Pro koho | Jak dlouho | Riziko | Výkonnost | Likvidita |
aktivní věk | 5 a více let | nízké | | mírně nadprůměrná | nízká | |
Penzijní připojištění je nástrojem především pro ty, kteří se ve stáří nechtějí spoléhat pouze na stát. Minimální doba spoření je pět let, což umožňuje využití produktu i těm, kdo mají důchod "za dveřmi". Optimální délka střádání je však spíše dvacet a více let. Stát účastníkům penzijního připojištění přispívá až sto padesáti korunami měsíčně. Penzijní fond peníze účastníků společně se státními příspěvky průběžně investuje a zhodnocuje. Kromě státu může klientům přispívat jejich zaměstnavatel. Pro podnik je příspěvek uznatelným daňovým nákladem.
Hlavním cílem penzijního připojištění je dlouhodobé spoření na desítky let, kdy se dosahuje největšího efektu.
V našem příkladě spoří Aleš 250 korun měsíčně počínaje letošním rokem, Lenka začne střádat o deset let později. Přestože při ukládání 500 korun měsíčně vloží Lenka do konce roku 2020 do fondu stejně jako Aleš (60 tisíc korun), částka, kterou si nakonec odnese, je o třetinu menší.
| Aleš | Lenka |
2000 | 250 Kč | 0 Kč |
2005 | 250 Kč | 0 Kč |
2010 | 250 Kč | 500 Kč |
2015 | 250 Kč | 500 Kč |
skutečně zaplacené příspěvky (konec roku 2020) | 60 000 Kč | 60 000 Kč |
Zůstatek při zhodnocení šest procent ročně | 153 367 Kč | 102 218 Kč |
Investice do penzijního fondu je díky možnosti snížit daně a dostat státní příspěvek lákavá. Je však nutné si uvědomit, že tyto fondy díky přísným omezením daným zákonem investují především do dluhopisů, které vykazují vyšší stabilitu výnosů a nižší rizikovost než akcie. V dlouhodobém horizontu je však výkonnost dluhopisů nižší než akcií či akciových podílových fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem