Podniky v EU: jaké projekty budou podporované

Jan Heřman | 28. 4. 2004
Podniky v EU: jaké projekty budou podporované
Podniky získají peníze především na modernizaci výrobních technologií, nové budovy, inovace a rozvoj lidských zdrojů. Takto zaměřené projekty však musí po dobu jejich realizace financovat z vlastních zdrojů, dotace budou většinou vyplaceny až po skončení.

Před podstoupením celého martyria pro získání dotace musí podnikatelé zvážit dva aspekty. Prvně zda charakter jejich zamýšleného projektu odpovídá zaměření jednotlivých operačních programů, zadruhé jestli jsou schopni buď plně nebo alespoň částečně projektové náklady financovat. Obě skutečnosti jsou nutnou podmínkou pro získání dotace.

Investice, inovace, infrastruktura

Primárním smyslem strukturálních fondů není podpořit jednotlivé firmy, ale spíše vytvořit vhodné podmínky pro celkový rozvoj regionů. To zahrnuje celou řadu činností a podnikání (jak v celku, tak na úrovni jednotlivých firem a podnikatelů) samozřejmě nelze vynechat.

Z českých operačních programů (OP) podnikatelé nejvíce využijí OP průmysl a podnikání a Společný regionální operační program (SROP). Tyto dva dokumenty se buď plně, prvně jmenovaný, nebo částečně, SROP, zaměřují na podporu soukromých subjektů.

Operační program průmysl a podnikání má celorepublikovou působnost, s výjimkou Prahy. Více si přečtěte v článku Podniky v EU: štědré strukturální fondy.

OP průmysl a podnikání má celorepublikovou působnost a zaměřuje se na celou řadu projektů. Jmenovat je možné (podle jednotlivých opatření) například zakládání a rozvoj vědeckotechnických parků či podnikatelských inkubátorů, investice do nemovitostí sloužících k podnikání, výstavbu a rekonstrukci podnikových školicích zařízení, podporu začínajících firem při jejich rozvoji a především investice do modernizace výrobních technologií. Ať již za účelem prostého zvýšení produktivity nebo dosažení úspor energie nebo inovací produkovaných výrobků, služeb a výrobních postupů.

SROP podporuje podnikatele pouze v několika vybraných opatřeních. Zaprvé dotuje investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, což je určitá analogie s OP průmysl a podnikání, ale rozdíl je jednak v šíři podporovaných aktivit a jednak v územní působnosti. Opatření na podporu podnikání platí pouze ve vybraných okresech ČR (bližší popis naleznete v programovém doplňku SROP). Zadruhé SROP přispívá projektům cestovního ruchu, konkrétně třeba na investice do hotelů, restaurací, sportovních nebo kongresových center a na náklady firem za marketing (propagační materiály, prezentace v katalozích, účast na veletrzích, atd.).

Především pro zemědělské podniky je určen OP rozvoj venkova a zemědělství. Firmy mohou využít dotace hlavně na investice do hmotného majetku (zařízení používané při zemědělské výrobě, technologie při zpracování, balení a uchovávání zemědělských produktů a výrobků z nich).

Zbývající OP přispívají podnikatelům pouze v dílčích činnostech. OP infrastruktura u technologií zaměřených na životní prostření (snížení emisí do ovzduší a nakládání s obaly a odpady) a OP rozvoj lidských zdrojů, zaměřený na vytvoření systému práce s lidskými zdroji a na vzdělávání zaměstnanců firem.

Vlastní financování podmínkou

Jak a kde podat žádost čtěte v článku Podniky v EU: jak ulovit dotaci.

Již při samotné žádosti o podporu musí podnikatel prokázat schopnost plně financovat náklady projektu, tedy bez započítání dotace. K tomu je možné využít vlastní peníze nebo zajistit externí zdroje, například bankovní úvěr. Jako důkaz existence vlastního kapitálu postačí předložení účetní závěrky s dostatečně vysokou hodnotou v kolonce čistý zisk po zdanění nebo nerozdělený zisk z minulých let. V případě financování prostřednictvím bankovního úvěru vystaví finanční domy tzv. závazný úvěrový příslib.

