Hypotéka a kapitálová životní pojistka: Ano, nebo ne?

Princip kombinovaného splácení hypotečního úvěru a kapitálové životní pojistky není na finančním trhu ničím novým. Výše hypotečního úvěru (tzv. jistina) tu musí být shodná s výší pojistné částky v kapitálovém pojištění klienta pro případ smrti a na dožití. Klient pak splácí po celou dobu hypotéky pouze úroky a pojistná částka je bance pojišťovnou tzv. vinkulována (banka má tedy přednostní právo na vyplacenou pojistnou částku).
Tato varianta splácení hypotečního úvěru má nicméně mnoho vášnivých zastánců právě tak jako odpůrců. Jisté je, že kombinovaný způsob splácení není vhodný pro každého klienta, hodí se spíše pro lidi ve vyšší daňové skupině, kteří koncipují hypotéku na 15 let a více. Podle mé zkušenosti je také důležité klienta správně odhadnout. Jsou lidé, kteří neradi komukoli dluží. Mají-li dostatečné prostředky, budou se vždy snažit splatit celou hypotéku co nejdříve. Pro tyto klienty není kombinovaný způsob splácení vhodný, jelikož potenciální zisk z pojišťovny roste s délkou pojištění. Naopak druhý typ klientů si raději vytvoří dlouhodobý postupný plán pro své finance a upřednostní možnost snížení celkových nákladů.
Já zde hodlám hájit kombinovanou hypotéku s kapitálovou životní pojistkou (KŽP), a to i kvůli následujícímu příkladu srovnání výpočtu celkových nákladů u klasické anuitní varianty a kombinace.

Jak to tedy vypadá konkrétně?

Vezměme si klienta (muž, věk 30 let, daňová skupina 32 %), který chce 2 milionovou hypotéku, úroková sazba na pět let (fix) je 5 %. Dále chce po dobu trvání hypotéky zajištění proti riziku smrti, též na 2 miliony Kč. Odhlédněme od státní finanční podpory a měsíčních i jednorázových poplatků bance.

a) Kombinované splácení
Klient uzavře kapitálové životní pojištění pro případ smrti a na dožití na částku 2 miliony Kč např. u Kooperativy (tarif 2SZ, 6SZ), kde pojistné činí 84 816 Kč ročně (platba se 7% slevou), tedy 7 068 Kč měsíčně. Úroky bance při 5 % činí 100 000 Kč ročně, tedy 8 333 Kč měsíčně, ovšem tyto úroky lze odečítat z daňového základu.
Měsíční splátky klienta dohromady činí 15 401 Kč, z čehož se mu po celou dobu splácení každý rok vrací odpočty na daních, které ve 32% daňové skupině činí 32 000 Kč ročně čistého, tedy měsíčně 2 667 Kč. Efektivní měsíční splátky jsou tedy 15 401 Kč minus 2 667 Kč = 12 735 Kč. Klient je v rámci této platby krytý na riziko smrti.

Celkové náklady vynaložené za 20 let v případě kombinovaného splácení jsou:

- bance (pouze úroky) 2 000 000 Kč
- na daních se celkem vrátí 640 000 Kč
Plus je zde možnost, že pojišťovna KŽP za dobu 20 let zhodnotí nad garantovanou částku. Počítejme ovšem zatím, že žádné zhodnocení nad garantovanou sumu neproběhne! Celkem pak je u kombinovaného splácení zaplaceno nad úvěr 2 miliony za 20 let 1 056 320 Kč (bez započítaní jakéhokoli negarantovaného zisku z KŽP).

Srovnejme nyní anuitní splácení při zachování stejných podmínek.

b) Anuitní splácení
Měsíční anuitní splátky při úroku 5 % vycházejí na 13 196 Kč. Rizikové pojištění na částku 2 miliony na 20 let opět u pojišťovny Kooperativa (tarif 2MM) činí 9 600 Kč ročně (započítána 7% sleva), tedy 800 Kč měsíčně. Daňové odpočty budou zpočátku podobné jako u kombinovaného splácení, leč budou exponenciálně klesat. Každopádně měsíční platby budou 13 996 Kč.
Celkové náklady za 20 let tedy v tomto případě jsou: bance 3 167 040 Kč, za rizikové pojištění 192 000 Kč a na daních se vrátí cca 330 000 Kč. Celkem u anuitního splácení klient nad úvěr 2 miliony zaplatí za 20 let 1 029 040 Kč.

