Stavební spoření si pod sebou podřezává větev

Stavební spoření si pod sebou podřezává větev
Seminář o budoucnosti stavebního spoření naznačil další vývoj tohoto produktu. Jeho budoucnost sice prozatím v ohrožení není, ale máme zaděláno na pěkný hybrid. Také si myslíte, že zájmy klientů jsou zcela jiné, než si kdokoliv z odborníků představuje? Překvapil vás výrazný růst poplatků? Nedivte se, je to prý samozřejmost.

Příští roky stavebního spoření jsou opředeny řadou "zaručených zpráv" i nejrůznějších spekulací. Hlavním tématem diskuze je tzv. umožnění migrace klientů v důsledku zostřené situace kvůli rostoucím poplatkům za vedení smluv a také rozšíření úvěrových a investičních aktivit spořitelen. Navrhované kroky ovšem připomínají všechno možné od přísloví o nažraném vlku a celé koze až po mistrovství republiky v lobbování, ale rozhodně nelze hovořit o koncepčnosti, stabilitě a jasných pravidlech.

Poplatky fungují jako záchranná brzda

Zajímavou konfrontaci slibovala polemika k tématu rostoucích poplatků. Zástupce spotřebitelů (Sdružení obrany spotřebitelů ČR - SOS) poukázal na vysoké poplatky i na to, že SOS sice dalo podnět ÚHOS, ale že ho prozatím nepravomocné rozhodnutí úřadu překvapilo neúměrně vysokými pokutami. (O rozhodnutí ÚHOS si může více přečíst v článku Je to kartel, není to kartel...) Navíc velmi trefně označil stavební spoření za produkt, který má problémy s image v očích veřejnosti. Ta si jej sice sjednává, ale v případě podobně výhodných nabídek jiných produktů by prý investovala jinam. Tím se otevřela debata i o tom, zda mají spořitelny nabízet z důvodu budoucí nejistoty menší úročení vkladů, nebo mají zvyšovat poplatky.

Zajímá vás, jak argumetuje "konkurence"?
Prohlédněte si názory z ČMSS
(profil, názory, koupit)
, kdy jste si v článku Poplatky jsou oprávněné, říká Trávníček mohli přečíst, co si myslí zástupce největší stavební spořitelny u nás.

K tomu se vyjádřil Jiří Plíšek, předseda představenstva a generální ředitel SSČS (profil, názory, koupit). Sdělil, že změna poplatků během spoření je v souladu s obchodními podmínkami a že je to jediný parametr, kterým může spořitelna, vystavená riziku několikaleté nejistoty, korigovat případné výkyvy finančního trhu a hospodářství. Navíc argumentoval tím, že smlouva o stavebním spoření se uzavírá na dobu neurčitou, přičemž spořitelna opravdu nemůže garantovat výši poplatku třeba 50 let.

Smlouva má garantovat podmínky

Že stavební spořitelna argumentuje poměrně úsměvně nevyargumentovatelné, to nás ani snad překvapit nemůže. Připomeňme, že spořitelna nemůže příliš snížit úročení vkladů, protože zákon nařizuje, aby úročila vklady maximálně o 3 % níže, než úročí úvěry. Zástupce spotřebitelů v každém případě nepoukázal na nejpodstatnější skutečnost. Každý klient má před "uzavřením" právo rozhodnout, zda smlouvu uzavřít či nikoliv, a proto mu výše poplatků vysoká či nízká nepřekonatelně vadí (smlouvu neuzavře), nebo nevadí (smlouvu uzavře). Nikoho z řad odborníků nenapadlo, že klientům nejvíce vadí skutečnost, že smlouvu musejí uzavřít, a pak se mohou pouze modlit, aby jim spořitelna "nenapálila" poplatek např. 1 500 Kč ročně.  Ze stejného důvodu nelze souhlasit ani s obhajobou různých poplatků při různých úrokových výhodách, který byl vyřčen v obdobné logice. Zkrátka obecně platí, že uzavřená smlouva má garantovat podmínky, jinak je to smlouva nedokonalá.
Ani argument o tom, že poplatek je součástí sazebníku, není stoprocentní. Z právního hlediska je sice vše v pořádku, ale již před stoletími začali lidé sepisovat každou smlouvu právě proto, aby získali určitou jistou. V logice stavebních spořitelen však toto neplatí. Ony říkají: "My ti sice, milý kliente, garantujeme skoro všecko, ale když se nám bude chtít, máme alespoň nástroj, jak tě oškubat." Nedivme se pak, že má stavební spoření "blbé image". Klient chce své jisté, a to nedostává.
Navíc argumentace v některých bodech sází na to, že veřejnost zákon o stavebním spoření nezná dokonale. Tvrzení, že poplatek je jediným bodem, kde může spořitelna kompenzovat svá rizika, není pravdivé. Podle starých podmínek možná, ale již od 1. 1. 2004 dává zákon možnost měnit jednostranným krokem stavební spořitelny výši úročení ihned po uplynutí doby spořícího cyklu (6 let), více viz článek Stavební spoření: další zhoršení podmínek je na světě.