S fází realizace projektu, to znamená například zahájit stavbu nebo nakoupit majetek, je možné začít až po předložení žádosti. V České republice bude v naprosté většině případů respektován tzv. princip zpětného financování. Není to požadavek ze strany EU, ale českých státních orgánů. Ty tím přenášejí na soukromé subjekty (například banky) část rizika, že příjemci dotace po jejím přidělení nedodrží podmínky, ke kterým se zavázali. Jinými slovy, dotace bude vyplacena podnikateli až po ukončení projektu nebo jeho určité etapy (a zkotrolování toho, že projekt byl realizován tak, jak měl být). Znamená to, že firma musí v průběhu výstavby překonat nesoulad mezi dobou, kdy zaplatí svým dodavatelům a okamžikem přijetí dotace na svůj účetúčet. To může trvat až několik měsíců.

Některé české banky již vyjádřily plnou připravenost financovat projekty dotované ze strukturálních fondů se všemi jejimi specifiky. Komerční banka (profil, názory) již přibližně od ledna tohoto roku inzeruje program PONTE, Česká spořitelna (profil, názory) přichází v současné době s tzv. EU programem, který vedle pokrytí financování klientům zabezpečí celý proces získání dotace od volby vhodného programu až po přípravu projektu a vyplnění žádosti.

Dotace nebo jiná forma podpory, například zvýhodněný úvěr, nikdy nepokryje celý projekt. Vztahuje se pouze na tzv. uznatelné náklady (někdy také nazývané způsobilé výdaje). To jsou položky, které označuje daný operační program jako přípustné pro použití podpory. Tyto uznatelné výdaje se liší podle jednotlivých opatření a lze je najít explicitně vyjmenované vždy v programových doplňcích operačních programů. Z dotace je možné financovat pouze část uznatelných nákladů, ve standardních případech max. 50 %. Celkové náklady projektu se pak dělí na tři části: uznatelné náklady financované z dotace, zbývající uznatelné náklady a "neuznatelné" výdaje (například DPH, pokuty, penále, náklady spojené s přípravou projektu, získáním příslušných povolení nebo mzdové náklady pracovníků zabývající se přípravou projektu). Platí, že všechny ze tří kategorií musí podnik financovat sám. Ty z první skupiny po dobu realizace projektu například krátkodobým překlenovacím úvěrem a zbývající dvě pomocí dlouhodobého investičního úvěru.

Myslíte, že zaměření dotačních programů skutečně přispěje k rozvoji podnikatelského prostředí v ČR? Budou firmy schopny plně financovat podporované projekty?

Dlouhodobý investiční produkt

Dlouhodobý investiční produkt

Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

-5
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 0 komentářů

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Podniky v EU: jak ulovit dotaci

22. 4. 2004 | Jan Heřman | 1 komentář

Podniky v EU: jak ulovit dotaci

Podnikatelé si po vstupu do EU mohou teoreticky sáhnout až na 32,2 miliardy korun. Příjem dotace je však administrativně velice náročný. Co vše musí podnikatel připravit, na koho se... celý článek

Podniky v EU: co jsou operační programy?

14. 4. 2004 | Jan Heřman

Podniky v EU: co jsou operační programy?

Žadatelé z České republiky mohou získat ze strukturálních fondů desítky miliard korun. O podporu nebudou žádat v Bruselu, nýbrž zde. Aby však peníze poskytnuté EU byly plně vyčerpány,... celý článek

Podniky v EU: štědré strukturální fondy

7. 4. 2004 | Jan Heřman

Podniky v EU: štědré strukturální fondy

Česká republika získala od roku 1990 do května 2003 v rámci předvstupních fondů přibližně 1,39 miliard euro. Po vstupu na nás ale čeká až 2,6 miliard euro, které je nutné vyčerpat do... celý článek

Podniky v EU: odkud tečou peníze?

31. 3. 2004 | Jan Heřman

Podniky v EU: odkud tečou peníze?

Podpora podnikání v užším slova smyslu zabírá pouze malou část rozpočtu EU. Získat ji mohou i české subjekty, ale výhradně malé a střední podniky. V nabídce dominují záruky za komerční... celý článek

Podniky v EU: obchod se třetími zeměmi

24. 3. 2004 | Jan Heřman

Podniky v EU: obchod se třetími zeměmi

Vstupem do EU se změní pravidla obchodu se státy mimo Unii. Stávající cla přestanou platit a ČR přistoupí k jednotnému celnímu sazebníku EU. Změní se dovozní kvóty a přibude administrativa.... celý článek

Partners Financial Services