Suma sumárum

Jak je vidět, částky vynaložené navíc nad půjčené prostředky jsou téměř shodné (drobný rozdíl 27 280 Kč za celou dobu pro klienta znamená 114 Kč měsíčně, což je totéž jako by získal úrokovou sazbu o 0,07 % vyšší). V čem ovšem nejsou tyto dva způsoby splácení shodné je to, že klient má při kombinovaném splácení alespoň jistou pravděpodobnost, že se mu peníze v pojišťovně zhodnotí nad garantovanou částku, jelikož hospodářské výsledky pojišťoven se pohybují většinou nad jejich technickou úrokovou mírou.
Při kombinovaném splácení je klient rovněž krytý proti úrokovému riziku. Jistě se totiž lze shodnout na tom, že jak úrokové sazby stanovované pro hypoteční úvěry, tak zhodnocení v pojišťovnách je závislé na inflaci. Tedy pokud za 5 let bude inflace třeba 10%, nově vypsané úroky pro hypotéky budou například 13 %, pak je klient u anuitního splácení pouze odkázán platit stále více měsíčně a sledovat, jak mu celkové náklady rostou. Oproti tomu u kombinovaného splácení se jistě při inflaci 10 % budou prostředky v pojišťovně zhodnocovat lépe, a tak zisk z KŽP na konci bude vyšší, čímž alespoň částečně vyrovná zvýšení celkových nákladů zapříčiněné zvýšením úroků v bance. V neposlední řadě je zde efekt daňových odpočtů, jejichž výše je u kombinovaného splácení jistá a průhledná po celou dobu trvání hypotéky. Při nárůstu hypotečních úrokových sazeb se zvýší daňové odpočty více než u anuity.

Je třeba připomenout ještě několik důležitých bodů. Například je důležité naplánovat správně předčasné splátky hypoték – není například problém část prostředků na pár let investovat a počkat si na vhodný čas ke splácení, který bývá též ovlivněn sankcemi bank při nevhodně načasovaných částečných či úplných splátkách jistiny úvěru. Jinou možností je ponechat KŽP po určitou dobu (u Kooperativy např. na dva roky) nastavenou na vyšší pojistnou částku a snížit ji až dodatečně.
Pojišťovny nemusí klientům sdělovat, jaká částka z pojistného u KŽP je složkou na krytí a jaká se opravdu spoří. A to je fakt, který mi u kombinovaného splácení hypoték stále připadá  nefér. Doufejme, že otevření trhu po vstupu do EU postupně umožní nárůst konkurence a donutí tyto mamutí subjekty, jakými jsou pojišťovny, jednat s klientem na rovinu a průhledněji. Tak jako je tomu třeba u podílových fondů, kde jsou veškeré poplatky vstupní, výstupní, manažerské a podobně známé. Díky tomu lze modelovat vývoj spořených částek.

Závěrem si ještě shrňme některá zásadni pro a proti:

Pro kombinaci
1) Vyšší daňové odpočty než u anuitního splácení. Veškeré úroky placené bance se až do výše 300 000 Kč ročně dají odečítat ze základu daně.
2) Možnost spoření jistiny, tedy pravděpodobnost zisku, o který se sníží celkové náklady (o výši možného zisku zde nebudeme spekulovat).
3) Dvojí ochrana proti úrokovému riziku: a) Výše zhodnocení v pojišťovnách a výše úrokových sazeb v bance (vždy vypsané na nějaké fixní období) spolu korespondují, ergo zvyšují se a snižují ruku v ruce – první ve prospěch, druhá v neprospěch klienta. b) Zvýšením úrokových sazeb se zvyšují i daňové odpočty klienta.

Proti kombinaci
1) Zneužívání této kombinace pojišťováky – obávám se, že tato vada je nejhorší (je to ovšem zároveň samostatné téma).
2) Riziko krachu pojišťovny – obecně považované za malé, jelikož pojišťovny neposkytují žádné úvěry (a tedy ani špatné úvěry, které byly a jsou nejčastějším důvodem pádu finančních domů). Každá pojišťovna se dále podle zákona sama musí pojistit u tzv. zajišťoven, které jistí větší likvidace pojistných událostí a katastrof.
3) Dva negativní důsledky v možnostech předčasných částečných či úplných splácení hypoték:
a) Možnost předčasného částečného splácení hypotéky až optimálně po 2 letech - u některých pojišťoven (např. u Kooperativy zmiňované v příkladu níže) lze sice pojistnou částku snižovat a zvyšovat podle potřeby, ovšem až po dvou letech fungování původní smlouvy. Za rozšířenou iluzi naprosté flexibility pojištění vděčíme bohužel též pojišťovákům a těm, co "chrání naše snění", asi abychom především nezjistili realitu.
b) Možnost úplného splacení hypotéky a zrušení pojistky až optimálně po 10 a více letech (aby nebylo odbytné z pojišťovny ztrátové).

Nezbývá než zopakovat, že kombinované splácení se samozřejmě nehodí pro každého klienta. Koho by však mělo zajímat, jsou klienti patřící do vysokých daňových skupin, kteří koncipují svou hypotéku optimálně na 20 či 25 let. Podle mě určitě nelze s klidným svědomím tvrdit, že kombinované splácení je pro všechny klienty nevýhodné.

Autorka je finanční poradkyní ze společnosti OVB.

Co si o kombinaci hypotéky a kapitálové životní pojistky myslíte vy? Doporučili byste ji, nebo ne? Považujete výpočet uvedený v článku za relevantní? Připojte svůj názor!