Vedle zaměstnanců (viz článek Podniky v EU: volný pohyb pracovníků) zahrnuje volný pohyb osob také podnikatele. V tomto případě hovoříme jednak o podnikání na základě živnostenského oprávnění, a také o zakládání firem v ostatních členských státech EU. Podle evropské legislativy je jakákoli diskriminace na základě občanství zakázána. Znamená to, že občan kteréhokoli členského státu může kdekoli v EU svobodně podnikat nebo zakládat firmu. Přechodné omezení volného pohybu osob se podnikatelů netýká (platí pouze pro pracovníky se závislou činností). Proto stejný režim budou od počátku letošního května uplatňovat také Češi.
Kde založit firmu?
|
Základní legislativa na podporu volného pohybu osob samostaně výdělečně činných |
|
Smlouva o založení EHS, článek č. 52 stanovuje základní principy |
Jaké faktory podnikatelé pravděpodobně nejvíce zohlední při svém rozhodování? Zaprvé daňové zatížení svého podnikání, zadruhé náklady na pracovní sílu (a také její samotnou dostupnost), zatřetí administrativní náročnost spojenou se začátkem podnikání či přestěhováním podniku a začtvrté právní a technická omezení pro výkon podnikání v rámci jednotného trhu. Do poslední kategorie patří zejména pravidla pro volný pohyb služeb a uznávání kvalifikací v ostatních členských státech (o tom si přečtete příští týden).
Podnikatel se řídí daňovým právem země, ve které je registrován. Pro rozhodování není podstatná pouze výše daní z příjmu korporací nebo individuální daň z příjmu. Je nutné zohlednit také konstrukci celého daňového systému zahrnující různé odčitatelné položky, slevy na dani, uznatelné náklady nebo systém odpisů. Tyto věci jsou naprosto individuální pro každou členskou zemi a EU je nijak nereguluje komunitární legislativou (více v článku Podniky v EU: ochrání je legislativa?).
Zohledněny musí být také nepřímé daně, které se projeví v ceně vstupů (v případě, že firma není plátcem DPH) a na straně výnosů především u služeb, protože ty jsou většinou zdaňovány sazbou platnou v zemi poskytovatele služby (více v článku Podniky v EU: DPH čekají velké změny).
A co lidský kapitál
Podnikatelé a firmy podléhají také pracovnímu právu země registrace. Znamená to, že pokud založím podnik například v Maďarsku, budu uzavírat se zaměstnanci pracovní smlouvy podle maďarských zákonů bez ohledu na to, zda zaměstnávám Maďary, Čechy nebo Finy. Pracovní právo z velké míry harmonizuje legislativa ES, proto neexistují výrazné odchylky. Podnikatelé však pocítí hlavní dopad u odvodů na zdravotní a sociální zabezpečení. Jejich výše (i systém) se řídí právem země registrace firmy bez ohledu na národnost pracovníků. Obecně lze konstatovat, že ve státech současné EU jsou nižší celkové příspěvky než v zemích kandidátských pokud sečteme odvody placené zaměstnavatelem i zaměstnancem (více viz tabulka č. 1).
| Výše příspěvků na sociální pojištění v jednotlivých státech | ||
| Stát | Příspěvky zaměstnanec (%) | Příspěvky zaměstnavatel (%) |
| Belgie | 13,9 | 31,3 |
| Dánsko | 11,7 | 0,6 |
| Finsko | 6,5 | 25,0 |
| Francie | 13,5 | 41,3 |
| Irsko | 4,9 | 12,0 |
| Itálie | 9,2 | 33,9 |
| Lucembursko | 14,0 | 13,8 |
| Německo | 20,4 | 20,4 |
| Nizozemí | 24,1 | 16,2 |
| Portugalsko | 11,0 | 23,8 |
| Rakousko | 18,1 | 21,7 |
| Řecko | 15,9 | 28,0 |
| Španělsko | 6,4 | 30,6 |
| Švédsko | 7,0 | 32,8 |
| Velká Británie | 7,7 | 9,1 |
| ČR | 12,5 | 35,0 |
| Estonsko | 0,0 | 33,0 |
| Kypr | 6,3 | 6,3 |
| Litva | 3,0 | 31,0 |
| Lotyšsko | 9,0 | 24,1 |
| Maďarsko | 12,5 | 33,5 |
| Malta | 10,0 | 10,0 |
| Polsko | 26,7 | 16,3 |
| Slovensko | 12,8 | 38,0 |
| Slovinsko | 22,1 | 16,1 |
| Zdroj dat: OECD (za rok 2002) a Ernst&Young (Tax Accession News, č. 5) | ||
Do značné míry se však projeví místo, kde je pracovní činnost prováděna. Pokud se firma "stěhuje" pouze za účelem finančních úspor, předpokládáme, že práce bude vykonávána ve stejné zemi jako původně. Jinými slovy, i když se z české firmy stane slovenská, její zaměstnanci budou dále působit v ČR. V tomto případě se pak bude jednat o tzv. vysílání pracovníků (ze slovenské firmy do ČR).