Změna stavební spořitelny

Jisté je pouze to, že se podobná koncepce příliš nelíbí spořitelnám, zvláště těm velkým. Že by měly obavy z úniku klientům k pružnější konkurenci? Pochopitelná je i obava z nabourání modelového chování klientů, kteří by nepředvídatelně odcházeli a přicházeli. Ministerstvo ale počítá s tím, že by, obdobně jako u penzijních fondů, nešlo o významné počty.

Z pozice regulátora trhu stavebního spoření vystoupil náměstek ministra financí Tomáš Prouza. Předestřel výhledovou koncepci, která má umožnit klientům přechod mezi stavebními spořitelnami i během spořícího cyklu. Zároveň upozornil na skutečnost, že zatím není jasné, jak zamezit spořitelnám, aby pomocí různých poplatků, smluvních omezení apod. klientům v přechodu zabraňovaly. Moudřejší prý budeme koncem října.
V praxi je však podobné pojetí možné snad jen za podmínky mnoha omezení, zákazů a příkazů. Nebylo by jednodušší prostě nařídit, že po dobu spořícího cyklu podmínky platí? Regulátor nehodlá regulovat cenu, zněla odpověď.

Systém není v rovnováze

Výsledkem nepružné politiky státu v době zavádění stavebního spoření u nás jsou stavební spořitelny, které se nemusejí příliš ohánět, a stejně vydělávají. Samotný organizátor semináře, SSČS, přiložil jako jeden z podkladů list s názvem Systém stavebního spoření. Hned druhá a třetí věta zní: "Zájemci o vlastní bydlení se začali sdružovat ve svépomocném společenství a začali ukládat prostředky do společného fondu. Kumulací těchto prostředků si pak navzájem pomáhali  financovat bydlení dříve, než by toho dosáhl každý sám. Na stejných základech je systém stavebního spoření založen i dnes". Jenže pomyslná rovnice hovořící o tom, že se vklady spořitelů mají ve srovnatelné výši proměnit v půjčky, příliš nevychází. Spořitelny mají obrovský převis vkladů nad půjčkami.
Snad proto existuje tlak na mnohem větší aktivity stavebních spořitelen směrem k úvěrům na bydlení. Regulátor prohlásil, že stát svou úlohu plní, když vyplácí podporu, a proto požaduje po spořitelnách, aby byly v úvěrování aktivnější. Avšak získání úvěru je dnes poměrně snadné, když má člověk dost naspořeno (to až tak banální není, ale spořitelny ani stát to příliš neovlivní). Druhou stranou mince je skutečnost, že stát donedávna podporoval stavební spoření takřka královsky a i dnes je podporuje slušně. Důkazem budiž 6 miliónů uzavřených smluv.
Zároveň je úvěr na stavbu či modernizaci stále určitým druhem nadstandardu vzhledem ke kupní síle domácí mzdy. Lidé zkrátka nejsou ochotní dlužit třeba i svým celým ročním platem. Hledat analogii v boomu spotřebitelských úvěrů je diskutabilní, protože obvykle nejde o statisíce. Díky zmíněné podpoře ze strany státu (srovnejme cca 50 eur v Německu s našimi 3 000 Kč) si stavební spořitelny navykly na netradiční způsob hospodaření. Lákaly klienty na výhodně spoření a nikoliv bytové potřeby. Jejich peníze pak používaly na finančním trhu. Stavební spoření tak ztratilo svůj základní smysl podpory bydlení.

