Vyplatí se vám státní důchodové pojištění?

Vyplatí se vám státní důchodové pojištění?
Jak vydělat na penzijním systému, resp. jak ho zneužít? Není nic jednoduššího. Stát nás k tomu totiž chybným nastavením několika parametrů přímo vybízí.

Důchodový systém je nestabilní stejně jako všechny složité soustavy. Příčiny nestability jsou vnější (na samotném důchodovém systému nezávislé) a vnitřní. Tedy ty, které vznikají v důsledku chybného nastavení parametrů. A tohoto chybného nastavení některých z nich můžeme, jako jednotliví poplatníci, zcela legálně využít ve svůj prospěch. Pojďme si na ně "posvítit".

Chybné parametry předčasných důchodů

Že jsou dočasně krácené předčasné důchody pro jejich poživatele výhodné, ví asi každý. Jak je to s důchody krácenými trvale? Za každé započaté tři měsíce o které odejde člověk do důchodu dříve, než dosáhne důchodového věku, se jeho starobní důchod krátí o 0,9 %. Dá se snadno spočítat, že krácení nejen neodpovídá pojistně-matematickým zásadám, ale ani zdravému rozumu. Místo toho, aby s dřívějším odchodem do důchodu celková vyplacená částka klesala, naopak stoupá - čím dřív člověk do důchodu odejde, tím více je "odměněn" (viz následující tabulka).

Odchod do důchodu dříve o: Doba dožití od dosažení důchodového věku (v letech) Celkem vyplaceno navíc (v % ročního důchodu)
1 rok 20 25
2 roky 20 40
3 roky 20 50
1 rok 16 40
2 roky 16 70
3 roky 16 100
Zdroj dat: Vlastní výpočty

Přitom by stačilo jednoduše přijmout nejobvyklejší systém - za každý měsíc, o který člověk nastoupí do důchodu předčasně, se důchod snižuje o půl procenta. Pak by platilo, že celková vyplacená částka s dřívějším odchodem do důchodu klesá.
Kdo tedy využije možnosti odchodu do předčasného důchodu, ten na tom vydělá (pokud není vysloveně dlouhověký typ).

Náhradní doby

V dávkově definovaném systému by měl být výpočet nastaven tak, aby byl systém ve vnitřní rovnováze. Bez ohledu na míru přerozdělování by pak člověk s průměrným vyměřovacím základem měl v důchodu dostat tolik, kolik odpovídá částce jím zaplacené na pojistném.
Na první pohled se zdá, že náš systém toto splňuje: 20 % z příjmu jde na pojistné, důchod odpovídá v průměru 40 % příjmu. Průměrný člověk má započítaných přes 40 let, důchod pobírá dokonce méně než 20 let - prozatím. Takže by mělo být všechno v pořádku. Jenže ono není, a důvod je ve slově "započítaných". Započítávají se totiž i roky, kdy člověk neplatil žádné pojistné - tzv. náhradní doby. A ty jsou tak rozsáhlé, že to téměř nemá obdoby. Tvoří více než čtvrtinu započítané doby.

Náhradní doby lze rozdělit do čtyř skupin:
1. Nezbytné
Pokud stát donutí občana, aby po určitou dobu dělal něco nedobrovolně a neměl po tu dobu plat, musí mu tuto dobu do důchodu započítat jako odpracovanou. Toto se vztahuje na vojenskou službu (i civilní a náhradní).
Plně invalidní člověk nepochybně také může těžko platit normální pojistné. Přesto musí i on starobní důchod dostat.

2. Vhodné
Celospolečensky je plně uznáváno, že doba mateřské a rodičovské dovolené se musí na důchod započítávat. A bude tomu tak i nadále, nehodláme-li se přiklonit k názoru, že děti mají být po narození umístěny v ústavu "kolektivní výchovy". Jediným předmětem jakéhosi sporu je délka rodičovské dovolené - má-li skutečně být čtyři nebo pouze tři roky.