V rámci EU existují dvě varianty. Pokud doba "vyslání" pracovníka nepřesáhne 5 let, bude firma odvádět příspěvky platné v zemi své registrace. V opačném případě podléhá odvod za zaměstnance systému sociálních odvodů hostitelské země.
Podnikatelé, kteří uvažují o "přetažení" svých původních zaměstnanců, by měli do svých úvah promítnout i další důležité aspekty. Především to, že úroveň mezd v současných zemích EU oproti nově přistupujícím je výrazně vyšší. To úzce souvisí s minimální mzdou, která v některých státech na západ od českých hranic může dosáhnout poměrně "solidní" úrovně.
A zvážit je třeba i skutečnost, že ne všechny původní zaměstnance se skutečně podaří (a bude možné) udržet. Důvodem mohou být přechodná omezení na zaměstnávání českých občanů až na sedm let dopředu. To znamená, že pokud si český podnikatel zaregistruje firmu na příklad v Německu, bude muset svým českým zaměstnancům zajistit německé pracovní povolení. A to nebude právě jednoduchá věc. Přechodná omezení se týkají pouze většiny současných států EU, není ale jisté, zde je nezavede například Polsko a další kandidátské země.
Promítnout se mohou také subjektivní obavy ze zaměstnání firmy registrované v jiném státu, protože jak firma, tak zaměstnanecký poměr je upraven jiným právním řádem než českým. V některých státech v praxi existují dokonce určitá omezení pro zaměstnávání cizích státních občanů, například v maloobchodních firmách musí mít vedoucí pracovníci občanství země, kde firma působí.
Papírování, papírování, papírování
Likvidace stávajícího podniku a založení nové společnosti ve zvoleném státu s sebou přináší značné časové a finanční náklady. Doby registrace – jinými slovy administrativní náročnost při zapsání do rejstříku podnikatelů (v ČR obchodní rejstřík) se v rámci EU a v porovnání s kandidátskými státy výrazně liší (viz tabulka č. 2).
| Doba registrace firmy v jednotlivých státech | ||
| Stát | Počet pracovních dní | Počet procedur |
| Dánsko | 3 | 3 |
| Irsko | 3 | 16 |
| Velká Británie | 4 | 5 |
| Finsko | 5 | 24 |
| Švédsko | 13 | 6 |
| Lotyšsko | 23 | 7 |
| Nizozemí | 31 | 8 |
| Belgie | 33 | 8 |
| Řecko | 36 | 15 |
| Rakousko | 37 | 9 |
| Maďarsko | 39 | 8 |
| Německo | 42 | 10 |
| Litva | 46 | 10 |
| Slovinsko | 47 | 9 |
| Francie | 53 | 15 |
| Polsko | 58 | 11 |
| Itálie | 62 | 16 |
| ČR | 65 | 10 |
| Portugalsko | 76 | 12 |
| Španělsko | 82 | 11 |
| Slovensko | 89 | 12 |
| Zdroj dat: Světová banka, 2001 | ||
Podnikatelé musejí při rozhodování zvažovat také aspekty spojené se zaměstnanci – jejich propuštění podle zákoníku práce a případné zaměstnání stejných osob v nově založené firmě (ovšem již podle pracovního práva země, kde je sídlo).
Konkurence posílí
Změna sídla firmy není jedinou možností pro firmu v rámci volného pohybu podnikatelů. Do konečné bilance kladů a záporů vstupu do EU promluví také samotná možnost expanze na zahraniční trhy (nejde o přestěhování firmy kvůli úspoře nákladů). Pokud tak učiní česká firmy, platí již výše popsané. Vstup zahraničních podniků z členských i ostatních kandidátských států do ČR ovlivní české podnikatele poněkud jiným způsobem. Postupně můžeme očekávat výrazně tvrdší konkurenci. Spotřebitelé to jistě uvítají, ale pro některé firmy to může být otázka existence (o tom v některém z příštích článků).
|
SME a EU |
|
Další články věnující se problematice malých a středních podniků v EU najdete zde: |
Myslíte, že se vzhledem k podmínkám pro podnikání v ČR vyplatí přestěhovat podnik do zahraničí? Uvažujete o tom i vy? Pokud ano, z jakého důvodu?
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
5. 3. 2004 12:37, Katerinka
Na Slovensko
Uvažuji o přemístění firmy na Slovensko. Tam se již na rozdíl od nás již zřejmě odrazili ode dna.
Maji jednodušší zákony, nižší daně, kvalifikované pracovníky a větší zájem vlády o podnikání. Také se tam trvale snižuje šedá ekonomika a poctivě podnikající firma není v takové nevýhodě jako u nás.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (9 komentářů) příspěvků.