Finanční plánování podle Sophia Finance II.

Úvodem si ukažme, jaké bylo zadání. Svobodný muž ve věku 38 let bez závazků (který sice v budoucnu nevylučuje založení rodiny, nicméně v tuto chvíli to aktuální není) s vlastním bytem. Je schopný spořit každý měsíc minimálně 5 000 Kč, plánuje koupi nového auta v ceně do 500 000 Kč v horizontu několika málo měsíců, dále nového "lepšího" bytu během příštích 5 – 8 let a celkové zabezpečení své budoucnosti.

Původní produkty

Je důležité připomenout, jaké produkty náš "klient" již využívá. U stavebního spoření bylo využito i rodných čísel rodinných příslušníků, přičemž smlouva u Českomoravské stavební spořitelny (profil, názory, koupit) byla uzavřena v roce 1996 s cílovou částkou 240 000 Kč a u stavební spořitelny Wüstenrot (profil, názory, koupit) v roce 1999 s cílovou částkou 190 000 Kč. U obou byla maximálně využívána spořící částka 18 000 Kč za rok.
Dále byly uzavřeny další 3 smlouvy o stavebním spoření v roce 2002 na tytéž rodinné příslušníky u Raiffeisen stavební spořitelny (profil, názory, koupit), s cílovými částkami 2x 190 000 Kč a 1x 300 000 Kč, prozatím jako "spící". (Pro úplnost je třeba dodat, že jak analýza tak i návrh řešení byly zpracovány před zveřejněním návrhů novely zákona o stavebním spoření). 
Poradce také pracoval s informací o v roce 1996 založeném důchodovém připojištění u Penzijního fondu Komerční banky (profil, názory, koupit) s měsíčním soukromým příspěvkem 500 Kč a příspěvkem zaměstnavatele a dalších dvou penzijních připojištěních u ING penzijního fondu (profil, názory). Zde je opět využíváno rodných čísel rodinných příslušníků, s platbou 2x 500 Kč. Ve stavebním spoření a  penzijním připojištění je uloženo 309 000 Kč, což je 18 % celkové hodnoty portfolia.
Největší část finančních prostředků, 82 %, byla investována do podílových fondů. Konkrétně 46 % v peněžním trhu, 15 % v obligačních fondech, 4 % ve smíšeném korunovém, 11 % ve smíšeném (euro), 9 % v zajištěném dolarovém a zbývajících 15 % v korunovém zajištěném fondu.

Co říká analytik?

S ohledem na původní zadání a po zohlednění všech, tedy i státem dotovaných "bezpečných" produktů, byla analytikem Sophia Finance navržena postupná realokace portfolia na 45 % peněžního trhu, 30 % obligací a 25 % akcií. Z hlediska měn bylo navrženo rozdělení na 85 % korunových investic, 9 % dolarových a zbývajících 6 % v euro. K tomuto "rozložení sil" došel analytik na základě možnosti pravidelných investic a také potřeby stabilní investice a následné likvidity na koupi zmíněného auta.
Konkrétně se jednalo o doporučení prodeje smíšeného fondu Parvest Balanced Euro (profil, názory), který je, jak název napovídá, denominován v euru, a místo něj nákup ING českého fondu obligací (profil, názory, koupit). Dále bylo doporučeno přemístit 130 000 Kč z IKS peněžního trhu (profil, názory) do ING českého fondu obligací a ING European Equity (profil, názory, koupit), který je stejně jako Parvest Balanced Euro denominován v euru, v poměru 40 000 Kč ku 90 000 Kč.

Hodnocení navrženého řešení

Prodej smíšeného eurového Parvestu a místo něj nákup korunového dluhopisového fondu ING se možná na první pohled nezdá být tím nejšťastnějším řešením, zvláště když na dluhopisové fondy v posledních měsících kvůli oživování ekonomiky přišla "doba ledová". Na druhý pohled ovšem toto řešení není tak nelogické, neboť Parvest jako smíšený fond, jehož měnou je euro, obsahuje i dluhopisy denominované v této měně. Potvrdí-li se všeobecná očekávání a dojde k oživení a k postupnému posilování české koruny vůči euru, akciová složka tohoto fondu by tuto kurzovou brzdu nemusela utáhnout nebo by mohla nepříznivě ovlivnit výši budoucích výnosů. Převedením dluhopisů v euro do dluhopisů korunových se toto kurzové riziko eliminuje.
Prodej části peněžního fondu IKS a následný nákup dluhopisového fondu ING se také může jevit nelogicky, zejména kvůli možnému zvyšování úrokových sazeb a tím pádem snižování výnosu dluhopisových fondů. Ale uvážíme-li, že nemálo prostředků je a bude i nadále udržováno v klidných vodách stavebního spoření a dvou penzijních fondech, bylo by ponechání této částky na peněžním trhu příliš konzervativní. Takto má toto doporučení jako stabilní základ dlouhodobé fondové investice svoje opodstatnění.
Nákupem akciového ING European Equity se sice vystavujeme výše zmíněnému kurzovému riziku, ale protože se kromě této jednorázové investice bude jednat i o investice pravidelné – průměrované, není toto riziko příliš veliké. Zajištění českých korunových fondů proti tomuto riziku není zadarmo, a tím pádem může nepříznivě ovlivnit výši výnosu fondu. Je to spíše vhodné pro jednorázovou investici do korunového akciového fondu investujícího napříč měnovým spektrem.