3. Sporné
Sem patří především doba nemoci a nezaměstnanosti. I když jsou tyto doby pro důchodové účely kráceny na 80 %, není to systémové. Řešit to lze třemi způsoby.
Za prvé: stát by za tyto doby hradil minimální pojistné (obdoba zdravotního pojištění).
Za druhé: pojistné by se alespoň ve výši, odpovídající pojistnému, placenému zaměstnancem, odvádělo z nemocenské, resp. podpory v nezaměstnanosti.
Za třetí: tato doba by se nezapočítávala, s výjimkou případu, kdy by člověk platil pojistné dobrovolně.

4. Nelogické
Studium. Člověk studuje proto, že mu to přináší nějaký zisk. Finanční, ve formě společenského postavení, lepšího postavení na trhu práce, jakýkoli jiný. Pokud by tomu tak nebylo, nedělal by to. O tom, že to funguje i finančně, svědčí to, že průměrný příjem vysokoškoláka je dvojnásobný oproti průměrnému příjmu osoby bez vysokoškolského vzdělání.
Namísto toho, aby doba, kterou absolvent střední školy odpracuje navíc, kompenzovala alespoň částečně v důchodu jeho celoživotně nižší plat, vysokoškolákovi se započte i s jeho vyšším vyměřovacím základem. Takže je absolvent vysoké školy zvýhodněn dvakrát. (Nemá smysl argumentovat mzdou učitelů - to není chyba důchodového systému, ale vzdělávací politiky státu.) Je celoevropským jevem, že se doba studia přestává započítávat, pokud student nehradí alespoň minimální pojistné.

Důchodové pojištění se tedy vyplatí tím víc, čím víc člověk využívá náhradní doby - pokud nepřekročí limit.

Příjmy, z nichž není placeno pojistné na důchodové zabezpečení

Existují příjmy, které jsou přímo zákonem z povinnosti platit pojistné na sociální zabezpečení vyňaty, ačkoli jde o příjmy za práci. Stručně jde o tři kategorie příjmů: autorská díla, tantiémy a různé druhy "pobídek" statutárních orgánů a manažerů (např. ve formě akcií) a dále dohody o provedení práce.

Proč? Ví jen Bůh a Svatý Václav.

Celá soustava daní a odvodů poněkud připomíná blázinec: U jedné práce platíte daň z příjmu, pojistné na sociální i zdravotní pojištění. U jiné pouze daň z příjmu a pojistné na zdravotní pojištění. U třetí daň z příjmu a žádné pojistné. U čtvrté daň srážkou a žádné pojistné. U páté platíte daň z příjmu, ale pojistné pouze z části příjmu (OSVČ). Proč, to snad ví opravdu jen Bůh a svatý Václav, jak praví klasik.

Druhou kategorií jsou příjmy z nelegální práce (nelegálně zaměstnaní cizinci, nezaměstnaní) a také příjmy z prací, částečně placených legálně a částečně načerno (úředně minimální mzda, zbytek na ruku). Speciálně druhý typ je velice rozšířený, v některých profesích (číšníci, servírky) uplatňovaný doslova plošně.

Třetí kategorií jsou platby OSVČ, které se vypočítávají z nižšího vyměřovacího základu (letos 40 %, za dva roky 50 %). Tento nižší vyměřovací základ má původ ve faktu, že, na rozdíl od právnických osob, fyzické osoby by musely platit pojistné i z investic (pořídí-li si živnostník obráběcí stroj, pokud by neměl nižší vyměřovací základ, zaplatil by z něj v roce pořízení pojistné z plné ceny mínus odpisy). Že by to šlo řešit logičtěji (od vyměřovacího základu odečítat investice) je nabíledni. Nejrozumnější by bylo zrušit odpisování úplně a bylo by po problému.

Nicméně co z těchto skutečností plyne pro osoby, kterých se to týká? Konkrétně to, že pokud si platí pojistné z nižšího vyměřovacího základu, než je první redukční hranice, okrádají samy sebe. Stát na tom naopak dlouhodobě vydělá.