Ministerstvo plánuje

Volné peníze na klientských účtech mají stavební spořitelny začít užívat uvolněním úvěrových aktivit. Mohla by se nejen rozšířit působnost v oblasti půjček na bydlení, ale zároveń by mohly stavební spořitelny začít poskytovat spotřebitelské úvěry. Daňoví poplatníci tak ze svých peněz pomohou nalákat do stavebních spořitelen potřebné přátelské klienty, aby potom mohly spořitelny půjčovat na ledničky a dovolené… Věřme, že jde o pouhé nedorozumění.
Stavební spoření by se pak mohlo přejmenovat na spoření za výhodné podpory státu na cokoliv. Doufejme, že příslušná místa dostanou rozum a začnou přemýšlet o tom, jak zavést v systému stabilitu, když už jej všichni pomocí daní platíme, aby byl dostatek dostupných půjček na bydlení. A stabilita znamená pouze potřebu motivovat přátelské klienty aby spořili, a tím pomohli ve financování bytových potřeb zájemcům. Každý další pouze spořící klient je v tomto systému svým způsobem nadbytečný, protože jeho peníze sice tvoří zisk spořitelny, ale nepomáhají zkvalitňovat bydlení jiných střadatelů. Tito střadatelé by měli v rovnováze hledat jiné investiční příležitosti. Z tohoto pohledu bylo stavební spoření státem podporováno příliš, a spořitelny si mohou mnout ruce, protože mají dost peněz na úvěry a spoustu klientů v profláknuté poplatkové pasti.

* Seminář o budoucnosti stavebního spoření spojený s panelovou diskuzí pro zájemce organizovala SSČS.

Proto vyzýváme každého čtenáře, kterému záleží na budoucnosti stavebního spoření, aby připojil do diskuze jakýkoliv názor i nápad, který by podle jeho mínění pomohl zlepšit nejen image, ale především fungování a stabilitu systému stavebního spoření v ČR.

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

-6
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 87 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

11. 10. 2004 10:59, Mirka

Nesnáším,/snáší se vejce, já nemám ráda/ když by "poradci" chodili ke mě do bytu !!!

Zobrazit celé vlákno

+15
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

6. 10. 2004 18:55, Mario

Napsal jste to úplně přesně.
Podstatné je to, že to jako termínovaný vklad můžou chápat klienti, ale ne stavební spořitelna.

Představte si, že si přijdete pro úvěr, a stavební spořitelna vám řekne: Nojo, když my jsme to chápali jako termínovaný vklad.
Průšvih, ne?

Mario

Zobrazit celé vlákno

-3
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (87 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Stavební spoření: tip pro vyšší výnos

13. 9. 2004 | Jiří Šedivý

Stavební spoření: tip pro vyšší výnos

Prodloužení minimální doby spoření o jeden rok má jeden nepříjemný efekt pro všechny, kdož se snaží pomocí více smluv dosahovat maximálního výnosu. Kdo letos zapomene uzavřít smlouvu,... celý článek

Stavební spořitelny by bez pomoci státu prodělávaly

9. 9. 2004 | Jiří Šedivý

Stavební spořitelny by bez pomoci státu prodělávaly

Poplatky? Rostly. Počet nespokojených klientů? Rostl. Zisky? Jsou, ale kolísají. Stát? Připustil vše a přihlížel, ale došla mu trpělivost a rozhodl se jít spořitelnám po krku. Stavební... celý článek

Je to kartel, není to kartel...

6. 9. 2004 | Martin Zika

Je to kartel, není to kartel...

Stavební spořitelny tvrdí, že antimonopolní úřad narušení konkurenčního prostředí neprokázal a jeho argumenty nejsou relevantní. Redakce Peníze.CZ má k dispozici kompletní Rozhodnutí... celý článek

Stavební spoření: další zhoršení podmínek je na světě

5. 4. 2004 | Jiří Šedivý

Stavební spoření: další zhoršení podmínek je na světě

Nepříjemná novinka v obchodních podmínkách stavebních spořitelen je jen dalším krokem k tomu, jak snížit výdaje stavebních spořitelen, podmanit si s posvěcením státu klienty a nemuset... celý článek

Poplatky stavebních spořitelen: platit, či neplatit?

12. 2. 2004 | Jiří Šedivý

Poplatky stavebních spořitelen: platit, či neplatit?

Je možná obrana proti svévolnému rozhodování stavebních spořitelen o výši poplatků? Má vůbec spořitelna právo zavádět k již uzavřeným smlouvám poplatky nové? A lze se takovému jednání... celý článek

Partners Financial Services