Zvolené fondy: ano, či ne?

Ohledně konkrétního výběru fondů – proti ING fondům v zásadě nelze mít výhrady. ING český fond obligací patří k těm dlouhodobě výnosově dobrým korunovým dluhopisovým fondům. Za poslední 3 měsíce (vše počítáno k 30.9. 2003) má sice zápornou výkonnost -0,93 %, ale za poslední měsíc se zotavil o +0,63 %. (Tabulku výkonnosti a prodejů jednotlivých fondů naleznete na tomto místě.) Od 30.9. 2000 do 30.9. 2003 zhodnotil majetek podílníků o krásných +23,60 %. Nesmíme ovšem zapomínat, že jsou v tom započteny i dluhopisové žně posledních let, které se v dohledné době opakovat nebudou. Vstupní poplatek do tohoto fondu by v tomto případě činil 1,7 %, jelikož výše investované částky by přesáhla 200 000 Kč.
Druhý doporučený fond ING European Equity zhodnotil prostředky svých podílníků za tři měsíce o +1,51 %, za poslední měsíc ale poklesl kurz podílového listu o –4,78 %. Z pohledu 30.9. 2000 je sice stále v –45,75% poklesu, ale musíme si uvědomit, že se jedná o ryze akciový fond a co se děje poslední tři roky na kapitálových trzích není třeba příliš vysvětlovat. Čtyřmi slovy – "smrt v přímém přenosu". Vstupní poplatek do tohoto fondu je 3,5 % z investované částky. Výhodou obou fondů je jejich lucemburský daňový domicil.

Co "penzijko"?

Analytik Sophia Finance se při návrzích celkového finančního portfolia ani jednou nezmínil o navýšení placené částky na penzijní připojištění z 500 Kč na 1 500 Kč a tím i možnosti daňových odpisů. Zřejmě v tomto hrála roli i filozofie Sophia Finance (o níž jsem v médiích mnohokrát četl), která mladým lidem penzijní připojištění, vzhledem k veliké konzervativnosti a dlouhé době spoření, příliš nedoporučuje. Doporučuje jim ukládat volné finanční prostředky do agresivnějších podílových fondů, kde je reálný předpoklad vyššího zhodnocení peněz.. Penzijní připojištění doporučuje až lidem kolem 45 – 50 let, kde se již více projeví státní příspěvky a možnosti daňového odpočtu 12 000 Kč ročně. Na druhé straně stojí názor penzijních fondů, aby si občané spořili již od 18 let třeba menší částky, ale pravidelně, čímž si postupem let "nenápadně" naspoří vyšší částku ve smyslu "nemusí pršet, jen když kape".
Pravdu mají obě strany. Varianta Sophia Finance bude pravděpodobně finančně výnosnější, ale jen pro opravdu silné jedince. Musí během těch několika desítek let psychicky ustát i například větší propady kurzu podílového listu a v neposlední míře i velice lákavou vidinu likvidity investovaných (naspořených) peněz.

Konečný verdikt

Předně si musíme uvědomit, že navrhované řešení bylo počátečním doporučením dlouhodobé spolupráce, které bylo prioritním cílem Sophia Finance a je jedním z produktů její nabídky. To je třeba ocenit, neboť je zde vidět snaha udržovat dlouhodobé partnerství s klientem a ne jej "oškubat" a nechat být. Na druhou stranu je ale nutné vidět, že poplatková struktura dlouhodobé péče o klientovy finanční prostředky se skládá nejen z poplatku ze zisku, ale i z poplatku paušálního za sledování portfolia. Ten je ve výši 0,08 % měsíčně ze sledované částky (viz box). Je to málo, nebo ne? To si musí každý rozhodnout sám.

Celkové hodnocení finančního analytika Sophia Finance vyznívá dobře. Přesto nelze neupozornit na mráček na jinak modrém nebi. Tím je návrh na uzavření nové komisionářské smlouvy s ING fondy, přestože smlouvu již mám. Padá tak možný stín na nezávislost finačních rad, protože za každou investovanou částku samozřejmě připadá provize. Pokud by však tuto provizi bylo možné započítat klientovi (například snížením ročních poplatků, zpětným vyplacením či navýšením investované částky), odpadly by i jakékoliv pochybnosti o nezávislosti. Vznesl jsem tedy dotaz a dozvěděl se toto: v případě, kdy si klient u Sophia Finance objedná trvalou péči o své portfolio, získá zpět 50 % vstupního poplatku.  

První díl testu společnosti Sophia Finance najdete v tomto článku.

Co si o navrženém řešení a přístupu Sophia Finance myslíte vy? Kde vidíte silné stránky a kde naopak slabiny? Jak byste situaci řešili vy?