Proč? To si řekneme v následující části, kterou na Peníze.CZ najdete v pondělí 18. 10. 2004. A zároveň si shrneme, čím vším nás prostřednictvím zákonů stát nabádá ke zneužívání systému.

Autorka působí v Institutu analytických studií.

Také "zneužíváte" systém? Jak? Zdá se vám současný stav normální? Pokud ne, co by se podle vás mělo změnit?  

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

-1
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 32 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

19. 10. 2004 22:56, jezevec

Máte samozřejmě pravdu. Bohužel. Socani utratí nejen všechno ale ještě navrch vyseknou sekeru přes jeden bilion korun.

Mimochodem to číslo vypadá takhle: 1 000 000 000 000.

Metodika "taxe prostě zvedne pojistné" naštěstí nelze aplikovat donekonečna - jednak je limitována zdroji, o které jsou i hlupáci ochotní nechat se obrat za mlhavý příslib žvance v nedohledné budoucnosti - jednak je limitována konkurencí ceny práce v zemích kde mzda není zatížena pojistným tolik mnoho. Zvedne-li se pojistné příliš vysoko, cena práce stoupne nad únosnou mez, zvýší se tedy počet lidí bez práce a tím pádem se sníží objem vybraného pojistného (větší procento z méně peněz). IMHO jsme nyní v zatížení práce na hraně nebo těsně za ní (na cestě do prdele).

Zobrazit celé vlákno

+14
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

22. 10. 2004 8:30, ppetr

nevim cemu se divite.kdyz jdou penize z ERARU. je uplne jedno jestli to nekdo nastavi chybne nebo ne ,veskera zodpovednost zadna.
Z CIZIHO KREV PRECI NETECE !!!!!!!!!!!!!!

-25
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (32 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Vylepšete si havarijní pojištění. Co je GAP a allrisk

25. 3. 2024 | Martina Mádlová | 3 komentáře

Vylepšete si havarijní pojištění. Co je GAP a allrisk

Chcete si pořídit nový automobil a zajistit mu maximální ochranu? Běžné havarijní pojištění pro vás není úplně výhodné? Zamyslete se nad pojištěním GAP a allrisk. Oba typy pojištění... celý článek

Stárneme. Pojišťovny proto ročně vyplácejí stamiliony navíc

11. 3. 2024 | Radim Zelený

Stárneme. Pojišťovny proto ročně vyplácejí stamiliony navíc

Pojišťovny loni na životním pojištění vyplatily téměř 10 miliard korun. Každý rok se částka vypláceného plnění zvyšuje. „Největší nárůst evidujeme u plnění za vážná onemocnění, invaliditu... celý článek

S věkem přichází kromě zkušeností i stáří. Češi se bojí ztráty soběstačnosti

26. 2. 2024 | Michal Korejs

S věkem přichází kromě zkušeností i stáří. Češi se bojí ztráty soběstačnosti

Život lidí v Česku se prodlužuje. V důchodu tak velmi pravděpodobně strávíme až o 10 let víc než naši prarodiče. Zní to jako pozitivní zpráva. Dlouhověkost ale s sebou přináší i obavy.... celý článek

Dálniční známku už máte? Pozor na předražené e-shopy

19. 2. 2024 | redakce Peníze.CZ

Dálniční známku už máte? Pozor na předražené e-shopy

Když si koupíte elektronickou dálniční známku mimo oficiální státní web eDalnice.cz, může se vám výrazně prodražit. Opakovaně na to upozorňuje na to ministerstvo dopravy spolu s Českou... celý článek

Největší pojišťovny v Česku. Žebříčky za rok 2023

14. 2. 2024 | redakce Peníze.CZ | 1 komentář

Největší pojišťovny v Česku. Žebříčky za rok 2023

Trh pojištění v Česku loni stoupl meziročně o 7,1 %, celkový předpis smluvního pojistného dosáhl 168,49 miliardy korun. Vyplývá to z předběžných údajů za rok 2023, které podle své metodiky... celý článek

Partners Financial Services