nízkou (malé poplatky za riziko = více naspořeno), naopak ochranná varianta má pojistnou částku vzhledem k pojistnému co nejvyšší.

Během pojistné doby lze pojistnou částku snadno změnit a přizpůsobit okamžitým potřebám, změna bývá platná již od dalšího měsíce. Může nastat i situace, kdy klient požaduje vyšší pojistnou ochranu, než je maximální pojistná částka odpovídající jeho věku a pojistnému. Než aby navyšoval běžné pojistné (může být zatíženo poplatky, viz třetí díl) je pro něj výhodnější si k maximální pojistné částce sjednat připojištění pro případ smrti. To je důvodem, proč lze toto připojištění často sjednat i u IŽP a proč není zbytečné, ačkoliv lze smrt pojistit v rámci hlavního pojištění.

Dožití

Pojistnou událostí je i dožití. V tomto případě se vyplácí aktuální hodnota fondu. Některé produkty se snaží odlišit a tak na konci pojištění nabízí navíc k hodnotě fondu i jakýsi bonus. Jednou z možností je, že pojišťovna během trvání smlouvy z každého zaplaceného pojistného nebo za každý měsíc připíše klientovi speciální (bonusové) jednotky dle pravidel v pojistných podmínkách a ty mu vyplatí při dožití. Podobně se chová i produkt , který deklaruje, že v případě dožití vyplatí 101% aktuální hodnoty fondu (1% navíc bylo vytvářeno po celou dobu trvání pojištění, pouze pravidla tvorby jsou "skrytá").

Dlouhodobý investiční produkt

Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.

Založte si DIP

Sdílejte článek, než ho smažem