Středoevropské centrální banky dostaly vysvědčení

Středoevropské centrální banky dostaly vysvědčení
ČSOB představila výsledky analýzy porovnávající působení centrálních bank České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska. Studie sledovala, jak byla která z nich během uplynulých 5 až 7 let v péči o měnu úspěšná. Jakou známku si odnesla ČNB?

Analýza hodnotí úspěšnost centrálních bank v kontrole stability kupní síly domácí měny. Pro takové porovnání ČSOB (profil, názory) stanovila pomyslný inflační cíl, optimální pro celý středoevropský region, pro sledované sedmileté období (leden 1997 až leden 2004) – meziroční růst cenové hladiny o 2,5 %. "Úspěšnost jednotlivých centrálních bank jsme hodnotili právě podle toho, jak se faktická míra inflace země blížila těmto ‘cílovým’ 2,5 %," říká Martin Kupka, hlavní ekonom ČSOB. (Ve skutečnosti si centrální banky stanovují pro každý rok své vlastní inflační cíle, s těmi však analýza z důvodu porovnatelnosti nepočítá).

Jak se inflace vyvíjela ve sledovaných ekonomikách za dané období, uvádí první obrázek. Druhý pak již zobrazuje výsledek hodnocení, z kterého vyplývá, že odchylka české inflace dosáhla nejnižšího, tedy nejpříznivějšího výsledku. Nejhůře naopak dopadla centrální banka Maďarska.

Obr. 1: Inflace (Harmonized Index of Consumer Prizes)

Zdroj: ČSOB

Obr. 2: Průměrná odchylka inflace od 2,5% inflačního "cíle"

Zdroj: ČSOB

ČSOB ovšem hodnotila i to, jak byla inflace v jednotlivých zemích předpověditelná. Čím je budoucí inflační vývoj ekonomickým subjektům jasnější, tím lépe. Pro takové porovnání byl stanoven lineární trend a analýza opět porovnávala, jak se inflační vývoj jednotlivých zemí "trefoval" do této křivky. Výsledky jsou patrné z grafu č. 3. Je vidět, že sledovaná inflační volatilita, tedy její míra kolísání vůči trendu, byla na Slovensku podstatně vyšší, slovenská centrální banka tak v tomto srovnání dopadla nejhůř.

Obr. 3: Průměrná odchylka inflace od "trendu"

Zdroj: ČSOB

Nejen inflace, i vývoj měnového kurzu vypovídal

Schopnost centrálních bank kontrolovat stabilitu kupní síly domácí měny byla hodnocena ještě z druhého hlediska: stability měnového kurzu. Pro tuto analýzu, jak vyplývá z následujícího grafu, bylo zvoleno pětileté období (leden 1999 až leden 2004).

Obr. 4: Měnový kurz

Zdroj: ČSOB

Na obrázku 4 je rovněž vidět, že ČSOB hodnotila kurz polského zlotého nejen k euru ale i k americkému dolaru. Z historických důvodů se totiž polská centrální banka spíše věnuje pohybu kurzu PLN/USD než PLN/EUR. Tento fakt dokládá zejména graf následující.

Obr. 5: Stabilita a trend kurzu

Zdroj: ČSOB

Čím více kurz kolísá, a domácí měna tak střídavě oslabuje a posiluje, tím větší rizika to přináší pro zahraniční obchod země. Oslabování měny zdražuje dovozy, a dochází tak k "dovážení" inflace do domácí ekonomiky, naopak posilování měny zdražuje vývozy českých exportérů a zhoršuje konkurenceschopnost jejich výrobků na světových trzích.
V tomto srovnání naše koruna dopadla nejhůře, její kurz byl ve sledovaném období nejpohyblivější. Pravda, obrázek (č. 5) zobrazuje nejhorší výsledek u polského zlotého, je si ale nutné uvědomit, to, co jsme již uvedli výše, že totiž polská centrální banka více hlídá kurz k dolaru, který, jak je vidět tamtéž, dopadl podstatně lépe.

Obrázek 5, respektive trendová křivka a jí příslušející pravá osa, zobrazuje ještě jednu charakteristiku: všechny sledované měny, kromě vývoje PLN/EUR, posilovaly. Zhodnocování měny je reprezentováno zápornými hodnotami na levé stupnici (když například koruna posiluje, kurz klesá - méně korun je potřeba na koupi eura). Důvodem zhodnocování měn byl zejména příliv zahraničních investic.

Martin Kupka zdůrazňuje, že po vstupu do ERM 2 bude Evropská centrální banka spíše tolerovat zhodnocování měn než jejich znehodnocování. "Proto by pro nás bylo výhodnější znehodnocovat teď, než později po přičlenění do ERM 2," říká Krupka.

Obr. 6: Průměrná odchylka kurzu od "trendu"

Zdroj: ČSOB

Žádný vývoj sledovaných kurzů se neobejde bez kolísání, proto se poslední hodnocenou charakteristikou, obdobně jako u hodnocení inflace, stala volatilita kurzu vůči průměru, tedy trendu, který pro takové porovnání ČSOB stanovila. Výsledky uvádí graf č. 6. V tomto dynamickém porovnání dopadly měnové politiky ČR, Maďarska a Slovenska obdobě, podstatně hůře pak skončilo Polsko - nejvíce kolísal zlotý, a to jak k euru tak ještě více k dolaru.

Pomyslná vysvědčení

Zprůměrováním uvedených výsledků, bylo možné sestavit jakýsi žebříček úspěšnosti centrálních bank:

Celkové výsledky centrálních bank
Centrální banka Známka (jako ve škole)
České republiky 2,25
Maďarska 2,25
Slovenska 2,5
Polska 3

"Tento ‘celkový výsledek‘ je ovšem ryze orientační bez valné vypovídací hodnoty, jde skutečně o pouhé zprůměrování výše popsaného," upozorňuje Martin Kupka.

Překvapily vás výsledky analýzy? Jak si naše centrální banka povede při přípravě na přijetí eura? Jste spokojeni s českou monetární politikou?

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

-4
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 11 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

19. 8. 2004 21:06, Martin Zika

No, hlavně že Klaus zase ví všechno nejlíp. Nebude náhodou to avizované zemětřesení v bankovní radě spíš dosazení jeho věrných než kvalitativní výměna?

+33
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

28. 8. 2004 10:22, PlischkeS

Co je lepsi? Zvednout sazby o 25 bodu, co vsichni ocekavali, nebo o 50 bodu, coz by bylo prekvapeniem a melo tedy vetsi efekt? Je lepsi ekonomiku prekvapovat, nebo prizpusoboavt? Poradte...

-28
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (11 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Pohyblivá statistika přináší komplikace

5. 8. 2004 | Jiří Šedivý

Pohyblivá statistika přináší komplikace

Harmonizace českého systému národních účtů s EU nadělala mnoho vrásek všem, kdo ke své činnosti potřebují přesné informace o vývoji makroekonomických údajů. Nestabilita dat navíc významně... celý článek

Korunové hrátky

21. 7. 2004 | Petr Fejtek

Korunové hrátky

Reálné zhodnocení kurzu české koruny zřejmě jen tak neskončí. To může kromě jiného znamenat i ztrátu části výnosů při investicích např. v euru. Nabízí se tedy logická otázka: jak diverzikovat,... celý článek

V Unii už jsme, kdy budeme platit eurem?

4. 5. 2004 | Jiří Šedivý

V Unii už jsme, kdy budeme platit eurem?

Vstupem do EU integrační evropské aktivity České republiky nekončí. Dalším krokem bude pravděpodobně přijetí společné evropské měny, eura, které bychom měli podle odhadů vlády a ČNB... celý článek

Na měnových peřejích

30. 10. 2003 | Petr Fejtek

Na měnových peřejích

Obáváte se, že zahraniční měna, v níž je vyjádřeno vaše aktivum, se oproti koruně časem znehodnotí, a díky tomu klesne výnos vaší investice vyjádřený v domácí měně? Do kterých měn... celý článek

Partners Financial Services